Like Flowers in Sand (Flowers Bloom in the Sand / Moraeedo Kkochi Pinda / 모래에도 꽃이 핀다)

KVĚTINY V PÍSKU

- Jsem Baek-du. - Já Jin-su.

Křičím jméno Du-sik!

- Baek-du. Tři! - Baek-du, Baek-du, Baek-du…

Křičím jméno Baek-du!

- Jin-su. Tři! - Jin-su, Jin-su, Jin-su…

Tati, můžu si s nima jít na chvíli hrát?

Křičím jméno Jin-su!

- Baek-du. Čtyři! - Tati?

Co Seok-huiovi tak trvá?

Že? Proč se s tím jídlem tak párá?

Chcete mezitím slyšet strašidelnou historku?

Povyprávím vám ji. Jednoho chlapa si najalo jedno muzeum.

A on měl hned první směnu v noci.

Noční směna hned první den?

Měl odejít.

Je noc

a on jde do prvního patra, kde je tma a prázdno.

Rozsvítí baterku a rozhlídne se.

Naštěstí tam nic divnýho nevidí.

Jako v jiných muzeích

tam je keramika, šperkovnice

a portrét.

Druhej den ráno

si o tý směně povídá s kolegou

a omdlí u toho.

Víš proč?

Proč?

Jeho kolega povídá:

„Co?

„V muzeu žádnej portrét není.

„Je tam jenom okno!“

To znamená, že neviděl portrét.

Za oknem byl duch!

No a?

To má jako být děsivý?

Podle vás je duch asi to nejděsivější na světě.

Mýlíte se.

Lidi jsou děsivější než duchové.

Táta to říkal.

Lidi že jsou děsivější?

Co ti tak trvalo?

Co je to?

- To je foťák? - Jo.

Přisuň se.

Hej, Du-sik, fakt máš otevřený oči?

Nesmějte se. Zabiju vás!

Hej, děcka.

Zbývá už jen jedna fotka.

Fotím.

Raz, dva…

11. DÍL VINÍK JE JAKO JEDEN Z DAVU

Chci si to ujasnit.

Ty jsi Du-sik, dcera strejdy Cheol-yonga a…

A vy nejste Du-sičin nezaměstnanej manžel,

ale její kolega, co s ní přijel.

A jako detektivové v utajení vystupujete jako pár?

No teda.

Možná je to proto, že se tak šprtal na policejní zkoušky,

ale chytá se rychle.

Co si o tom myslíš? Dává to smysl?

Jo.

Takže co vyšetřujete? Proč s tím děláte takový cavyky?

To vám říct nemůžeme.

Jde o manipulování zápasů a ilegální hazard.

Vzpomínáš na toho chlapa, co se utopil v přehradě?

Jmenoval se Chil-seong Choi.

Šli jsme po něm už dlouho.

Ale…

No, ten případ jsme už vyřešili.

Ale pořád tu jsme,

protože hledáme Choiova vraha.

Přehrada! Že jo?

To nebyla sebevražda. Co jsem říkal?

Že to vypadá jako vražda!

Ale oni řekli, že je to přitažený za vlasy

a že za to může nějakej duch a…

Jasně.

Pokračuj.

Hledáme Choiova vraha.

A zatím jsme zjistili,

že se skrývá tady ve městě.

Myslíme si, že ten vrah

před 20 lety zabil i strejdu Cheol-yonga.

Ale jak ho dostanete?

Vždyť se to stalo před 20 lety.

Najít stopy nebo důkazy je nemožný.

Dneska byl Choiův jednorázovej mobil na chvilku zapnutej.

16. července 2023 – 14:36:19.

Signál byl zachycen v ulici Jungang-ro v Geosanu.

Není divu, že se tu nikde nenašel.

Vrah si ho musel vzít.

Ale proč by ho zapínal?

Jak vypadá?

Byl to hodně starej model.

Když jsem byla malá, táta měl stejnej.

Páskem k němu bylo přidělaný dotykový pero.

Asi ho mám já.

Takže ty jsi ten vrah?

Co to povídáš? Jasně že ne.

Nejsem. Jenom jsem ho našel.

Říkám vám pravdu.

