Bros

Tady Bobby Leiber. Vítejte u oblíbeného podcastu

11. cihla ve Stonewallu. Víme, že maskulinní lesba

nebo transžena jiné barvy pleti vrhla první cihlu,

ale jedenáctou hodil bílý cis gay.

A i dnes budu mluvit o historii LGBTQ+,

ale hlavně o svých problémech a o všem, o čem mám chuť mluvit.

Dnes je velký den, protože 11. cihla oslavuje

milion odběratelů.

Na počest té úžasné zprávy se mě teď můžete ptát naživo.

- První otázka. - Ahoj, Bobby, bude víc dětských knih?

V tuhle chvíli ne, ale děkuju. Možná víte, že jsem napsal pár knih,

přibližujících gay historii dětem. Nikdo je nekoupil.

Čtyřleté dítě asi nechce slyšet pohádku o Martině Navrátilové.

Rodiče, díky, že učíte o Santovi, heterosexuálovi, který neexistuje,

a ne o existující lesbě Martině.

Mimochodem už mám záznam z mého konkurzu do Queer týmu.

A teď to uvidíte na svojí apce.

- Ale ne. - No teda.

Pardon, ale to fakt není smutný. Není.

Je ostříhanej a dostal kalhoty.

Vypadá v pohodě... Nic moc.

- Další. - Co se stalo s vaším filmem?

Jasně, ten film.

Velcí producenti řekli: „Napište romantickou komedii o páru gayů.

Něco, co by se líbilo všem. I heteráči, co to vidí s holkou.“

A já na to: „Líbilo, heteráči? A co jako?

Budu uprostřed automobilový honičky a najednou se zamiluju do Ice Cubea?

Bude mě do zadku píchat Jason Momoa, když budeme mít starosti se sopkou?“

A on říká: „Bobby, udělej film, který světu ukáže, že u gayů

jsou vztahy stejný jako u heterosexuálů. Láska je láska.“

A já: „Láska je láska? To teda není. To jsou kecy.

Vymyšlená lež, která měla vás blbce přimět, abyste k nám byli férový.

Láska není stejná. Máme jiný vztahy. Jinej sexuální život.“

A on říká: „Bobby, jen chceme udělat milý film o milých gayích.“

A já: „To je vaše první chyba, protože všichni gayové milí nejsou.“

A šel jsem.

Ale v pohodě. Nejsem typ na romantický komedie.

Proč ne?

Nevím.

Je mi 40. Nikdy jsem se nezamiloval, nikdy neměl vážný vztah. Ale dobrý.

Mám rád svůj život, svoji svobodu, svoji nezávislost.

Ale to asi nebudu ten správný autor milostného příběhu.

Něco vzrušujícího. Jsem pořád nadrženej a dneska obdržím cenu

na LGBTQ+ Pride Awards.

Gay sportovec roku

V NFL jsem o coming-outu neuvažoval. Celé roky jsem trpěl

jako sexy gay s vyrýsovaným tělem, který žije jen v soukromí.

Ale minulý rok se ukázalo,

jak může být život úžasný, když jste sexy konečně i veřejně.

Díky.

Přivítejte Kristin Chenowethovou, vítězku cen Emmy a Tony.

Dobrý večer. Je pro mě čest tu být dnes s vámi.

Na hlavě mám klobouk zobrazující nepokoje ve Stonewallu,

kde vzniklo queer hnutí za osvobození.

A nyní cena pro bílého cis gaye roku.

Přivítejme Bobbyho Leibera.

Díky.

No teda. Díky, New Yorku.

Díky. Díky.

To je Khnumhotep a Niankhkhnum. Bert a Ernie starověkého Egypta.

Podle mnohých učenců jde o první zaznamenaný pár stejného pohlaví.

Přesto jsou dodnes historici, kteří odmítají věřit,

že šlo o milence, a trvají na tom, že to byli bratři.

Tak začalo 5000 let queer milostných příběhů

vymazaných z historických knih. Nejsou tu, aby nás učili o lásce

a jak se vzájemně milovat. To naštěstí dnes končí.

S potěšením vám oznamuji, že jsem přijal místo ředitele

prvního národního historického muzea LGBTQ+

přímo tady v New Yorku.

Díky, New Yorku. Díky.

Moc děkuju.

Ahoj.

Ahoj.

Chceš? Preference?

Jsem pasiv.

Verzatil.

No jasně.

Ahoj.

Ahoj.

Díky.

Chceš se udělat?

Asi v pohodě.

Počkej, něco ti podám.

Po trapným sčuchnutí přes Grindr se často procházím sám po městě.

Vy taky? Je to zvláštní. Přece jen šlo o milostný setkání.

I když to bylo divný, neuspokojivý a s cizím člověkem,

cítíte to postkoitální teplo a tesknotu.

A tak se obvykle procházím. Pluju na tom pocitu, dokud trvá.

A mezi podivným sexem s cizinci, které nemilujete,

a hovory s přáteli, které milujete, ale nikdy byste se s nimi nevyspali,

skládáte dohromady...

určitou verzi nezadaného milostného života.

Není to špatný. A funguje to.

Je to mnohem víc, než má na tomhle světě spousta lidí.

Zkuste si to zapamatovat.

