The Group

Do prdele.

Nejsem si jistá, jestli...

Je mi dobře.

Mnohem lépe.

Dobře, ale...

Máte nějaké místo, kam můžete jít?

AZS.

Zdravím,

přišla...

přišla jsem na schůzku.

Pojďte, odevzdejte mi je.

Dave, jsem moc ráda, že jsi to stihl. Ráda tě vidím.

Nemám kurva moc na výběr, že?

No tak, Henry, pravidla znáš.

Dobře, promluvíme si později.

Henry,

musíme to dělat každý týden?

Já nevím, nebo ano?

MILUJEME B. MOC NÁM CHYBÍŠ

Karo.

To je překvapení.

Ahoj Ellen.

Už je to nějaký čas.

Po minulé návštěvě

jsem si myslela, že už se neuvidíme.

Nepočítala jsme s uvítáním.

Záleží na tom?

Chceš dělat potíže?

Byla to těžká noc.

Myslím, že víc než to.

Jen jsem si chtěla srovnat myšlenky.

Jestli mě tu nechcete, tak je to jedno.

Ježíši.

Vezmi si kávu, najdi si místo, začínáme za 20 minut.

A hele...

Nenuť mě toho litovat.

Děkuji.

Vypadnout z vozu nic není, ale vrátit se zpět dveřmi je hodně.

Každý, kdo má tolik odvahy, stojí za můj čas.

Správně.

Tyhle sračky.

Každý týden tyhle zasraný sračky.

Už to máš?

Eddy, řekl jsem:

"Už to máš?"

Eddy, kurva, mluvím s tebou...

- Promiň, nechtěl jsem... - V pořádku.

Je to jen rozlité pití.

To se stává.

Je to tak?

Zasraní feťáci.

Ztráta mého času.

Slyšel jsem rozruch.

Napadlo mě, že to budeš ty.

Sethe.

Střízlivost ti vyhovuje.

Co je to kurva za chlapa?

Dave?

Nevšímej si ho.

Bývalý polda.

Možná stále je.

Asi už někdy přivedl na buben každého v místnosti.

Jo, pamatuju si ho.

Opravdu? Za co tě dostal?

Krádeže v obchodech.

A napadení policisty.

- Ježíši. - Já vím.

Teď sedí naproti nám v kruhu.

Závislost. Velký srovnávač, že?

A co ty, Eddy?

Myslel jsem, že jsi čistý.

Jsem, jen jsem se necítil moc dobře.

- Něco na mě leze. - To je fuk...

Poslouchej, jestli tě Ellen chytí, budeš mít na kahánku, jasný?

Běž.

Naprav se. Budu tě krýt, dobře?

Všichni jsme to zažili.

Zatraceně se snažíš,

ale lidé si tě všimnou jen tehdy, když něco posereš.

On se tam dostane.

Jo.

Pomáhá při bolestech.

Děkuji.

Jak dlouho jsi v programu?

Několik týdnů.

Kolik ti dali?

Moc ne.

To zní asi tak akorát.

Podívej, je to těžké,

ale zkus se bez toho obejít.

Co se děje, Kayi?

Je to šest měsíců, nikdo o tobě neví a pak se prostě objevíš?

Bereš?

Čistím se. Nic vážného.

Jako nemocnice vážně?

Do prdele.

Ano, když jsi v programu, nepoužíváš ho.

- To ty bys to měla vědět. - Dobře...

Dobře, posrala jsem to.

Chtěla jsem, ale nezvládla to.

- Poučení. - Ano?

Jaký je tentokrát rozdíl?

Tentokrát?

Chci to.

Potřebuji to.

No tak.

Raději se vraťme dovnitř, ano?

Hej, Sethe?

Přemýšlíš někdy

o těchto

věcech?

To ti moc nepomohlo.

ANONYMNÍ ZÁVISLÍ SPOLEČNĚ

Vidím, že jsi zpátky a visíš na Sethovi.

Tak to není.

To je fuk.

Pracoval opravdu tvrdě.

Dělá pokroky.

Rozptýlení je poslední, co potřebuje.

Vypadá to, že jsi odborník.

Jak dlouho už jsi čistá?

Červená je 90 dnů.

Skvrnitá je 6 měsíců, že?

A černá?

Dva roky.

Nějaká rada?

Nepředbíhej.

Pochybuji, že tu budeš i příští týden.

Dobře, začneme.

Jsou všichni...

tady?

Zatracený Eddy.

Víte, někteří z nás dnes večer musí být někde jinde.

Dobře, všichni. Vstaňte. Jdeme na to.

No tak.

Dej mi klid, abych dokázal přijmout věci, které nemohu změnit.

Odvahu změnit věci, které mohu.

A moudrost,

abych poznal rozdíl.

Všichni jsme udělali věci,

na které nejsme hrdí.

Ti, kteří je mají, si vytáhnou poznámky.

No tak.

Podržte si je.

To je ono.

Všem lidem, kterým jsme ublížili.

Lidé, které jsme znali.

Lidé, kterým na nás záleželo.

Lidé, které už nikdy neuvidíme.

Vědět to nestačí.

Musíte být připraveni udělat další krok.

Učinit nápravu.

Těžké, že?

Asi nejtěžší věc, kterou jste udělali.

Ale ne ta nejtěžší věc, kterou budete dělat.

Budeme to muset napravit.

Ano.

Ale nebojte se, ještě tam nejsme.

Toto je minulost.

A zotavení se netýká jen minulosti. Týká se i toho,

co je tady a teď. Budoucnosti.

Dobře.

Štítková schůzka. Obejdeme skupinu.

Nechci slyšet to špatné, chci slyšet to dobré.

Chci slyšet jednu věc.

Jednu, kterou jste všichni udělali.

Hej, no tak!

Přes parkoviště je to dvě stě kroků.

Dvě stě.

Těchto dvanáct by měla být hračka.

No tak. Kdo první?

Dost často jsem pomáhal své sestře.

Má dítě a táta už je dávno pryč, víš?

Tak jsem si ho bral na večery.

Hrál s ním fotbal a tak.

Není to moc.

Nezaplatí to účty ani nic jiného.

Něco na tom bude.

Takže...

ano.

Štítek.

Minulý týden jsem poprvé navštívila svého syna bez dozoru.

Žije u babičky.

Dva měsíce jsem ho neviděla.

Jsou mu asi tři roky.

Takže jsem byla nervózní, že tam půjdu.

Ale dojela jsem tam.

Dveře otevřené. Ruce dokořán.

Na vteřinu jsem si myslela, že mě tak chce vidět.

A pak mi došlo, že nechtěl, aby to udělal někdo jiný.

Myslím, že některé věci se nedají napravit, tak proč se snažit?

Každopádně

pozitivní.

Můj syn.

Jde to dobře.

Je to dobré.

Henry, štítek?

Tohle dělat nebudu.

Poslyš, já si sednu do tohohle kruhu, kývnu a dostanu štempl...

V čem je problém?