The Pope's Exorcist

„Když se Ďáblu smějeme a říkáme, že neexistuje, tehdy je nejšťastnější.“

otec Gabriele Amorth

hlavní vatikánský exorcista, 1986-2016

4. června 1987

TROPEA - ITÁLIE

To je nádherné prase.

Jen to nejlepší, otče.

Tudy, otče.

Hoch projevuje klasické známky posedlosti, otče Amorthe.

Radila se rodina s lékařem?

S mnoha lékaři.

Jaké jsou známky posedlosti?

Konverzuje v angličtině, otče.

Mluvil anglicky i předtím?

Vůbec. Ani jednou.

Mají televizi?

Ano, mám za to, že mají.

Copak to kreslíš?

Ptáčka.

Mám pro tebe důležitý úkol.

Umíš Otčenáš?

Ano, otče.

Můžeš bratrovi pomoct.

Opakuj Otčenáš pořád dokola.

Nenech se rozptylovat. Vytrvale. Rozumíš?

Ano, otče.

Přiveďte mi to prase.

Jsem legie.

Jsem Satan.

Jsem sprostý behemot.

Těžko uvěřit.

Pochybuješ o mně?

Jestli jsi Satan, jak se jmenuji?

Popiš peklo.

To brzy zjistíš sám.

Vyhýbáš se mým dotazům?

Vysmíváš se mi?

Odpověz mi, Satane.

Proč posednout tohoto hocha?

Proč ne někoho vlivnějšího?

Můžu posednout,

koho si zamanu.

Mohl bys posednout otce Gianniho? Biskupa?

Kohokoliv! Cokoliv!

Nevěřím ti.

Nevěřím, že bys dokázal posednout byť tohle prase.

Dokážeš to? Máš tu moc.

Dokážeš posednout to prase?

-Dokážu. -Ukaž, Satane.

-Dívej! -Posedni to prase!

Ukaž mi, že jsi Princ temnot.

Předveď mi svou moc.

Udělals to?

Posedls ho, Satane?

Bůh ti žehná.

Teď můžeš spát, můj synu.

Ten démon je pryč.

Bůh je s tebou.

PAPEŽŮV VYMÍTAČ

1. července 1987

KASTILIE - ŠPANĚLSKO

Amy, už nejsme v Americe. Nemůžeš se takhle oblékat.

-Proč? -Protože tam všude budou stavební dělníci.

Jak to jde tam vzadu?

To kvůli tomuhle jsme odešli?

Amy, prosím tě. Nezačínej.

-Protože víš přesně, co řeknu. -Ano, a nechci to slyšet.

Co myslíš? Paráda, ne?

Jo, já vím.

Ku-ku!

Gabriele.

Proč myslíš, že svatý Michael nezabil Satana, když měl tu možnost?

To je teologická otázka.

Nekecej.

Možná Michaelův meč zastavilo Jeho milosrdenství.

Jediné, co zastaví Boží lásku,

je lidská svoboda volby.

Ale Bůh nemůže být Bohem, pokud takovou volbu neumožní

dokonce i zatracencům.

Svatý Michael to ví.

Všichni budeme souzeni.

Všichni budeme souzeni

podle toho, jak moc milujeme.

Neboj se, Gabriele.

Budu tě hájit.

Hájit mě?

Má víra

nevyžaduje hájení.

Páni.

Co tomu říkáte?

-Útulný. -No tak, dej tomu šanci. Je to úžasný.

Carlosi, zdravím!

Je prima znát k hlasu i tvář.

-Otec Esquibel... -Těší mě, paní Vasquezová.

Julie, prosím.

-Carlos mě provedl. -Skvělé.

Chtěl jsem se jen stavit a přivítat vás v diecézi.

Omluvte mě.

To nic... Prosím, jděte.

Dorazili jste v pořádku.

Jdi si najít pokoj, hňupe.

Ahoj. Dáš mi jednu?

Děkuju.

Je skvělé, že to opatství rekonstruujete.

