The first 200 lines.
BĚLEHRAD, SRBSKO
To je můj kufřík?
Ano.
Tenhle je váš.
Neberte to na lehkou váhu.
Vlastně jsem doufal,
že přijde sám.
Takový už pan Voight je.
Nikdy nedělá nic, co za něj může udělat někdo jiný.
POHOŘÍ BERKSHIRES, MASSACHUSETTS
Bavíš se?
Jo, tohle…
Tohle místo je neskutečný.
Jak se jmenuješ?
Joey.
Joseph. Kamarádi mi říkají Joey.
Budu ti tak říkat i já.
Jsem Serena.
Ty toho Voighta znáš?
Vlastně pro něj pracuju.
Nekecej.
Nekecám.
Určitě by tě moc rád poznal.
Běž do pokoje na konci chodby. S dvoukřídlými dveřmi.
Buď tam za deset minut.
Haló?
Sereno?
Krása, že ano?
Pane Voighte, já… Byla…
Byla tam žena a já prostě…
Omlouvám se.
Neomlouvej se. Můžeš to držet.
Jenom mi odpověz na otázku.
Jo, je to fakt hezký.
Co je to?
Je to…
Je to hlavolam.
Jediný svého druhu. Až dosud zapomenutý.
A je skoro vyřešený.
Pokračuj.
Takže když ho vyřeším, dostanu odměnu?
Já ano.
Počkat, asi to mám.
Hej! Kde jste kdo!
Co se to děje?
Nemůžu…
Co jste mi to kurva udělal?
Jsem kajícník…
Leviatana.
Uděl mi slyšení.
Vyhov mi.
Tvrději.
- Určitě? - Jo. Víc.
- Počkej. - Co je?
Otoč mě.
- Tak jo. Můžeš. - Tady?
- Takhle? - Jo, dělej.
Co tahle rychlost?
- Líbí se ti? - Jo, super.
Miluju tě.
Cože?
- Počkej, cože? - Co?
Fajn, to jsem neměl říkat.
O ŠEST LET POZDĚJI
Ne, to je dobrý.
- Nechal jsem se unést. - To je dobrý.
- Ale měli bychom… - Kristepane.
Čau. Vařili jste?
Ano, Nora udělala tapas.
Takže to… To je on?
To je Trevor.
- Říkalas jim o mně? - Jen něco málo.
- Ahoj. - Čau.
- Jak je? - Dobrý.
To je můj bratr Matt a jeho přítel Colin.
- Čau. - Ahoj.
Nora, spolubydlící. Posaď se, máme toho dost.
Posadit.
Jo, měl bych jít.
Musím doručit spoustu obrazů.
- Vlastně mám dneska práci. - V pohodě.
- Jo. - Pohoda.
Vezmu si bundu.
Rád jsem vás poznal.
Dobrou chuť. Ahoj.
- Slyšeli jste náš šukat? - Ano.
Tak to řekni, Matte.
Nelíbí se mi.
Jen tě zastrašuje, že je to hezounek.
Jakej chlap se vyspí s někým, koho zná z 12krokového programu?
Co, to má bejt urážka?
Tak to není, Riley. Dělám si o tebe starosti.
Jak to zvládneš, až tomu zase propadne.
Nepilas už několik měsíců. Jak dlouho, půl roku?
Jo.
Neber mi všechny neřesti. Nech mě ojet hezkýho kluka.
To jste si ztlumili telku, abyste slyšeli hádku?
- Ne. - Ne.
Bože, nikdo mě tu nebere vážně.
To proto, že to zvládneš sám za všechny.
Někdo to dělat musí.
Brzo bude prvního.
Nemůžu za tebe pořád platit.
To já vím! Nikdo tě o to nežádá! Dýška jsou teď na hovno.
- Snažím se! - Tak jo.
Ry, mám tě rád.
Chci, aby ses bavila. Nesnažím se kontrolovat každou tvou volbu.
Chceš, abych se o sebe dokázala postarat sama, že?
Rozumím. Nebudu se s ním vídat.
Má se to takhle. Nemýlí se. Právě to je problém.
Nemýlí se, myslí to dobře, a proto ho chci kurva zaškrtit.
To se vsadím. Klidně mu ubalím.
- Konec hry. - To je fuk.
Nepotřebuju, aby na mě byl hrdej.
Jen by bylo fajn, kdyby se nestyděl.
Nech to bejt. To dělat nebudeme.
A co vůbec děláme?
Jsme…
Jsme spolu osamělí.
Musíš snad někam jít?
Jo, měla bych si hledat práci.
Vždyť práci máš.
Ne, to já vím. Ale lepší práci.
Nebaví mě bejt na mizině.
Co je?
Tak co je?
Zapomeň na to.
Tvýmu bráchovi by se to nelíbilo.
Nelíbilo by se mu ani to, že tu jsem.
Co oči nevidí, to srdce nebolí.
Jasně, ale víš… Bude to bolet tebe.
Nejsi hodná holka, Riley, ale chceš jí bejt.
Na rameni ti sedí maličkej Matt,
tak bys ho možná měla poslouchat.
Víš? Možná.
Tak mi to řekni.
Není co.
- Dělej, Trevore. - Nech toho.
No tak, hej.
Tak fajn.
Řekni mi to.
Víš, jak často doručuju do průmyslový čtvrti?
- Jo. - Je tam jedno místo,
kam jsme dřív doručovali.
Naprosto anonymně.
Nikdo tam nikdy nikoho neviděl.
Ale věci, co tam mívaj, pokaždý jiný…
stojej miliardy.
Někdy kolem toho procházím a přísahám, že je to tam prázdný.
Je to úplně prázdný, až na poslední zásilku.
Chceš se tam vloupat?
Není třeba. Pamatuju si kód.
Co v tý zásilce je?
Nevím.
Komu patří?
Netuším. No, nějakýmu…
Nějakýmu pracháčovi, co na tom chce vydělat.
Nebude mu to chybět.
Pomoz mi a dostaneš podíl.
Víš co? Zapomeň, že jsem něco řekl.
Snažíš se si dát život dohromady.
Nechci tomu stát v cestě, takže…
Drž hubu, Trevore.
Tak jo.
Není cesty zpět. Určitě to chceš udělat?
Jo?
Jdeme.
Fajn.
Tak schválně.
Tak jo.
Co myslíš?
Jak to myslíš, co… Znáš kombinaci?
No, ne,
neznám.
- To neotevřeš, když to nešlo mně. - Na takový věci jsou triky.
Jasně. Jo.
Tak schválně.
Schválně.
- Otevřeš to? - Jo.
Fakt to otevřeš?
Do hajzlu, krabice v krabici.
Ježíši!
Dobře.
Půjde to otevřít?
To je ono?
Do prdele.
Myslel jsem, že to budou třeba dluhopisy nebo něco.
Určitě to má nějakou cenu.
Snad jo.
Jestli to nechceš, vezmu si to.
Jo. Co kdyby sis to zatím nechala?
Zkusím najít nějakýho znalce
a pak si rozdělíme prachy, co za to dostaneme, jo?
Tak jo.
„Klid mrtvých vln; pohřben již příval vod.
Zplihlé větry zadusil ztuchlý vzduch,
po mracích nic;
Temnota nestála o jejich služby,
sama vesmírem.“
Kurva.
No comments yet. Be the first to leave one.