Masters of the Air

TELERGMA, ALŽÍRSKO 20. 8. 1943

„Myslím na tebe od probuzení až do chvíle, kdy složím hlavu.

Ale pak jsi i v mých snech.

Vždy pro mě budeš ta jediná.“

Snad.

Mise Řezno–Schweinfurt

byla naše zdaleka největší bitva s těmi nejcitelnějšími ztrátami.

Přišli jsme o Biddicka, Claytora, Van Noye a jejich osádky.

Nevěděli jsme, kdo zemřel a koho zajali.

Přijíždí Dvanáctka.

Lepší pozdě než nikdy.

Snad všem vezou to studený pivo.

To ti nezaručím.

Tak jo, pospěšme si.

Jo. Sbalte si věci.

Pojedeme domů.

Hned.

Kuráž měla za války hodně podob.

Spojenečtí letci, jako seržant William Quinn, kterým se seskok podařil,

se mohli vyhnout zajetí...

FLANDRY, BELGIE

...jen s pomocí cizích lidí.

Pokud při tom byl někdo chycen,

byl poslán do koncentračního tábora či rovnou popraven.

Riziko bylo obrovské.

Sedněte si. Hned jsem zpět.

Bailey.

Ty žiješ.

A ještě někdo?

Ty jsi první známá tvář.

To je kdo?

Bob.

Z které že jsi skupiny?

Z 306.

- Jsi střelec? - Jo.

Museli jste píchnout do vosího hnízda.

Šli po nás s nevídanou zlostí.

Taky nám dali.

Tak co?

Už od včerejška piju z koryta.

Co vy?

Co Mrně? Co ostatní?

Vy. Pojďte za mnou.

Jméno?

Seržant William Quinn.

Osobní číslo 6391477.

Své odpovědi napište.

- Co byla vaše mise? - Bombardovat továrnu na messerschmitty.

Vaše pozice?

Radista.

Své odpovědi napište, prosím.

Baví vás baseball?

Jo.

Za koho hrál Babe Ruth, než přestoupil k Dodgers?

Babe Ruth za Dodgers nikdy nehrál.

Byl v týmu Yankees.

A předtím byl v Red Sox.

- Co za sochu je na Trafalgarském náměstí? - To nevím, kde je.

Vy jste nebyl v Londýně?

Máme základnu ve Východní Anglii.

Do Londýna je potřeba dvoudenní opušťák. A ten jsem ještě nedostal.

Napište nahoru dnešní datum.

18. SRPNA 1943

Jakou máte hymnu?

„Star-Spangled Banner.“

Zazpíváte mi ji?

Vidíš i dnes,

ihned po rozbřesku...

...jak jsme včera po soumraku byli na vše tak hrdí?

Naše široké pruhy a zářivé hvězdy...

Takhle mě podusili naposled na škole.

To teda. Já myslel, že to nedám.

Bobe, nemáš oheň?

Jo. Máte i jednu pro mě?

Ne!

Proč jste to udělal?

Byl to špicl.

Ne. Asi hodinu jsem si s ním povídal.

Quinne, i ty. Byl to Američan.

Němec. Oni naši síť zkoušeli infiltrovat mnoha způsoby,

ale vždy je odhalíme.

Mohli jste udělat chybu.

Ty my neděláme.

PODLE KNIHY OD DONALDA L. MILLERA

VLÁDCOVÉ NEBES

ČÁST ČTVRTÁ

Dvacet pět bylo kouzelné číslo.

Kdo přežil 25 misí, toho poslali domů, aby se vydal na propagační turné.

Když Dye nepřežije, jak to kluci vezmou?

Každopádně uspořádají buď obří večírek... nebo obří pohřeb.

Na podzim roku 1943

k 25 misím neměl daleko kapitán Glenn Dye s osádkou.

16. 9. 1943

- Hoši. - Majore.

- Majore. - Tommy, přišel ses podívat?

Nedělají ti hoši problémy?

Právě že mi je přidělávají, Johne.

Tomu věřím.

Billy, Sammy, vy těm gaunerům pomáháte?

- Dokud mi nedáte práci, tak jo. - Tak pojď.

- Rád. - Jo.

Jsou to nedočkavci.

