Expats

Doktorka známá svou charitativní činností

najela na místním trhu do skupiny chodců,

zabila tři lidi a pět zranila.

Po dlouhé službě si doktorka obvykle zdřímla na pokoji,

než se vydala domů.

Ten den ale ne.

Byla na cestě

na oslavu narozenin své dcery a usnula za volantem.

Ten den na oslavu nedorazila a od té doby

už nikdy neslavila dceřiny narozeniny.

Z toho dne se stalo výročí něčeho jiného.

Něčeho, co si doktorka nechtěla připomínat.

Tři piloti v malém letadle přelétali příliš blízko lanovky.

Ten den byla mlha a špatná viditelnost.

Neviděli kabinu vezoucí lyžaře na svah

a pravé křídlo letadla přetnulo ocelové lano.

Lanovka spadla z výšky 80 metrů,

všech 20 cestujících bylo na místě mrtvých.

Jeden z pilotů se pak snažil kontaktovat pozůstalé,

ale nikdo se mu neozval.

Dvanáctiletý chlapec přivodil svému dvojčeti

zranění páteře, po kterém zůstal od krku dolů ochrnutý.

I když je matka varovala, aby nezlobili,

hráli si jako obvykle.

Stolek, na který chlapec spadl, stál tam, co vždycky.

Dvojčata byla identická,

ale od této chvíle byly jejich životy rozdílné.

Všechny tyto příběhy se zaměřují na oběti.

O lidech zodpovědných za ono neštěstí se nemluví.

Nikdo nechce slyšet o klukovi, který způsobil ochrnutí bratrovi,

nebo o řidičce, která usnula,

ani o pilotech, co sejmuli lanovku.

Ale mě zajímají ti pachatelé...

Seběhlo se to tak rychle.

Zajímají mě lidé, kteří ta neštěstí zavinili.

Lidé jako já.

Dojdou někdy odpuštění?

Přenesou se přes to někdy?

Nemine ani chvíle, kdy bych nepřemýšlela nad tím, co jsem udělala.

Nemine ani chvíle, kdy bych ne tebe nemyslela.

Na to, co děláš...

Jak se máš...

Jak žiješ...

Když jsem ti zničila život.

EXPATRIANTI

Mluvila jsem s květinářkou. Všechno je zařízené

a přivezou to hned ráno, když zajistíme,

aby tam někdo byl a převzal to.

Ptala jste se, jestli si tam můžeme pověsit náš nápis?

Ano. Pokud nebude překážet u východu, tak není problém.

Báječné.

A tady je finální menu.

Anthony je údajně nejlepší.

Můžu se zeptat, co vás přivedlo do Hongkongu?

Manžela povýšili a poslali do ciziny. Typické, že?

Pracujete?

Pracovala jsem. Ano.

Nejsem v domácnosti.

Pardon. Nechtěla jsem tím nic říct...

Omlouvám se. Je to citlivé téma.

Jsem zahradní architektka.

Navrhuji lidem zahrady.

Ale tady se to těžko dělá. Nikdo tu nemá pozemek.

To je zkrátka Hongkong.

To je ale hodný chlapeček.

Mám stejně starého synovce a ten ani chvíli neposedí.

Co myslíte?

Je to skvělý kluk.

Myslela jsem to menu.

- Vypadá dobře. - Skončily jste? Chci už jít domů.

Skoro. Jenom ještě projdeme pár věcí, ano?

- Ještě chvilku. - Vaše dcera je krásná.

Je vám hrozně podobná. Máte jen dvě děti?

Margaret?

- Ukážete mi konečný seznam hostů? - Ano, jistě.

Nemám ho vytištěný, ale můžete se podívat na mém iPadu.

Tihle všichni potvrdili účast.

Občas někdo na poslední chvíli nepřijde, ale to se tady asi nestane.

To je hodně lidí.

Jestli vám tohle připadá hodně, měla jste vidět tu svatbu před týdnem.

Byla tam půlka města.

Tyhle velké akce budí respekt,

ale můj tým je vám ve všem k dispozici.

Máme za sebou tisíce akcí

a věřte mi, naše prostory jsou nejlepší.

Vždycky je lepší mít tam radši víc lidí,

protože to jinak může působit smutně.

Padesátiny vašeho manžela si zaslouží pořádnou oslavu

a jakmile bude všechno zařízené,

parádně si to užijete.

- Snad máte pravdu. - Bude to krásná oslava.

