The first 200 lines.
„JEDINÝ MUŽ, KTERÉHO JSEM SE KDY BÁL,
BYLA ŽENA JMÉNEM
GRISELDA BLANCOVÁ.“
PABLO ESCOBAR
- Prosím. - Carmen?
Jo?
Ahoj, tady Griselda.
Griselda? Jsi v pořádku?
Vím, že jsme se dlouho neviděly, ale potřebuju pomoct.
Co se děje?
Něco se mezi mnou a Albertem stalo
a já si říkala, že jestli to někdo pochopí...
To mě mrzí, zlato.
Chceš to probrat?
Jo, až dorazím.
Sem? Přijedeš do Miami?
I s dětmi. Máš pokoj navíc.
Že jo?
Jo, ale je fakt malý.
Ráno jsme tam.
Moc ti děkuju, Carmen.
Sakra.
Jsem připravený.
Mami...
Je strašně brzo. To nemůžeme letět později?
- Jste sbalení, sakra? - Ano.
- A co Alberto? - Vysvětlím vám to v autě.
Kde je Ozzy?
Nevím. V koupelně?
Už musíme jít, Ozzy!
Vydrž. Než nastoupím do letadla, musím se vykadit. A nejde to.
Pospěš si!
Jdeme.
MEDELLÍN, KOLUMBIE
Mami.
S Albertem se rozvádím.
A my se stěhujeme do Miami.
Stejně jsem toho hajzla nenáviděl.
Takhle o tátovi nemluv.
Není to můj táta.
Dixone, tyhle poznámky teď fakt nepotřebuju.
Musíš zamakat na anglině.
Já do Miami nechci.
Já vím, broučku.
Ale všechno bude v pořádku.
Jsme tady.
- Máš krásný dům, Carmen. - Díky, snažím se.
Nevěřím, že jste opravdu tady.
Já taky ne.
Nevěřila bys, co mám za sebou za den.
Promluvíme si, ano? Pojďte, ukážu vám pokoj.
Pojďte.
To je on.
To je skvělé.
Jeden z vás může spát na křesle.
Na to kašlu.
Dixone!
Promiň, dlouhý let.
V pohodě, taky bych na něm nechtěla spát, Dixone.
Jak dlouho myslíte, že zůstanete?
Jen než se postavím na nohy.
Najdu bydlení.
Snad ti to nevadí.
Vůbec. Nechám vás vybalit.
Nech toho, Dixone!
A dost!
Poslouchejte mě, prosím.
Jakmile si budu moct dovolit něco vlastního, odejdeme.
Slibuju.
Do té doby ale potřebuju, abyste se chovali slušně.
A ne jako idioti.
Žádné klení. A dávejte dolů prkýnko na záchodě.
Jak jste se poznaly?
Znáte se s ní z Kolumbie.
Vídaly jsme se, když jsme jezdili s Albertem do New Yorku.
Proč nemluví španělsky?
Vyrostla tady. Proto.
Nechci pořád mluvit anglicky.
Já vím.
Něco ti řeknu.
„Jdi do prdele.“
Víc umět nepotřebuješ.
Nemusíme mluvit anglicky, abychom poznali, že nás tu nechce.
Já vím, zlato.
Pracuju na tom.
Pořád nevěřím, že jsi tady.
Já taky ne.
Vím, že tě žádám o hodně.
Chci ti říct, že pokud by to byl problém,
najdu motel a...
O to nejde, Griseldo.
Víš, že chápu, čím si procházíš.
Můj rozvod s Reynaldem byl brutální, jasné?
Ale...
Nechceš, abych tě do toho zase zatahovala, chápu.
Hodně žen opouští své muže, ale ne své životy.
Nevíš, co mi udělal.
Praštil tě?
Hůř.
Poslouchej, Carmen.
Nezavolala jsem ti kvůli tomu, že jsme se spolu měly fajn.
Ale proto, že jsem viděla, cos dokázala.
