Sakura (さくら)

Můj pes se jmenuje Sakura.

Letos jí bude 12 let.

Je něžná a nestálá,

mám rád Sakuru, protože ve mně vyvolává pocit něčeho silného.

Kdykoli si vzpomenu na Sakuru,

nemůžu se ovládnout.

Měl bych se jít podívat na Sakuru.

Podívej se na ni, Kaoru. Je tak roztomilá!

Mám zvláštní zvyk dělat opak toho, co si myslím, že je správné.

Jedinkrát, když jsem si vybral Sakuru, jsem v hloubi duše věděl, že dělám dobře.

Byla to Miki, kdo si původně chtěl pořídit psa.

Miki byla také ta, kdo mámu přesvědčil o tom, jak je těžké starat se o živého tvora.

Miki měla právo vybrat si psa.

Máš psa?

Je moc pěkný.

Miki, co se děje?

To je nefér, Kaoru.

Zkus si ji pochovat, Miki.

Něco kulatého a teplého

se kolem nás ovinulo.

V tu chvíli nám nic nechybělo.

Sakura

Kromě toho, že jsem chtěl vidět Sakuru, mám ještě jeden důvod, proč jsem se vrátil domů.

Dostal jsem dopis od otce, který před dvěma lety odešel z domova.

Nostalgické písmo mého otce psané zleva doprava:

"Na konci roku se vracím domů. Táta."

...bylo v tom napsáno.

Vítej doma.

Kde je Sakura?

Jsi zpátky po tak dlouhé době.

To se ani mámy nezeptáš, jak se má?

Vypadáš dobře.

Jestli hledáš Sakuru, tak ta šla s tátou nakupovat.

Kaoru.

Bude lepší, když tátovi nic neřekneš.

Vítej zpět.

Děkuji.

Kaoru. Co chceš jíst?

Nic konkrétního.

Myslím, že už je rozhodnuto.

Táta říkal, až se tu všichni sejdeme, dáme si nabe.

Po tolika letech se vrátil, ale o menu našeho srazu rozhoduje on.

Měli bychom ho vůbec nechat rozhodovat?

Sakuro.

Hodná holka, hodná holka.

Zajímalo by mě, jestli si mě vůbec pamatuješ.

Hej, Sakuro, pojďme se projít.

Kaoru.

Kaoru, nalij tátovi pivo.

Hej!

Ježíšmarjá.

Skvrny od piva se špatně odstraňují, víš?!

Omlouvám se.

Omlouvám se, omlouvám se.

Omlouvám se.

Neumíš žvýkat?

Dáme si rýžovou kaši.

Pustím dovnitř Sakuru.

Na.

Mám dost.

Táta pracoval pro přepravní společnost.

Způsob, jakým vysílačkou informoval řidiče kamionů o rychlejší trase,

byl docela působivý.

Dobře!

Táta zná všechny silnice v Japonsku, že?

Určitě víš o všech způsobech, jak se to může pokazit.

Ano.

Stačí jedno tátovo slovo a stovky náklaďáků jsou na cestě.

Tvůj táta ví, kam všechny balíky z celého světa směřují a kudy jedou.

Když udělám sebemenší chybu,

lidé nemohou dostat své důležité zásilky.

Je mi zima.

Sakuro, tvůj dech smrdí!

Sakuro, smrdíš.

Že jo?

Sakura musí být šťastná.

Protože jsou tu všichni.

A pak si prdne.

Než jsme se sem přestěhovali, byl náš dům velmi malý.

Tenkrát to byla Miki, kdo slyšel tátu a mámu.

Kaoru, ty spíš?

Kaoru, slyšíš je?

Zapomněla jsem.

Hrozny!

Co jsi dělala včera večer?

Zněla jsi jako kočka, mami.

Pšt.

Komu se podobají tvé oči?

Tobě.

A co nos?

No...

Tátovi.

Uši?

Uši? Jo?

Hajimovi.

Tvar tvé hlavy

vypadá jako Kaorův.

I když jste se narodili v různuo dobu.

