Babe: Pig in the City

Babe Prasátko ve městě

Takže... nejlepším ovčákem v zemi bylo Prase.

Šampion Národní ovčácké soutěže A.H. Hoggett a "PRASE"

Prvním nebezpečím pro vracejícího se hrdinu...

jejeho sláva.

Pochlebování může zamotat hlavu.

Ti, kdo tě dříve považovali za pouhou vepřovou kotletu,

se halasně dožadují tvé přítomnosti.

Pane!

Podívejte! Nahoře na obloze!

ŠUNKA

ŠAMPION

Promiňte, pane Hoggette.

Pane Hoggette, vaše prase...

Můžete ho zvednout pro novináře?

Dívejte se sem!

Ukažte nám to prase!

Skutky farmáře ijeho podivuhodného prasete...

se proslavily i v dalekých zemích.

Došla pozvání ze všech částí světa na trhy,

kde měli předvádět shánění ovcí,

a dokonce i na setkání s královnou.

Ale Arthur Hoggett byl samotář.

Největšípotěšení mu činila práce na statku.

Jednou ráno se vydal spravit pumpu...

a Babe dostal neprozřetelný nápad, že mu pomůže.

Osud se však může snadno zvrátit.

Prasátko se mělo poučit o významu dvou krutých slov Iítosti:

"kdybyjen."

Kdybyjen nebyl tak neopatrný.

Kdybyjen váha prasete a pumpy nepřevážila váhu farmářovu.

Kdyby sejen farmářneuhodil o podstavec...

a nebo si nepřiskřípl nahoře prsty.

Kdyby sejen u pumpy neodlomila spodní část...

a kdybyjen nešťastného farmáře napadlo...

držet se provazu.

Pane?

Nikdy si za svůj krátký život tolik nepřálo,

abyjeho slovům lidé rozuměli,

i kdyby mělojen říci "promiňte, pane".

Promiňte, pane.

Již před Arthurovým neštěstím...

měla paní Hoggettová plné ruce práce...

s pečením, zavařováním a nakládáním,

ale nyní, když musela ošetřovat manžela a platit účty,

zjistila, že životje mnohem těžší,

než by se byla nadála.

Zakrátko se objevili dva pánové.

Dva pánové v oblecích.

Pánové s bledými obličeji a s bezduchým pohledem.

Bylojasné, odkud přišli: z banky.

Arthure!

Kde je to?

Ano.

"Vážený pane Hoggette...

"...vaše prase jako host.

"...shánění stáda.

"Cesta i ubytování zadarmo...

"a štědrá odměna pro účastníky."

Arthure! Štědrá odměna pro účastníky!

Podívej! Vidíš?

Prase!

Pojď, můj milý. Volají tě.

Není tu.

Babe tu není.

Nemůžeš vrátit události zpět, ale můžeš napravit to, cos způsobil.

Pánovi hrozí, že přijde o statek.

- Pošlou nás všechny pryč. - Kdoví kam se dostaneme.

Ne každý člověk je hodný jako ten náš.

- Ale co můžu dělat? - Nic!

Jsi ovčácké prase. Jsi šampion.

Budou tě chtít k ovcím.

Nemůžeš pryč. Jsi moje prasátko pro štěstí.

Prase!

Arthure, zavolej toho mizeru.

Pojď, prasátko!

Už musím jít.

Nebudeš sám, můj milý. Budeš s pánovou ženou.

Budeš s mnohonásobnou vražedkyní!

Nesmíš podlehnout svému strachu.

- Chceš se vyčurat než půjdeš? - Ne, děkuju.

No tak, prasátko.

Ale já to prase potřebuju.

Je to moje prasátko pro štěstí.

Bez něho budu mrtvý.

Po smrti! Bez života! Vyhynulý! Chcíplý kačer!

Jdi dovnitř.

Pojedeš se mnou, Čipero?

Ráda bych, ale chtějí tebe.

- Prosím? - Přestaň, jsi hodné prasátko.

V tomto nejistém světě...

štěstí přeje odvážným.

Ráno ovesnou kaši. Bez cukru. Se špetkou soli.

Čaj. Bez mléka, jen s citrónem.

To bude asi všechno.

Musím jít.

Esme?

Neboj se. Dohlédnu na tvé prase.

Arthure.

A tak se, vážení,

prasátko s farmářovou ženou...

vydali do velkého světa.

