Last Night in Soho

„Pro Dianu“

CinemArt uvádí

POSLEDNÍ NOC V SOHO

Já.

Krásná róba, drahá.

Děkuji.

Úchvatné.

Kdo pro vás šil?

Eloise Turnerová.

Kdo pro vás šil?

Eloise T., ovšem.

E. T.

Ellie Turnerová.

Dobré zprávy, viď?

Eloise, pošta!

-Ellie. -Už jdu!

Tak co ti píšou?

-Pojedu do Londýna. -Já to věděla.

Jedu do Londýna! Jedu do Londýna.

Jedu do Londýna. Jedu do Londýna.

Vážně si můžu vzít všechny?

Za tu závislost můžu já. Měla bys abstinenční příznaky.

Máš dost místa?

-Nepotřebuješ ponožky? -Ponožky.

Tehdy jsme s tvou mámou začínaly jezdit do Londýna. Bože, ty obchody.

Prohlížely jsme si všechny šaty.

Liberty. Selfridges. Carnaby Street.

Nafrněný prodavačky věděly, že na nic nemáme, ale nevěděly, že umíme kopírovat.

Vezmi si ji.

To nemůžu, babi.

Přivez ji, až se usadím. Dáme si večeři v Criterionu, jako na té fotce.

My tam nejedly. Neměly jsme na to. Jen jsme se venku vyfotily a šly jsme do Wimpyho.

Až budu slavná módní návrhářka, tak tam půjdeme. Domluveno?

Myslím, že Wimpy už neexistuje.

Víš, jak to myslím.

Vím, jak moc to chceš.

Byl to i její sen, ale Londýn není, jak si představuješ.

-Babi. -Musíš si dávat pozor. -Já vím. -Stejně ti to řeknu.

-Všude samý lump. Budu opatrná. -Buď opatrná. Lidi jsou zlí.

-Jsou zkažení. -Jsem drsná. Nebojím se jich.

Jen říkám, že Londýn umí být náročný.

Na tvou mámu byl asi až příliš, a to neměla tvůj dar.

Dar?

Ona ty věci necítila a neviděla tak jako ty.

Bojím se, že tě to zase zmůže.

Babi... Víš, já tohle nedělám jenom kvůli sobě.

Moc to chci...

pro ni.

Třeba to nebude tak zlé.

Možná mi ji tam nebude tolik věcí připomínat.

Dobře.

A navíc...

mámu jsem neviděla celou věčnost.

Ahoj.

Zavoláš?

To víš, že ano.

-Řekneš mi, když toho bude na tebe moc? -Ve městě?

Tady.

Prosím, nic si neudělej. Neudělej mi to, ano?

Mám tě ráda.

Ellie.

Chci, abychom tam byly obě.

-Nezklamu vás. -To ani nemůžeš.

-Na Charlotte Street, prosím. -S radostí, zlato.

-Poprvé? -Jednou jsem tu byla jako malá s mámou.

-Vypadá to tu jinak. -Mění se to rychle.

Ale nebojte, zlatíčko, pořád je to starej dobrej Londýn.

Bezva.

-Co vás sem přivádí? -Studia. Vysoká škola módy.

Takže jste modelka?

Ne. Navrhuju šaty.

Tedy chtěla bych. Chci být návrhářkou.

Ale mohla byste bejt modelka, ne? Nohy na to máte.

-Co je na Charlotte Street? -Studentské koleje. -Bydlí tam samý holky?

Jestli bude Charlotte Street plná supermodelek, nehnu se odtamtud.

-Asi máte prvního stalkera. -Vystoupím si. -Ještě pár ulic. -Nemám tolik v hotovosti.

Nějak se domluvíme. V noci tu pro mladý holky není bezpečno.

-Musím si jít nakoupit. -Jak je libo.

Prosím? Přejete si?

Promiňte.

-Chceš pomoct? -V pohodě.

-Nevypadáš v pohodě. -Ale jsem.

-Ty jsi Eloise? -Jo.

Jo, vypadáš jako Eloise.

-No, Ellie. -Já jsem Jocasta.

Napsali ti špatně příjmení?

Dala jsem ho pryč. Je to výjimečnější, když jsi známá jen podle křestního jména.

Tak slavná v branži, že ti stačí být jen Kylie.

-Minogue? -Jenner.

Špatný příklad. Ale kolik znáš vůbec Jocast?

-Žádnou. -Přesně, kočko.

-Nevadí, že jsem zabrala postel u okna? -Ne.

Jestli jedna druhou neuškrtíme, můžeme se o pololetí prohodit.

Jo.

-Odkud jsi? -Z Redruthu. To je v Cornwallu.

-Pardon. -No, z Cornwallu, z venkova.

Já tě slyšela. Jen mě to mrzí.

A co ty?

Původně z Manchesteru, ale sem jsem přijela po střední.

-Měla jsem stáž v ateliéru na Savile Row. -Páni. Já šila svoje šaty v Redruthu.

Tušila jsem, že je to tvoje práce.

Tohle dělala Bouchra Jarrar. Než se zaprodala a šla k Lanvinovi, samozřejmě.