Kde? Kdes ho našel?

V díře, kterou u přehrady vyhrabala Sněhulka.

Vy mi nevěříte, co?

Říkám vám pravdu! Našel jsem ho už dávno,

když jsem tam ráno naháněl Sněhulku.

Seok-huii, když jsme byli malí, zněls tak upřímně,

ale to už neplatí.

Bože. Fakt mi křivdíte.

Vyslechněte mě.

Sněhulka utíkala až moc často, tak mi to začalo být divný.

Vždyť jak by se pes mohl takhle pokaždý vyvlíknout?

Že jo?

Takže co?

Někdo ji musel pouštět. Ale to je taky divný.

Proč by ji jen pustil?

Proč by si ji nenechal nebo neprodal?

Tak proč?

Ověřil jsem si to.

Pustil jsem ji sám.

Běžela přímo na to místo, jako by čekala jenom na tohle.

- K přehradě? - Jo.

Běžela do houští poblíž vody

a začala hrabat.

Hrozně jsem se bál, že tam bude mrtvola.

Ale ona si tam jen zahrabávala věci.

A ten mobil byl jedna z nich.

Takže když tam štěkala naposledy, taky…

Myslím, že tam něco viděla.

Chlápek od přikrývek ji viděl

po cestě domů. Tu noc, co se to stalo.

Slyšel štěkat psa a ona se pak vynořila od přehrady.

Ale její panička říká, že nikdy neštěká, protože je pacifistka.

Musela něco vidět.

Musela vidět,

- jak se Choi s někým hádá. - A?

Kde je ten mobil?

POLICIE

To je on.

Myslím, že je to on. Je to ten stejnej, co jsem viděla.

Zapnul jsem ho, ale zase se hned vypnul.

A zapnout už nejde.

No jasně. Asi se rozbil.

Ale nevím to jistě.

Pošlu ho technikům na forenzní. Počkáme a uvidíme.

To ne! Já myslel, že vám pomůže.

Ale moc ne, co?

Ne, to neříkejte. Pomohl nám.

- Fakt? - Jasně.

Až se vrátím do Soulu,

postarám se, abych o vašem přínosu informoval.

No teda! Nejste jenom hezká tvářička.

Co prosím?

Jste i hodnej. To není fér!

No…

Co kdybychom odteď byli přátelé?

To zní dobře. Budu ti tykat.

- Já taky, Seok-huii. - Super, Hyeon-uku.

- Je fajn mít kamaráda ze Soulu. - To jo.

- Tak do toho. - Jo.

Sněhulko, dobrůtka.

Co to bylo?

Kdo je tam?

Myslela jsem, že tu někdo je. Možná to byly jenom stíny.

Sněhulko.

Dneska se nikde netoulej.

Zůstaň doma, jo?

Jinak strážník bude zase frfňat.

Víš, jak se říká Seok-huiovi?

Hňup.

Pořád plácá pitomosti, tak mu tak Geum-gang začal říkat.

Co ty na to? Sedí to na něj, co?

Už to předtím nadhodil.

On si myslí,

že Sněhulka je svědek vraždy? To nedává smysl.

- Nemůžu mu věřit. - Proč ne?

Mně to smysl dává.

Co?

Podle mě uhodil hřebíček na hlavičku.

Neměli bysme to smést ze stolu.

Někdo vážně mohl Sněhulku kvůli tomu mobilu pouštět.

Když tě tak poslouchám, je to možný.

Bože. Co to do Seok-huie vjelo?

Pro změnu je nápomocnej.

Říká se, že i rozbitý hodiny dvakrát denně ukazujou správně.

Co je?

Děje se něco?

Ne. Nic.

Co je? Řekni mi to.

Jenom je to divný.

Ten, kdo udělal něco tak strašnýho, je někdo, koho znám.

Fakt, že někdo odsud, koho 30 let zdravívám,

vídám a bavívám se s ním, něco takovýho udělal…

Prostě tomu nemůžu uvěřit.

Jak to mohla lidská bytost udělat?

Neříkala jsem ti to už kdysi?

Lidi jsou děsivější než duchové.

Tolik lidem nevěř.

Z dlouhodobýho hlediska je to tak lepší.