STATEK I SE ZAŘÍZENÍM NA PRODEJ

Totoje vyprávění ojejich katastrofálních dobrodružstvích...

a o tom, jak laskavá a vytrvalá bytost...

dokázala napravitjisté křivdy.

Zachraň statek, Babe!

Zmizte... Tohle není statek!

Promiňte, chlapci.

Vidíte toho neopeřeného tlust'ocha, co letí?

- Nevíte, kam má namířeno? - Let' za námi.

Dobře. Poletím za nimi.

- Promiňte, ale rád bych se... - Nemám čas.

- Obávám se, že jsem ztratil svého člověka. - Já tu pracuju.

Capisce?

Ty jsi ale divné štěně.

Nejsem štěně, jsem ovčácké prase.

Ztratil jsem svého člověka, mám hlad a měI bych zachránit statek.

To je velice smutné, ale vidíš tam ty věci?

A tamty hromady?

Musím je všechny očuchat.

Jsem odborník na drogy s trojím vysvědčením.

Mám to ve frňáku, rat'afáku čili čichovém ústrojí.

- Taky bys to mohl dělat s tím rat'afákem. - To je od vás hezké.

Nepřerušuj mě. Nejlepší je,

když přijdeš na ten správný pach. Víš, co se stane?

Začneš poskakovat a šílet.

- A lidi přiběhnou. - Proč?

Nemám páru, ale jde o moc. Dají mi odměnu.

- Odměnu? - Po čem mé srdce touží. Dívej se.

Stráž na poschodí!

Něco tu máme.

Mohla by být mou matkou.

Mám z toho husí kůži.

Esme Cordelia Hoggettová?

Díky Bohu.

Nemám tu prase a mám jen 15 minut do odletu FF-115.

Je to na druhém terminalu,

ale nemá cenu, abych tam šla bez prasete.

- Madam, my to prase máme. - Tak sebou pohněme.

Jestli nestihneme FF-115, zmeškáme i spoj v 16. 15.

To bychom se pak nedostali včas na veletrh.

Je to důležitý veletrh a dnes je poslední den.

Skončí, a my nedostaneme odměnu.

A bance pak budu těžko vysvětlovat, že jsem zmeškala letadlo.

A bude konec. Arrivederci, statku.

Chudák Arthur...

se z toho složí.

Esme Hoggettová, předpokládáme,

že převážíte nepovolené zboží.

Jako celník...

mám právo na jistý... postup.

Jděte prosím do kabiny a svlékněte se.

Prosím?

Samozřejmě se ukázalo, že...

Esme Hoggettová není zločinec.

Bohužel ale nestihli to důležité spojení...

aještě ke všemu museli...

čekat několik dní na zpáteční let.

Nemohlijet tam ani zpátky.

Zůstali na suchu.

SEZNAM HOTELŮ A MOTELŮ

Nepřijímáte zvířata?

Ale je to jen malé prasátko.

Spíš jako pes.

Je vlastně jako člověk!

Zmizte, madam.

Tohle není statek.

Promiňte.

Hotel Blešivec, pár bloků jižně odsud.

Tam vás neodmítnou.

Esme si zkoumavě prohlédla tvářneznámého...

Děkuji.

...a říkala si, co ho asi přivedlo k tak neočekávanému a šlechetnému činu.

Co si myslíte, že jsme za podnik?

Chtěla bych pokoj pro sebe...

a... pro... své prasátko.

Zbláznila jste se? Zvířata tady?

Myslíte si, že sem mohou zvířata?

Co si myslíte, že jsme za podnik?

Nedbám snad na městská nařízení?

Chci snad porušovat zákon? V žádném případě.

Jste nedoslýchavá? Jděte!

- Jak dlouho tu chcete zůstat? - Dva dny.

- Bude vám stačit pokoj v podkroví? - Myslela jsem, že...

To je kvůli sousedům. Necitové.

Kam by se ta ubohá stvoření poděla?

- Je čistotné? - Jistě. Jako my dvě.

Dá se tu stravovat? Ne.

Je tu ale blízko obchod? Ano, o dva bloky dál.

Zlaté pravidlo? Nikdy neotvírat u vchodu.

Proč? Mohla by přijít kontrola.

Pozor na schod.

Co uděláte, když budete něco potřebovat?

Zaklepete na tyhle dveře vlevo.

Kdo tam bydlí? Já.

Kde je koupelna? Na konci chodby.

Jsou tam ručníky?

Jsi pes? Štěně?

Blešáku! Nevíme, odkud je.