Elite (Élite)

Zmizel včera večer.

Je mu 17.

POHŘEŠOVANÝ 20 HODIN

Když zmizel, měl na sobě uniformu Las Encinas.

Kaštanově hnědé kalhoty.

Bílou košili, šedý nebo modrý blejzr s červeně lemovanými klopami.

Víte, že na prvních pár hodinách nesmírně záleží.

Takže do práce.

O TŘI MĚSÍCE DŘÍVE

Dostals můj dárek?

Co je to?

Sýr.

Údajně nejlepší.

Nebo přinejmenším nejdražší.

Strč si ho někam, Christiane.

Užil sis prázdniny s tou markýzou?

Mrzí mě to, Nano.

- Měl jsem přijít dřív. - Víš co?

Marina měla ty hodinky na ruce.

Ale když jsem přišel...

byly pryč.

Možná v tom měla prsty tvá holka.

Možná to dokonce udělala.

Neříkej mi, že tě to nenapadlo.

Ale samozřejmě,

když ti platí prázdniny na jachtě, hodinky a humry,

- tak na zbytek sereš, co? - Ne.

To ne.

- Ty prázdniny stály hovno. - Jasně.

Jdu k bazénu.

Zavolej, až budeme muset jet.

Ahoj, zlato!

Chci holce ukázat dům.

Tak co?

Co ty na to?

Na fotce byl ošklivější.

Nezačínej, jo?

Musí se vymalovat a udělat nějaký úpravy...

Uvidíš, jak je fajn.

Bude to tu skvělý.

Jó!

Už zase?

Je osm ráno, Valerio.

Snídaně je hlavní jídlo dne. Dáš si?

Ne, já nesnídám.

Andere!

Ahoj, fešáku!

Chtělas, abych přestal první den školy?

Jsem pěkně rozjetej.

Vidím. Myslela jsem, že tě internátní škola změnila.

Ale ne, jsi ještě větší hovado než dřív.

Zaplaťpánbu.

Být tebou, zkusím letos projít.

Jinak tě naši zkrouhnou. A ty ses pro chudobu nenarodil.

Já strach nemám. Ať se stane cokoli, vždycky budu mít tebe.

Myslím to vážně. Děkuju...

Tebe jedinou ještě baví mě sekýrovat. Hurá!

To mám za to, že jsem tvá sestra.

Nevlastní, krásko.

Ahoj, zlato!

Po škole bychom mohli jít k tobě.

- Jestli tě něco nevyruší. - To si snad děláš prdel.

MILUJEME TĚ, MARINO

NIKDY NA TEBE NEZAPOMENEME

Taky už by to mohli vyhodit.

Kde máš ty hodinky?

Co je, nelíbí se ti?

Můžeme je jít vyměnit.

Jak se máš?

Co Chorvatsko? Líbilo se tam Christianovi?

Polo, musíme si promluvit.

Co se děje?

Christian asi navštívil Nana a...

Musím jít, pak to probereme.

Mimochodem... Moc rád tě vidím tak šťastnou.

Opravdu.

Jak je? Dlouho jsme se neviděli.

- Ahoj. - Jak se máš?

- Neposlals ani fotku. - U prarodičů v Asturias

je mizerný signál.

Kráva je kráva, ať použiješ kolik chceš filtrů.

Ale byla tam pohoda. Klídek...

Co tady děláš?

Mám stejný právo tady bejt jako ty.

- Nemáš! - Přestaň!

Azuceno!

Zmiz odsud, ty zmrde!

- Dost! - Přestaňte!

Hned!

- Přestaňte! - Guzmáne! Nech ho být!

- Přestaň! - Guzmáne, to stačí!

Rána, kterou v nás všech nechala Marinina smrt,

se ještě dlouho nezahojí.

Musíte k tomu přispět i vy.

Všichni.

Guzmáne,

nedokážu si představit, čím procházíte.

To ani nemůžete.

A teď si představte,

že toho, kdo tu bolest zavinil, potkáváte na chodbě.