- Měli bychom jet domů. - Dobře.

Jdeme, Daisy.

To je ale krásný obrázek.

To jsi určitě ty, tvoje sestra a tvoje maminka?

A kdo je tohle?

To je Gus.

- Kdo je Gus? - Daisy, jdeme.

Omlouvám se, musíme jít.

Děkuji.

- Není zač. - Jdeme.

Nashle.

VICTORIA PEAK

- Já vím, ale nemůžu ti s tím pomoct. - Proč ne?

Protože je to tvůj projekt.

Teto Hillary, podrž nám výtah!

- Počkej na nás! - Stůjte, neběhejte.

Děti! Co jsem vám...

Dostali jste

pozvánku na Clarkovu zítřejší oslavu narozenin?

Jo. Ale nemůžeme přijít. Už něco máme.

Ale pozdravuj Clarka.

Chápu.

Vím, že je to...

Jen bych...

Budu ráda, když přijdete.

Proberu to s Davidem.

- Essie, jsme doma. - Ahoj, Essie.

- Ahoj! - Ahoj.

- Ahoj, Essie. - Babi, dědo!

Promiňte, právě přijeli. Chtěla jsem...

- To nic, Essie. - Ahoj, dědo.

Myslela jsem, že dneska budete odpočívat na hotelu.

- Nudili jsme se a chtěli jsme za dětmi. - Kde je Peter?

- Spí, má jetlag. - Umírám hlady.

Nesu čerstvé ovoce.

- Mango. - Paráda!

Moment. Nejdřív umýt ruce.

Essie, dohlédni, aby si myli ruce.

- Ano, paní. - Díky, Essie.

Proč ji necháš sledovat takové hrůzy?

Je posedlá zprávami, nic s tím nenadělám.

Jing, ty jsi mi přendala hrnky?

Dala jsem je do skříňky, je to logičtější.

Vážně nevím, jestli je ta oslava dobrý nápad.

- Je to smutné. - Souhlasím.

Jenom se snažíme vytvořit nějaký pocit normálnosti.

Váš život už normální není.

- Nesněz to mango. - Proč předstírat, že je?

- Něco si zahrajeme. - Ale my se koukáme.

Mami? Můžu si dát čokoládové mléko?

Ano, jistě.

- Philipe? - No?

Kdo je...

Kdo je tohle?

To je Ježíš.

Ježíš? Proč kreslíš Ježíše?

Nechci, abys ho kreslil, jasné?

Dobře, mami.

Zlatíčko! Pojď sem.

Mám tě moc ráda.

Víš to, že?

Jo, taky tě mám rád.

Dojdi si pro to mléko.

Díky, mami.

Nechť vám Bůh požehná a ochraňuje vás každý den.

- Pán s vámi. - I s tebou.

Bůh je všude kolem nás a jeho láska je nekonečná.

Boží milosrdenství je věčné.

Jako kvočna chrání svá kuřátka, Bůh chrání vás.

Všemohoucí a věčný Bože, z lásky k lidem

jsi seslal svého syna,

který kráčel po zemi jako člověk.

Sváděl stejné boje jako my.

Zažíval smutek i strach.

- Ty jsi zlobila, viď Králíčku? - Jo, hrozně jsem zlobila.

- Zasloužíš si potrestat. - Ano, zasloužím. Uhoď mě.

- Cože? - Uhoď mě, Dirku.

Dělej, silněji!

Měj se, Králíčku.

- Tak ahoj. - Jo.

Co je to vůbec za jméno, „Dirk“?

To je bělošské jméno.

Jako Chet nebo Tucker nebo Skeet nebo David.

Korejci taky mají divná jména.

- Jako Uri, Yuki nebo Suki. - To jsou japonská jména.

Znal jsem jednu Korejku, která se jmenovala Suki.

To věřím.

Fajn.

Měj se, Dirku.

Kolik?

Šedesát.

Prosím.

Děkuji.

Jede tenhle autobus přes Temple Street?

Nech to být. Vystoupíme na další zastávce.

Nastoupili jsme do špatného autobusu?

To si nemyslím.

Slečno.

Staví tenhle autobus na Temple Street?

Já jsem Korejka.

Staví to tam?

Je to Korejka.

Korejka?

Ona nemluví kantonsky?

Asi ne.

Říká, že je Korejka.

Puri.

Vyzvedla jsi věci z čistírny?

Potřebuji je na večer.