The first 200 lines.
Kdo je to?
Pane Kangu.
Co vás sem přivádí?
No, já...
Pojďte dál.
Dobře.
Můžete si vzít tyhle papuče.
Tae Wane.
No...
Proč jste přišel?
Víte,
atmosféra dnešní porady byla poněkud napjatá.
Šel jsem do bistra, ale bylo zavřeno.
Zkoušel jsem volat, ale nebral to.
Tys mi volal?
Ano.
Měl jsem obavy, že se ti něco stalo.
Šel jsem k tobě, ale nebyl jsi doma.
Věděl jsem, že oba bydlíte ve stejném domě,
- Pravda. - tak jsem myslel..
Takže ty jsi šel až sem,
protože ses o mě bál?
Jo.
Kvůli tomu a dalším věcem.
Doufám,
že neruším. Nebo ano?
Co? Ovšem, že ne.
Vůbec ne.
Musím říct, že máte štěstí.
Udělali jsme nějaké kimchi sujebi.
Jo, takže...
Jo.
Nejsem si jistý,
zda toho bude dost,
ale dej si s námi.
Jasně, dáme si kimchi sujebi.
Tak dobře.
Hele...
- Mohu... - Ano?
- Mohu jít do koupelny? - Ano, je tamhle.
- Tam je. Vidíte? - Ano.
Měla jsi ho poslat domů. Proč jsi ho zvala dovnitř?
Co jsem najednou měla říct?
Měla jsi mu říct, ať odejde.
Copak to šlo?
Kang Tae Wan!
Kang Tae Wan je tady.
Copak nejsi šéfkuchař? Proč jsi tak nešikovný při výrobě sujebi?
Dělej to rychleji jako já.
Dělej to rychleji jako já.
Bože, co to je?
Musíš je dělat tenčí. Pak chutnají líp.
Ne. Ty silnější se lépe žvýkají.
- To se pleteš. - Ty se pleteš.
Musíš je dělat tenčí jako plátky sašimi.
Pak jsou mnohem chutnější.
To není pravda.
Nedělala jsem to všechno sama, ale snad vám to bude chutnat.
Děkuju.
Vypadá to skvěle.
Tento jsi dělala ty, že?
Ne, to ty.
Vypadá skoro jako rýžový koláček.
- Je to lahůdka. - Že je to dobré?
- Jo. - Ovšem, dělal to šéfkuchař.
- Nechutná vám? - Copak to může být špatný?
- Je to dobré? - Ano.
To je dobrota!
Takže vy dva to takhle povedete,
dokud zloděje nechytí?
O čem to mluvíš?
Přišel jsem jí jen uvařit kimchi sujebi.
Že jo?
Jo, víte, on bydlí nade mnou.
Tak jsem ho donutila udělat nějakou práci.
Už je jako váš osobní kuchař.
Mohl bys občas přijít i ke mně a uvařit mi.
Jo.
Cože?
Dobře.
7. díl
Zdravím.
Bože!
Nepůjdeš domů?
Chtěl jsem odejít zároveň s tebou.
Na mě nečekej.
Musím jí pomoct s úklidem.
Tak já zůstanu a pomůžu taky.
Co? To nemusíte.
Zas toho nepořádku tolik není.
V klidu odpočívejte a o mě se nestarejte.
Umyju nádobí a...
Měl bys jít domů.
My uklidíme a budeme odpočívat.
Řekl jsem, že odejdu s tebou.
Vždyť víš, že bydlím nahoře.
Za minutu jsem doma.
Měl bys jít první.
Pravda!
Tvoje sako. Kde máš boty? Tady jsou.
Můžeš jít.
- Je docela pozdě. - Ale... Dobrá.
Ahoj.
Mohl by ses zítra zastavit ve studiu?
Chci zkusit, zda ti to sedí.
Jistě.
Tak já jdu.
Dobře dojděte domů.
Na shledanou.
Ujistěte se pak, že máte zamčeno.
Ano, nebojte.
- Mějte se. - Na shledanou.
Ten den jsem toho strašně moc vypila.
Tu poslední láhev jsem už neměla pít.
Proč jsme si dali druhé kolo? Co?
Co jako? Lituješ toho?
Byla to chyba.
Byla to chyba?
Nejsme cizinci.
Víš, že když jsme byli všichni na té pláži,
ráno jsme se probrali ve stejné posteli.
Sakra, to zní jako by se tu noc něco stalo.
Převezmi za to odpovědnost.
Proč bych měla?
Tak to nech na mně.
Proč bych za to měla přebírat odpovědnost?
Nikdo po nikom nepožadoval...
Jsem zpátky, Ah Jin.
Koupil jsem smažené sundae.
Ty už jsi zpátky?
Tae Wane?
Co tady
děláš?
Kde je Ah Jin?
Já jsem tady.
Dobře.
Děláme dýňové sujebi. Chceš se přidat?
Jo, to zní dobře.
Máš tak pomalé ruce.
Takhle se to nedělá.
Ty jsi pomalejší než já.
Jsem extra rychlá.
Nemám pravdu?
Koukám lidi,
že jste se rozhodli skončit s vykáním?
Jin Sungu.
Říkal jsem ti,
že se nebudu odvracet, od toho, co mám rád.
A máš rád?
Ah Jin.
Ale prosím tě!
Cože? To byl jen sen?
Proč mám takové sny?
Nech toho.
Nech me. No tak.
Dobře, pane Kangu, zavolám vám.
Proč?
Proč jsi musel říkat něco takového?
Co? Co jsem říkal? Co máš na mysli?
Myslela jsem...
Proč mi vykládáš, že můj make-up vypadá hrozně?
Proč jsi tak slabej?
Slabej? Já?
To je absurdní. Tak směšné.
Odcházím!
Co je? Co se stalo?
Říkal, že jsem nalíčená jak mrtvola.
Trochu jo. Copak ses špatně vyspala?
Cože?
To není poprvé, co je tak otravnej.
Proč jsi dnes tak přecitlivělá?
- Měla bys to nechat být. - Jo.
Co?
Fakt?
Vypadám jak mrtvola?
To není pravda.
Dobrý den, pane Name.
Ohledně včerejška.
Během porady
jsem neměla brát telefonáty.
Omlouvám se.
To se stane. V pohodě.
Prosím?
Hádám, že jste si docela blízká se šéfkuchařem Parkem.
Kdy jste zjistila, že je gay?
Už chápu. Vymyslela jste tu show přímo pro něj.
Ne, tak to nebylo.
Zjistila jsem,
že je gay až, když jsem show vymyslela.
Takže před tou show jste to nevěděla?
Ne.
Jak jste to mohla nepoznat?
Byla jste jeho pravidelná zákaznice. A byli jste si blízcí.
Může někdo skrýt něco takového?
Takže jste před tou show netušila jaká je jeho orientace?
Ne.
Sakryš, co mám dělat?
Myslím, že jsem si pokadil kalhoty.
- Doslova? - To myslíte vážně?
Myslím, že tentokrát jsem si je fakt pokadil.
No comments yet. Be the first to leave one.