Tys Reynalda jen neposlala do háje.
Zvládla jsi to a jsi samostatná.
Máš svou vlastní cestovku.
Je to strašně inspirující.
Když jsem dělala letušku, vždy jsem chtěla být někdo.
Tohle chci taky, víš?
Co?
Vlastní byznys.
Přísahám, Carmen, že po tom všem, co mám za sebou,
nechci mít s drogami nic společného.
Tak pro mě pracuj v cestovce.
Pomůžu ti začít. Uvidíš, jak to funguje.
V kolik začínáme?
Ráno v osm. Opovaž se přijít pozdě.
Někdo si tu bude užívat, že je můj šéf.
Na Alberta a Reynalda. Ať se jednou dočkají toho, co si zaslouží.
Tak na to si připiju.
Pokud z té pasty vyrobíme 65 kilo, šéf nás bude milovat.
Proto jsme studovali matiku, ne?
Arturo?
Tvoje máma.
To snad ne.
Na telefonu.
Ona toho nenechá.
- Mami, říkal... - To jsem já, Arturo.
Do háje, Griseldo! Neměla bys mi volat.
Jste s klukama v pořádku?
Jo, jsme.
Ví, kde jsem?
- Nikdo to neví. A neříkej... - Jsem v Miami.
Krucinál.
Neví, kde jsi, ale jeho lidi tě hledají.
A co ty? Podali si tě?
Ne, já jsem jen účetní. A nelhal jsem jim. Nic jsem nevěděl.
Díkybohu.
Poslouchej mě.
Odvezla jsem si kilo.
A potřebuju ho prodat.
Můžu tu zůstat a začít znovu.
Postavit se na vlastní nohy.
Myslím, že je čas.
Je to dobrý nápad?
Ten nejlepší za dlouhou dobu.
Pamatuješ na Mannyho Suareze, co kupoval koks od Fernanda?
Jo, ten z Miami. Je mrtvý.
Ale vyprávěl o místě, kde se tady všechno děje.
Mutiny.
Mutiny.
Přesně tak.
Zlato, něco ti poradím.
Buď opatrná.
Nikdo tě neochrání.
Tak to bylo vždy, Arturo. Kromě tebe.
Musím jít. Brzy zavolám.
Víš, že bych mohl přijet...
- Jaký byl oběd? - Fajn. Nějací zákazníci?
Ne.
Ale byl tu pošťák.
Zkusila jsem mu prodat letenku do Puerto Vallarta, ale marně.
Zlepší se to. Můžu ti pomoct s prodejní taktikou.
Ano, to by mi opravdu pomohlo. Ano, prosím.
Tak jo. Zajdi si na oběd. Za rohem je dobré bistro.
- Ano? - Dobře.
Utři to znovu.
Není to čisté.
Zajdi si k očnímu, kreténe.
Jste z Kolumbie?
Jo.
Ale přijel jsem do Ameriky mýt nádobí.
Vím, jak vám je.
Ahoj!
Sakra...
Omlouvám se.
Do háje, byla plná.
To nic, koupím vám nový drink.
Dobře?
Problém vyřešen.
Cestovka Coral Gables.
Tam to asi znám.
Možná tam zajdu a koupím si letenky do Ria.
To je drahé.
To není problém.
Prakticky tu bydlím v horním apartmá.
Tak to si asi potrpíš na kvalitní věci, co?
Do háje.
Vrazil jsem do té správné holky.
Není to žádná ubohá bělošská lajna.
Bez problému.
Co tam řešíte?
Rafo Rodriguez. Říkej mu Amilcar.
Děláš pro něj?
Všichni pro něj děláme. Nějakým způsobem.
Sakra.
Ty se vyznáš.
Jsi zvyklý na horší, co?
Jo.
Možná bych ti mohla prodat kilo.
Počkej, jsi dealerka, jo?
No comments yet. Be the first to leave one.