Bereme ohled na stávající architekturu.

Po generace to tu patřilo manželově rodině a my to prostě zdědili.

Pan Vasquez je tu, nebo...?

Ten umřel. Asi před rokem.

Upřímnou soustrast.

-To nic. -Kdybyste něco potřebovala...

Neváhejte.

Dobře.

Budu se za něj modlit.

To je od vás laskavé. Děkuju.

Těšilo mě.

Tak povídejte, Carlosi. Jak na tom jsme?

Kopání ve sklepě je dost složité.

-Takže nákladnější než... -Bohužel.

Dobře. Ještě si prohlédnu plány.

Až uvidím, jak sklep vypadá,

převedla bych...

Amy, slez dolů, než si srazíš vaz.

To je cigareta? Hned ji zahoď.

-Fajn. -Ne! Proboha.

Roztomilý.

Padej z mýho pokoje.

Nevidělas brášku?

Amy.

Hele,

tichou domácnost s oběma dětmi fakt nedám.

-Vím, že tu nechceš být. -Jo, fakt?

Amy,

prosím tě, potřebuju pomoct.

Tohle je to jediné, co po tátovi máme.

Už nemáme žádný příjem.

Až to opravíme a prodáme, pojedeme domů. Ano?

Kdybys aspoň mohla dohlížet na brášku.

Zkusila ho rozmluvit.

Jak? Nemluví už skoro rok.

Zkusíš to, kvůli mně?

Mám za tebe dělat matku?

Dohlídni prosím na brášku, ano?

2. července 1987

ŘÍM - ITÁLIE

Otče Amorthe.

V tuhle denní dobu. Blázníte?

Dvojité espresso, sestro.

Cukr?

Cukr je dílem ďáblovým. Ne, děkuji.

Tak se do toho pusťme.

Toto je úřední slyšení.

A dle dohody bude vedeno v angličtině.

Tak pojďme.

4. července pozdě večer v městě Tropea

jste provedl exorcismus

bez svolení biskupa z Reggio Calabria.

Anglicky, otče Amorthe.

Nešlo o exorcismus.

Podle popisu otce Gianniho

vypadalo to, k čemu došlo v Reggio Calabria, přesně jako exorcismus,

navíc i se zvířecí obětí.

Hoch byl neadaptabilní. Přechodná duševní nemoc.

Používám primitivní psychologii.

Sílu sugesce.

Oslovoval jste subjekt jako Satana,

vyzýval ho, ať předvede svou moc.

-Popíráte to? -Ne.

-To jsem udělal. -A proč?

Mou prací je exorcismus,

ale valná většina případů, ke kterým mě povolají,

nevyžaduje exorcismus.

Potřebují jen trochu konverzace,

trochu pochopení

a někdy...

trochu divadla.

Kardinále Sullivane, jak jsem zaznamenal,

Devadesát osm procent případů přidělených otci Amorthovi

je od něj následně doporučeno k lékařům a psychiatrům.

A ta zbývající dvě procenta?

Ta zbývající dvě procenta.

To je něco, co mate veškerou vědu

a veškerou medicínu už hodně dlouho.

Já tomu říkám...

zlo.

Vaše Eminence, se stovkami úspěšných exorcismů

-se otec Amorth účinně... -Moment, biskupe Lumumbo.

Uvádíte zajímavý fakt, Amorthe.

Nejste lékař, ale vaše praktiky

mohou mít na lidi škodlivý dopad.

Máte pravdu.

Nejsem lékař.

Nejsem psycholog.

Ale jsem teolog, jsem právník, jsem novinář a jsem praktický člověk.

Za války jsem byl i partyzán, takže poznám popravčí četu, když ji vidím.

O co tady jde?

Kongregace pro nauku víry doporučila tomuto výboru,

aby byla pozice hlavního exorcisty oficiálně uvolněna.

Říkáte tedy, že zlo neexistuje?

Na církev je vyvíjen tlak, aby svůj význam zvýšila.

Je načase přenést se přes tyto zastaralé názory.