Tenhle podcast vám jako vždycky přináší „Kariérní tahoun“.

Ahoj, omlouvám se. Já vím. Pardon.

- O co jsem přišel? Jak je, Lucasi? - Náhradní matka je ve třetím měsíci.

A navíc...

Budeme mít trojčata.

- No teda, blahopřeju. - To je úžasný.

Omlouvám se, musím jít. Mám směnu na baru.

- Ale bylo to fajn. - Jo.

- A blahopřeju. - Měj se, Marty.

- Mějte se. - Pošli zprávu.

Tak co, nechtěli jste něco oznámit?

Fajn, vím, že je to hodně divný a neočekávaný,

ale důvod, proč jsme často s Martym, je ten, že s ním tak trochu

randíme.

- Aha. - Moment. Počkat, počkat.

Jak randíte?

Chodíme s ním jako pár.

Myslím, že jsme něco jako trojka.

Počkej. Co to znamená?

- To jako děláte švédskou trojku? - Dělali jsme to.

Ale potom jsme spolu začali trávit spoustu času. Rozumíme si.

- Nejde jen o sex. Fakt se máme rádi. - Jak dlouho to trvá?

- Půl roku? - Půl roku, a nic jsi mi neřekl?

- Nevěděli jsme, že to bude vážný. - Co je vážnější než trojka?

Řeknete to prarodičům?

- Ahoj, babi. - Ahoj, broučku.

- Chci ti něco říct. - Ano?

Pícháme s Peterem třetího chlapa.

No teda!

To je Paul. Prý s Peterem společně píchají někoho dalšího.

No to je úžasné. Žijí ve trojici.

V pohodě. Důvěřujeme si.

Jen opatrně. Znám hodně takových a je to ošemetný. Bývá to křehký.

Jsme chlapi a jsme na chlapy. Je to jiná láska.

Jsme nadržený, tupí sobci. I já.

Volali mi do vysílání, proč žiju sám. Říkám: „Víte proč?

Jsem gay celej život, tak těm zmrdům nevěřím.

- Podporuju je, ale nevěřím jim.“ - A jsi šťastnej?

Kdo je pořád šťastnej?

- Spousta lidí. - Těm já nevěřím.

Pane Leibere?

- Miluju váš podcast. Můžu selfie? - Jistě.

Díky.

Sakra, mám se sejít s Henrym na oslavě.

- Chtěl jsem se jít převlíknout. - Stejně si sundáte košile.

Ne, nesundáme si košile.

Není rok 2003. Tvůj pohled na gay party je dost stereotypní.

- K čemu je ta apka? - Na randění. Spouští ji moje firma.

Grindr, Tinder a tohle je Zellweger.

Klábosení o herečkách a pak na kutě.

To chci.

- Hele, spal jsem s pětašedesátníkem. - Vážně?

Neměl na profilu svůj věk. Byl milej a měl fakt úžasný tělo.

Ale měl bílý vousiska. Byl jsem jak paní Santa Klausová.

To není špatný.

Tohle je Aaron.

- Nevím, kdo to je. - Chodí do posilovny.

Je hodně sexy. A hodně nudnej.

Co je ještě novýho?

Dneska při sexu se na mě chlap vyčůral.

- Ty v tom jedeš? - Ne, ale nic novýho nemám.

Chápu.

- Vlastně to byla nuda. - Ahoj.

Ahoj.

- Čau, Aarone. - Čau.

Tohle je Bobby.

- Chcete něco? Dám si rychlý lejno. - Co to je?

Něco jako Red Bull s proteinem.

- Rychlý lejno s vodkou. - Uhněte, taťka chce drink.

Díky.

- Jako bys byl naštvanej. - Já? To ne.

Prostě tak vypadám. Lidi mi to říkají dost často.

Ale nejsem. Nejsem naštvanej.

- Poslouchám tvůj podcast. - Vážně?

To je skvělý.

- Říkají, že jsi nudnej. - Nejsem. Kdo to tvrdí?

Nevím. Spousta lidí.

Skvělý.

Promiň, to bylo ošklivý.

Vůbec neumím flirtovat. A jsem týpek, co ti oznámí,

- že flirtuje, což je strašně sexy. - To je v pohodě.

Co děláš?

Myslíš v práci? Dědický právo. Jsem správce majetku. Píšu závěti.

Baví tě to?

Jasně. Už jako kluk jsem někoho potkal a uvažoval, co komu odkáže, až umře.

Chtěl jsem se při tom podílet na právní logistice.

To je vtipný.

Že je ten kluk sexy?

Jo, to je.

Mám ho dneska píchat i s jeho manželem.

Skvělý.

Fajn.

- Tuhle písničku miluju. - Co to je?

Stará dobrá Mariah.

Jak to, že to neznáš?

Mám radši country. Třeba Gartha Brookse.

Gartha Brookse?

Co jsi sakra zač?

Carrie Underwoodová si mě zablokovala na Twitteru.

Co to sakra...

- Kam do hajzlu šel? - Nevím. Proto tyhle lidi nesnáším.

Proboha, to je ten pětašedesátník.

- No teda, ten je vyrýsovanej. - Jako Brumbál napíchanej steroidy.

Ahoj.

Ahoj.