Lil, s Dyem si nedělej hlavu. Dvacet pět misí. Bude tu brzo.

Díky, Johne.

Mějte se.

Zdravím.

Zdravím.

Vypadáš jak z agitačního letáku. Krasavec.

I si tak připadám.

- Zdravím. - Pánové.

Od vás to je pocta, majore.

- Jak je, Bucky? - Jacku, máš se?

- Nestěžuju si. - Crozi.

- Majore. - Ale, ale.

- Dye. - Už letí.

Dvacátá pátá mise!

Půjde domů!

Dvacet pět!

Půjdeš domů, ty klikaři!

Ukradl ti manévr.

A on tobě holku.

VŠE NEJLEPŠÍ K 25. MISI

Tady jsou kluci. Pojď.

Tady ho máme.

Musíš se mít skvěle.

Pozor, jde lady.

Ale ne, já jdu tamhle.

- No tak, Bucky. To je moc. - Moc?

- Umřela mu máma. - Už je tu.

Je to takový náš Charlie Robertson.

Charlie? Kdo to je?

Rok 1922. White Sox proti Tigers. Žádné body, odpaly ani chyby.

- On poslední odházel „dokonalý zápas“. - Až doteď.

- Zajedeš před Floridou domů? - Jo. Na tři dny.

S tátou asi zajdeme na lov a nechám mámu, aby se starala.

Pak objedu pár základen, abych dokázal, že 25 misí je proveditelných.

Ale bylo to o fous.

Zbyli jsme jenom my, co?

Dvanáct osádek z...

Z 35, co letěly z Grónska.

Správně.

Přejeme ti to, Dyi.

Přesně tak. Moc ti to přejeme.

Na ty, co tu dnes být měli, ale nejsou.

- Na to se napiju. - Jo.

Jo. Souhlasím.

Půjdu teď za klukama zjistit, jestli neoslavují, když u toho nejsem.

- Charlie Robertson. - O co mu jde?

Je první.

Nečuč tak.

- Nečučím. - Ale jo.

Vážně? To snad ne.

Vám to nevadí?

Jsem úplně zoufalej.

- Ty jsi prostě náš Nash. - O nich nemluvím.

Myslím ten obří candrbál, že se jedné osádce povedlo neumřít.

Proč vždycky vytáhneš něco takovýho?

Heleme se, kdo přišel.

Pozor, přichází naše baletka.

Dobrý.

Nepodporuj ho v tom. Odežene všechny ženský.

Krása.

Pánové, o co jsem přišel?

Já okukuju baby a Pappy vytváří náladu pro psa.

- Takže vlastně o nic. - Pod.

Říká se „pod psa“.

No jen říkám, že to pro nás není dobré znamení.

Že jedni přežili, je důvod k uspořádání mejdanu?

To dělají všichni piloti.

- Víš, že tě prokoukly? - To doufám.

- Vážení. - Díky.

- Pánové. - Majore.

Majore Clevene.

Rosenthal. Nash.

Správně.

A vy jste kopiloti Spatz a Lewis?

- Speas, pane. - Speas.

A já Lewis, pane. Ale každý mi říká Pappy.

- Tak jo. - Piloti jste byli už před válkou?

- Já byl právník. - Aha.

- Dělal jsem... - Kde jste se učili na B-17?

V Laredu. Devět měsíců 12 hodin denně.

A mám střelecký výcvik. I poručík Nash.

Máte vynikající pověst, to vám povím.

Máte na mysli to, že létáme ve spodkách?

Nerozumím.

Jsme známí tím, že létáme jen v trenkách.

Vy všichni?

Ano.

Tím se dnešní mládež baví?

V Texasu bylo v B-17 takové vedro, že se na palubní desce daly smažit vejce.

Vážně? O tom spodním prádle jsme neslyšeli,

ale prý jste znamenití piloti.

Jsme rádi, že se války účastníme.

Do akce jsme chtěli celé měsíce.

A teď jsme zde a máme pocit, že můžeme něco dokázat.

Něco určitě dokážete.

- Bavte se. - Jistě.

- Ach jo. Proč jsi o tom mluvil? - Co mě to popadlo,

mluvit o spodkách před...