To není Samuelova vina.

Kdyby nepřišel do týhle školy...

Kdyby on a jeho zkurvenej brácha zůstali

v tý svý díře, nic z toho by se nestalo.

- Váš otec mu dal stipendium. - Proč jste ho obnovila?

Je dobrý student. Nebylo by to fér.

Fér?

Marina je mrtvá.

Moje sestra...

Bylo jí 16 a je mrtvá.

To je fér?

Nebudu se s vámi hádat.

Jen abyste věděli, kdo odteď promluví s tím hajzlem, je pro mě mrtvej!

Kdo je s ním, je proti mně.

Nejde o to, na čí jste straně.

Jde.

Vy už jste si vybrala.

Prosím, mám dotaz.

Valerio...

- Je to důležité? - Jistě.

Nebude nějaká oslava na uvítanou nebo tak něco?

Vypadáme, že chceme slavit?

Nevidíte ty výrazy?

Přesně to lidi po takový hrůze potřebujou.

Pobavit se.

Zábavu, tanec, pití...

Proč si ho matka neodvezla?

Neví si s ním rady.

Na pár měsíců ho vypakuje k tátovi,

než ho bude mít po krk i on a pošle ho zpátky. Takhle to chodí léta.

Musí to být těžký.

Když si tě rozvedený rodiče posílaj sem a tam přes Atlantik jako tenisák.

Jasně. Je první školní den a on už chce pařit.

Já půjdu.

Až v opilosti upadne, musí se někdo postarat,

aby aspoň spadl na polštář

a nepřišel o peněženku.

Takže teď jsi velká sestra?

Když jde o Valeria? Vždycky byla.

Pamatujete, jak jsem žárlil, že s ním tráví tolik času?

Vždyť je nemožnej.

Koukněte na něj...

Radši schovej ten mobil.

Když tě s ním chytí, zabaví ti ho.

Ty jsi stipendistka?

Vidíš tohle? Ryzí zlato, kámo.

Jsi bohatá, ale nejsi jako ostatní.

A jsem na to hrdá. Vadí ti to?

To byla poklona.

Všichni sem!

Rebeca.

S „c“.

- Ale kámoši mi říkaj Rebe. - Samuel.

Utvořte smíšené skupiny po pěti.

Začneme rozcvičkou.

Hej, ty, pojď sem!

Ahoj. Já jsem Rebe.

Neboj. Muslimové mi nevaděj, u nás jsem všechny ojela.

Rozehřejeme se! Nespěchejte.

Tady nám dva chybí.

Vy dva, běžte tam.

Druhá skupina, připravit.

Ahoj, Same. Pozdravuje tě tvůj brácha.

Tos ho nemohl navštívit?

Celý léto dřu na jeho posranou kauci.

A co ty?

Brázdils moře s přítelkyní na jachtě?

Raz...

dva...

tři...

Všechno vyžvaní.

Už měsíc skoro nepromluvil.

Jako by se bál,

že když řekne slovo, vyletí celá pravda.

A pak co?

Co jako?

Jsi úplně našponovaná.

Potřebuješ další prázdniny?

Klid. Ví, co je pro něj dobrý.

Jdeš dnes večer ven?

- Polo, jsi v pořádku? - Já?

Nikdy mi nebylo líp!

Proč jsi to práskla?

Myslel jsem, že jsme kámoši.

Já taky,

ale ty máš holku a neodpovídáš na textovky.

Že mám holku?

Lu byla celý léto po mým boku.

Víš, proč s ní jsem?

Protože stojí za mnou.

Bezpodmínečně.

To není láska.

To je oddanost,

jakou bys cítil k Bohu.

Lidi, co tě milujou, ti řeknou pravdu.

A pravda je, že Marinina smrt tě neopravňuje k tomu, abys dál vyváděl.

Víš, že jsi na týhle škole díky mně?

Mám dohodu s tvým tátou.

Přestanu s tebou mluvit a on tě tu nechá.

Proto jsem ti neodpovídal.