The first 140 lines.
ZE SKUTEČNÉHO ŽIVOTA „HMYZU“
New York.
Obří betonová džungle.
Z pohledu hmyzu možná nepůsobí jako ideální domov.
NAMLUVILA AWKWAFINA
Ale i v tomto velkoměstě plném mrakodrapů
si pár šťastlivců užívá život v luxusu.
Pokud jste skákavka srdnatá,
toto je pro vás prvotřídní nemovitost.
Luxusní střešní bydlení v květináči,
který skýtá všechno, co drobný pavouk potřebuje.
Je to nejlistnatější místo v okolí.
A každé ráno se tu podává snídaně na stříbrném podnose.
No, v uvozovkách.
Pavouk nemá zálusk na vajíčka,
ale na létající přílohy.
Létá tady tolik much,
že může hodovat do sytosti.
VELKOMĚSTO
Ale ani tomuto malému šťastlivci
nezačíná den vždycky růžově.
A někdy to bývá ještě horší.
Tenhle špaček by si ho mohl dát k snídani.
Ale díky svému listnatému úkrytu se nemá čeho bát.
Ale ne!
Větší sameček.
A tahle rostlina je jen pro jednoho nájemníka.
Skákavky srdnaté jsou silně teritoriální.
Povězme si upřímně, když se perou dva malí pavouci,
rozumí té bitce někdo?
Ale můžete se vsadit, že vyhraje ten větší.
Vystěhovaný, bez domova a zranitelný.
To snad ne!
Skákavce nezbývá nic jiného než…
skočit!
Pavoukova lehkost
pomůže k měkčímu přistání.
Ale od této chvíle
to tenhle pavouk už jen těžší.
Najít na ulici v New Yorku potravu a úkryt
není žádný med.
VELKOMĚSTO
Dole na ulici je ruch, špína
a mnohem víc…
nohou.
Tady se dokáže zabydlet jen ten nejprotřelejší hmyz.
Šváb je jedno z nejrychlejších šestinohých stvoření.
V jeho měřítku to je, jako by se pohyboval rychlostí 320 km/h.
To aby pod našima nohama dokázal přežít.
A když přijde ranní špička,
už přesně ví, kam se schová.
Mějte se, břídilové!
Tuhle skrýš znají jenom staří mazáci.
Protáhne se škvírami o šířce pár milimetrů
a vstupuje do skrytého podsvětí.
Ideální zašívárna, dokud z ulic nezmizí davy lidí.
Zapomeňte na tunely metra.
Vítejte v tunelech brouků.
Je to rozlehlá síť potrubí a chodbiček,
kterou všemožní tvorové využívají k přesunu po městě.
A taky jako líheň.
Pokud jde o hmyz ve městě,
švábi se nekontrolovaně množí.
Na každého obyvatele New Yorku
jich podle odhadu připadá 120.
A každá samička dokáže za život vyprodukovat 150 potomků.
Žádný problém, ne?
Ale než vás příliš znechutíme,
žijí tu i roztomilejší tvorové.
Mravencům drnovým se v New Yorku daří
díky jejich pracovité povaze.
Pracuje i královna kolonie.
Klade až 40 vajíček denně.
Je tedy na jejích samičkách, aby se postaraly o potomky
a zajišťovaly přísun potravy.
Ale nakrmit 5 000 hladových krků
vyžaduje malý zázrak.
Tato malá průzkumnice, která měří sotva tři milimetry,
má před sebou náročný úkol.
Najít potravu
venku, mezi chodícími obry.
Pro ztraceného pavouka
je riziko rozšlápnutí drtivým problémem.
Z téhle bryndy jen tak neunikne.
Musí si najít nějaké temné, stinné místo.
Ale tato skrýš není tak bezpečná, jak se zdá.
Nezbývá mu než dál hledat.
Možná si myslíte, že z pohledu mravence
působí ulice ještě děsivěji.
Ale tahle samička se nebojí.
Moc dobře totiž nevidí.
Místo toho se spoléhá na svá tykadla.
Ty dokáží zachytit pach na vzdálenost 4,5 metru.
A nic nevoní líp než fastfood.
Mravenci jsou na něm závislí jako my.
Problém je, že pro ni…
tento hotdog znamená tříkilometrovou túru
s obrovskými překážkami.
Ale tahle průzkumnice umí svou drobnost využít
ve svůj prospěch.
Jackpot!
Ale pro jednoho je to příliš velké sousto.
Je čas zavolat posily.
Při návratu do kolonie za sebou zanechává pachovou stopu…
aby se její kolegyně mohly rovnou dát do práce.
Každá unese přibližně 50násobek své váhy.
Ale i společnými silami
to může chvíli trvat.
Přes den na ulici praží slunce.
Odpoledne může být ve městě o 10 stupňů tepleji než v okolní přírodě.
Ale tihle houževnatí, horko milující mravenci se dál činí.
Když pracujete jako tým, není nic nemožné.
Ale když jste ztracení, hladoví a osamělí,
život na drsné ulici není lehký.
Alespoň se rýsuje nové útočiště.
Tomu říkám pořádná květináčová rostlina.
No co, je to živá a perspektivní čtvrť.
Trochu nepořádku přežije.
Problém je ovšem soused.
Ozbrojená, smrtící a rychlá.
Tato kudlanka se plíží městem a loví drobný hmyz.
Je čas rychle prchnout
a dál hledat temné a stinné místečko.
Tak zatím!
Prosím, jede ten kočárek do Queensu?
Neúmyslné cestování stopem je pro drobné tvorečky denní chleba.
Každý den je nevědomky nosíme po městě.
Ale z pozice černého pasažéra pavouk nemůže ovlivnit, kam míří.
To vás ovšem nemusí trápit, pokud umíte…
létat.
Tenhle drobeček teprve umí cestovat po městě.
Extrémně citlivá tykadla cítí potravu až 30 bloků daleko.
Ale málokdy musí letět tak daleko.
Někdy má jídlo s donáškou.
Ale proč se spokojit s recyklovaným jídlem,
když si můžete ukradnout něco čerstvějšího?
Protože je malý, rychlý a nenápadný,
většinou si jeho zločinů nikdo nevšimne.
Náš zrak zpracovává 60 snímků za sekundu,
zatímco ten jeho 250.
No comments yet. Be the first to leave one.