Důvod, proč jsi, milá Miki, podobná mně a tátovi,

a dokonce i Hajimeovi a Kaoruovi,

je ten, že já a tvůj táta

jsme udělali kouzelné zaklínadlo lásky.

Kouzlo? Jak?

Jedna, dvě a už myslím na to, že ho miluju.

To je všechno?

Ne.

Čím hlouběji přemýšlím, tím víc ho miluji,

a nestydím se před ním nahá.

Nahá?! A dál?

Když jsem nahá a tvůj táta mi hluboce říká, že mě opravdu miluje.

Pak mě políbí na celé tělo.

Celé tělo?

Dokonce i prsa a zadek.

Nohy, vlasy, všechno.

Nelechtá to?

Víš...

Mám z toho pocit, jako bych létala ve vzduchu.

A také,

tvůj táta má ingredience k vytvoření tvého těla.

A já mám ingredience na vytvoření tvé duše.

A pak,

dáme je dohromady.

Jak to uděláte?

Mám ty ingredience v břiše.

Tvůj táta má tyhle ingredience v penisu.

A pak,

mi je dá do břicha.

V penisu?!

Fuj! To je hnus!

Na tom není nic hnusného.

Miluju penis tvého táty.

Jak je dostane do tvého bříška?

Existuje cesta, kterou ses vydala, když ses narodila, že?

Tvůj táta ta začátek té cesty pěkně zaklepal a řekl "Dobrý den".

A dal mi ingredience Na Miki.

Protože mám tvého tátu tak ráda

a tvůj táta má rád mě,

společně jsme kouzlili.

Od té chvíle jsi se stala sama sebou, Miki.

Miki.

Děkuji, že ses narodila.

Máš hlad?

Tsubomi!

Jelikož je to už třetí, vyšla raz dva.

Líbí se mi ten výraz "raz dva".

Není to "hned" a není to "okamžitě".

Když se narodí dítě, je správně "raz dva".

Je tak krásná.

Je tak úžasná.

Tatínku.

On pláče.

Gratulujeme!

Děkuji mnohokrát.

Jestli je máma nejšťastnější člověk na světě...

Táta by byl nejšťastnější člověk ve vesmíru.

Děkuji ti, maminko.

Děkuji.

Moc děkuji!

S bratrem jsme se rozhodli dát jako dárek sestře, kterou jsme ještě neviděli, květinu.

Hajime, jak ji naučíme čůrat?

Nebuď hloupý.

Holky nedělají to, co my.

Kaoru, už žádné čůrání na dvoře.

Jo, naše malá sestřička by si myslela, že to smrdí.

Důležitější je, kde seženeme ty kytky?

Nás tehdy

nikdy nenapadlo kupovat květiny.

Ale když si vezmeme květiny někoho jiného,

byli jsme si jisti, že budou smutní.

Tak jsme šli hledat květinu, která nikomu nepatřila.

Jste jenom děti! Kam jste šli?!

Báli jsem se o vás a všude vás hledali.

Mysleli jsme, že vás unesli.

Je nám to líto.

Chtěl jsem vysvětlit, že jsme chtěli dát sestře květiny.

Chtěl jsem vysvětlit, že jsme šli hledat květinu, která nikomu nepatří.

Hajime jako starší bratr, bez ohledu na to, kolik nadávek schytal, neřekl nic jako muž.

Děkuji vám moc.

Kaoru.

Děláme gyozu.

Přihodím tam trochu zelí.

Asi tak.

Ano.

Dobře!

Během Nového roku

naše rodina jí místo osechi spoustu gyozy.

Možná se ptáte proč.

Je to trochu trapné,

ale tímhle začal románek mezi tátou a mámou.

První rande Akia a Tsubomi

Zdejší gyoza je nejlepší v Japonsku!

Pojďme jíst!

Je to dobré. Je to opravdu nejlepší japonské jídlo!

Na prvním rande byla máma nervózní

a nebyla schopná jíst před tátou gyozu.

"S touto osobou

chci být ve vztahu, kde budu moci jíst gyozu naplno."

...to si myslela máma.

A o rok později místo toho, aby jedla gyozu do sytosti,

se vzali, protože museli,