-Kouříš? -Ne.

-Smí se to tady? -Vyndala jsem baterie z hlásiče.

Můžu jít ven, jestli s tím máš problém.

Ne. V pohodě.

Zkoušela jsem vapování. Jenže to pak člověk vypadá jako úplná píča.

Jo, totální.

-Co dělá tvůj táta? -Neznám ho.

-To mi povídej. A tvoje máma? -Moje máma je mrtvá.

Věděla jsem, že najdeme společnou řeč.

Bylo mi teprve patnáct, když zemřela. Kolik tobě?

-Sedm. -Tos byla malá.

Ale v tomhle věku je to asi snadnější.

Ne že by to byla soutěž, že jo?

Čerstvá krev!

Bože, to je fakticky Bouchra Jarrar?

Dobrý postřeh. Než se zaprodala a šla k Lanvinovi, samozřejmě.

-To je moje spolubydlící, Eloise. -Ahoj.

Tenhle outfit si ušila úplně sama. Ohromující.

Všechny sem přijdeme nastrojený a ona tu předvádí vlastní model.

-Budeme jí říkat Drzice Ellie. -A jak budeme říkat tobě?

Od zítřka ráno jen Hurikán Jocasta.

-Vy už se znáte? -Odedávna. Tak patnáct minut?

Jo, tak nějak.

Jsme v klubu mrtvých matek. Jebat leukémii, že jo?

-To je hrůza. -Jo, je to na hovno, nebudu lhát.

Ale pohání mě to v práci. Takže...

Co se stalo mámě?

Nebyla na tom dobře, psychicky.

Ona... zabila se.

-Promiň. Neměly jsme se ptát. -Už je to dávno.

-Jsi fakt statečná. -Moc statečná.

Můj prastrýc se zabil, oběsil se.

Takže vím přesně, jaké to je.

-Taky fakt statečná. -Fakt statečná moc.

První rodeo, Ellie?

Musíš si označkovat teritorium, kotě.

Čas vytáhnout silnej kalibr. Pojďme se pořádně zmastit.

Chceme mít hned první den kocovinu?

Kuš. Mluvíš o budoucnosti. Vyser se na ni.

Žít se musí teď, holky.

Tak, čubky...

-Na Soho. -Na Soho.

Na Soho.

To si užiješ!

Jdeme!

Dvakrát jsem randila s Irem. Se stejným klukem, ale byly to dva různý případy.

Byl to Ir. Nevím, ale tak nějak tuším, že tu kulturu dávám.

-Sledujte, pánové. -A Irsko prostě miluju. Ukázal mi...

Promiňte, slečno...

Chcípnul mi pták. Můžu ho pohřbít ve vašem zadku?

Rozhodně ne.

Vybal to na Eloise. Tipnu si, že když do ní naliješ pár panáků, je jako čuně.

Beru.

-Co je? -Nebuď netykavka.

Prváci, požehnání a prokletí v jednom.

„Nesnášíte opilce? Staňte se barmanem. Volná místa!“

Stojí to trochu za prd.

Je to béžovka nudná obecná, taková znovuzrozená křesťanka.

Ta venkovská myš?

Kdo přijde první den na LCF ve vlastnoručně spíchlejch hadrech?

Mluví o mámině sebevraždě. To je úplně debilní žadonění o pozornost.

Totálně divná kráva. Vsadím se, že si do Vánoc podřeže žíly.

-To nemůžeš říkat. -Je to pravda.

Pohyb. Musíme obrazit tři hospy, než se otevřou kluby.

„Blondýna, o které každý muž sní“

Pojď sem.

Co posloucháš?

Už nic.

Posloucháš babičkovský sračky? Kolik ti je?

Kámo, ty máš co kecat.

Nepouštěl jsi U Tukana tu techno Riverdance sračku?

Posluž si.

Nevšímej si ho. Já jsem John, mimochodem.

Ellie.

Sakra. To je tvoje plechovka, viď?

Nech si ji.

Ne, ne, ne!

Yasmine Rogersová?

Zde.

-Gemma Bokerová? -Zde.

-Poppy Porterová? -Zde.

-Eloise Turnerová? -Jsem Ellie.

Pardon. Na co jste se ptala?

Jste přítomna?

Jo.

-Serena Loweová? -Zde.

Jak se má moje slavná návrhářka?

-Dobře. Dobře. -Ohromila jsi všechny?

-Nevím, babi. -Určitě jo.

-Pořád jsi mi neřekla nic o koleji. -Je skvělá.

Hodně moderní.

-Co tvá spolubydlící? -Jocasta. -Je milá? -Jo, je zábavná.

-Skvělé. -Hospodský maraton, druhé kolo. -Až moc zábavná. -To je báječné.

Přišlo mi, že budeš potřebovat víc času, aby sis zvykla na tolik lidí.

-Není to na tebe moc, že ne? -Ne, dobrý.

Nemůžu se dočkat, až za tebou přijedu. Až se zabydlíš.

Jo. Až se tu zabydlím.

„Pokoj s toaletou k dlouhodobému pronájmu v Soho. Pouze pro ženy.“