The first 200 lines.
Sicílie, Itálie
Počkej tu.
Chtěl, ať počkám venku.
Jdeme.
Nechtěli mě sem pustit.
Měli mě pustit.
Vy dva pořád dýcháte?
Přijeli jsme až...
Abych tomu rozuměl.
Přijel jste sem.
Sám.
Na sicilskou vinici.
Kvůli čemu?
Kvůli vám.
Víte, kdo jsem?
Vím, co jste zač.
A přesto jste přijel.
Proč?
Odvezu si to, co vám nepatří.
Jak jste mě našel?
Nikdo to nedokázal.
Dobrá.
Dobrá.
Inu, tak jste tu.
Ale od toho, koho chcete,
vás dělí pár metrů.
Všichni skončí tam, kam je osud zavane.
Řeknu to takhle.
Muž po mé levici má prst na spoušti, ale stojí moc blízko,
tudíž kolega to má spočítané.
Jen o tom neví. Upřímnou soustrast rodině.
Devět vteřin.
Rozhodněte o svém osudu.
Za devět vteřin.
POSLEDNÍ KAPITOLA
Brzdi, brzdi, brzdi.
Jsi tu sám?
Dobře.
Zůstaň v autě.
Rozumíš?
Dobře.
Má nízký tlak, do nemocnice to nedá.
Upadá do šoku.
Přikryj mu nohy dekou.
Posviť mi. Děkuji.
Přesně tam.
-Gio. -Ano?
Upadl.
Postřelili ho.
Ošetřil jsem muže po pádu. Dobrá?
-Očisti mu rány. -Ovšem.
Naštěstí střílel z malorážky.
Gio vás zachránil.
Otázkou je...
zachránil klaďase…
nebo padoucha?
Sám nevím.
Kampak?
Domů.
No, no.
Ano.
No, no, no.
Ne tak zhurta.
No. No, no.
Rána je čerstvá.
Musí se zahojit.
Dobrá.
Přijdou si pro vás padouši?
Ne.
Vyspal jste se?
Ano.
Vařím polévku.
-Děkuji. -Enzo.
-Děkuji, Enzo. -A vy jste?
Roberto.
Roberto.
Dobrá.
Kde to jsem?
Kam vás osud zavál.
Dobře.
Roberto.
Enzo.
Otcova hůl zjevně přišla vhod.
Mohu?
Jistě.
Dobré.
Jak dlouho...?
Tři dny.
Altamonte.
Malé, ale simpatico.
Pomalu a s citem.
Roberto, doleva.
Po schodech je náměstíčko.
Khalide, dones chňapaly.
Už se nesou.
Dobrý den.
Čaj, per favore.
Čaj?
Sáčkový čaj.
Sáčkový čaj.
Hned to bude.
Děkuji vám.
Pardon, ale čaj je pro babky a Anglány.
Dobré ráno.
Giorgio Bonucci.
Gio. Gio. Gio.
To je má dcera Gabby.
Ahoj, Amino.
Gabby, něco pro tebe mám.
K věci.
Ošklivě jste...
Upadl.
-Upadl. -Ano.
Enzo je výborný doktor.
Přivedl na svět mě, mé rodiče,
celé městečko.
Jsme dobří lidé.
Rozumím.
Vaše auto stojí za stanicí.
Až se vykurýrujete.
Do tašek jsem se nedíval.
Díky.
Ústřední zpravodajská služba
Collinsová.
Vinice na Sicílii.
Deset kilometrů jižně...
Kdo volá?
Starostlivý občan.
Collinsová.
Vinice Cantina Arriana, jižně od Palerma.
Kdo volá?
Bedny ze Středního východu.
Zřejmě ze Sýrie.
A co je v nich? Ovoce? Koření?
Na tom není nic podezřelého.
Víno.
Víno?
Víno. 55 beden.
Proč by sicilská vinice dovážela víno ze Sýrie?
-Zjevně jsem se dovolal správně. -Vtipálku...
Viděl bych to na pašeráky.
Doporučil bych ozbrojence.
Odkud to víte?
Jen projíždím, ale vaše lidi by to mohlo zajímat.
„Vaše lidi“?
Víte, s kým mluvíte?
CIA, finanční operace.
Sledujete podezřelé peněžní toky.
Ano. Vydržte mi.
Budu si to muset zapsat.
Veškeré hovory se přece nahrávají.
Vtipálku.
Vinice Cantina Arriana
Collinsová. Mám tu možnou zájmovku.
Pomalu a s citem.
Jednou někdo někomu udělá něco hnusného
a ty s tím něco uděláš, protože můžeš.
Protože jsi takový?
Odjakživa?
Tati, máma tě volá.
Váš salát.
Dobrou chuť.
Jsem Aminah.
Roberto.
Těší mě.
Užijte si čaj.
Počkejte, pane.
Ta košile vám sekne!
Padne jako ulitá.
A barva vám sluší.
Ladí ke kalhotám.
Co říkáte?
Budete štramák.
Dobrá, košili, ale máte k ní kalhoty?
Jen jedno.
Mám i dokonalý klobouk.
Ladí jedna báseň.
Nádhera.
Dobrá?
Se slevou?
Marco, rozbil se mrazák. Nebyly tržby.
Co je mi do toho?
Zaplatím ti za týden.
Angelo, naval prachy.
Jak se máš, Khalide?
Všichni musí platit.
Známe se přece léta.
Tak za týden.
V pohodě, beru to v klidu, vidíš?
Klídek. Hodnej kluk.
Vstávej, lemro.
Padáme odsud. Jedeme!
Khalide, do práce.
Angelo!
Za týden.
Nechtěj mě nasrat.
Neapol, Itálie
Čekejte.
Kde je brácha?
Nahoře něco řeší.
No comments yet. Be the first to leave one.