Love Like the Falling Petals (桜のような僕の恋人)

NETFLIX UVÁDÍ

Hodně jsem ti ublížil.

Co jsi v tu chvíli cítila?

Smutek… nebo možná nenávist?

Bez ohledu na to, jak hluboce toho lituju, nemohu najít odpověď.

Jediné, co můžu dělat, je hledat tě dál.

Tebe, kterou jsem tehdy potkal na jaře,

mé odkvétání.

Sakury jsou v rozkvětu.

To teda ano.

Příští týden budou v plném rozkvětu.

Začalo období jejich pozorování.

Měla jsem toho tolik, že jsem si ani nevšimla, že je jaro.

Přespříští týden bude pršet, takže příští bude nejlepší.

- Příští týden? - Ano.

Máš nějaké plány na prázdniny?

Ani ne.

Máš jako vždy hodně práce?

To ani ne.

Je super, že jsi profesionální fotograf.

Co teď fotíš?

No…

Budu hádat. Sakury v rozkvětu?

Ano.

- No teda. - Sakury v rozkvětu…

To je krása.

Jo.

Chtěla bys se mnou jít…

- Co to děláš? Přines ručník! - Dobře!

Jsi v pořádku?

- Máme led? - Ano.

- Kde? - Vzadu.

- Omlouvám se! - Jsi v pořádku?

Plakala jsi.

Nad mým mizerným ušním lalůčkem.

Poznali jsme se o šest měsíců dřív.

Byl to den jako každý jiný.

Jsem Misaki Ariake a dnes budu vaší kadeřnicí.

Nalákán kupónem,

seděl jsem tam, ztracený, když ses objevila ty.

Jak to chcete?

Co?

Nechám to na vás.

Jak si přejete.

Co myslíte?

Vypadá to…

mnohem lépe, než obvykle.

To se mi ulevilo!

Abych pravdu řekla, dost mi bušilo srdce.

Víte, stal jste se

mým úplně prvním zákazníkem.

Usmála ses od ucha k uchu.

Pak jsem do Penny Lane chodil každý měsíc.

Věděl jste to?

- Máte ve vlasech dva malé víry. - Jo.

Lidi se dvěma víry jsou prý rození géniové.

Postupně jsme si začali povídat.

Když jsi zmínila film, který se ti líbí,

před další návštěvou jsem se na něj několikrát podíval.

Když jsem zjistil, že jsi nezadaná,

měl jsem takovou radost, že jsem šel do parku roztočit kolotoč.

Budu hádat. Sakury v rozkvětu?

Ano.

Když jsem konečně sebral odvahu pozvat tě na rande…

Jo. Chtěla bys se mnou jít…

Moc mě to mrzí.

Ne, to nic. Nedělej si s tím starosti.

To proto, že jsem se otočil…

Ne, je to moje vina!

Zaplatím ti účty za doktora a za jakoukoliv újmu.

Udělám cokoli, co budeš chtít.

Cokoli?

Ano.

V tom případě…

pozorovala bys se mnou sakury v rozkvětu?

Pojď se mnou na rande.

ARIAKE

Dej mi číslo na toho kluka s tím lalůčkem.

Chytím si ho, useknu mu druhý lalůček

a udělám z něj mleté maso!

Přestaň!

Nemluv o tom, když jím zrovna něco, co vypadá jako ucho!

Každopádně se mu musíš jít omluvit.

Neblázni. Když říká, že je v pořádku, tak je.

Já zlomil tolik kostí…

To proto, že jsi byl slaboch a ve čtvrtém kole jsi prohrál.

Říkal jsem ti, že to bylo osmé kolo.

Nezačínej s tím zase!

Už jsem mu slíbila, že pro něj udělám cokoli. Nepleť se do toho.

To nemůže, Misaki.

Od smrti tvých rodičů

se považuje za tvého otce.

Že jo?

Nemůže si pomoct, Misaki.

Jsem mu vděčná, ale trochu přehání.

- Říkala mu to. - Moc piješ.

Neotevírej náš oltář bez dovolení.

Musím se zeptat,

proč chodíš s Takašim?

Jsi hezká

a pracuješ v kosmetické společnosti, která vyvíjí nové produkty.

Co na něm vidíš?

Prosím?

Myslím, že je to hezké.

Co?

- Ale ne! - Vážně?

Vážně?

Myslela jsem randění s tím fotografem.

Co?

Neberu to jako rande.

Je to jen kompenzace za újmu.

- Kompenzace? - Za újmu?

Co?

Čím déle jsi mimo hru, tím těžší je se vrátit.

Hleď si svého, sakra.

A co ty?

Nemám se čeho bát!

- Vážně? - Zaplatím, prosím!

Omlouvám se za způsobené potíže.

Když v práci uděláte chybu, musíte ji odpracovat.

Jasný?

Ano.

Tak se dáme do práce.

- Dejme do toho všechno. - Dobře.

Dobře, připravte se.

- Jistě. - Ano.

Ale ne, další.

Co? Šedivý vlas?

Poslední dobou jich mám dost.

ustřihnu ti ho.

Asi se musím nabarvit.

Bude to ze stresu.

Jo, tahle práce je noční můra.

To máš pravdu!

Ohledně toho rande. Promiň, že píšu tak pozdě.

To jsem já, Haruto Asakura.

Mohu poprosit o účet?

Omlouvám se.

Ohledně toho rande, na kterém jsme se tehdy dohodli,

rád bych ho měl příští úterý, podle tvého plánu.

Sejdeme se v 11 dopoledne

na jižním východu ze stanice Šindžuku.

Nemyslím tím Jižní Terasu, ale…

„Těším se na tebe.“

Teda.

To je ale slušňák.

MISAKI ARIAKE

Rozumím.

- Taky se těším. - Tak jo!

Ráda bych ti pomohla s focením.

Musel jsem se jí omluvit,

že jsem lhal.

Stát se fotografem byl můj sen.

Po dokončení střední školy

mi můj otec dal Nikon F3, který jsem střežil jako oko v hlavě,

a vydal jsem se do Tokia.

Tokyo Tower mi připadala pompézní.

- Promiňte! - Ty davy mě málem odradily.

Ale byl jsem nadšený, že můžu fotit ve městě svých snů.

To byla moje první fotka.

Nicméně…

Takhle ten záběr zkazíš, pitomče!

Mysli!

Dávej pozor, sakra! Zapomeň na to. Makoto, udělej to ty.

Dobře.

- Nastav obraz. - Omlouvám se.

Stal jsem se stážistou ve fotostudiu.

- Zkouška! - Bylo to těžší, než jsem si myslel.

Asakuro.

- Neměl jsem takový talent, jako ostatní. - Tenhle kabel je zničený.

Dobře.

Měj se.

Na shledanou.

Do roka jsem skončil.

- Jo! - Paráda!

- To bylo super! - Jo!

Pak jsem pendloval mezi brigádami.

Říkal jsem si,

že si jen dobíjím baterky.

Byla to jen dočasná pauza.

Dokud mé srdce nebude chtít znovu zmáčknout spoušť.

Jsem Misaki Ariake a dnes budu vaší kadeřnicí.

Jak to chcete?

Tehdy jsem tě

poprvé potkal.

Když jsem tě viděl, jak mě stříháš a jsi nervózní,

připomnělo mi to mě samotného.

Mimochodem, co děláte za práci?

No…

Já… fotím.

- Fotíte? - Ano.

Jste fotograf?

No, ano.

- Teda! - Teprve začínám.

To je paráda.

Nebudeš fotit?

No…

A co ty?

Proč ses chtěla stát kadeřnicí?

No…