Buy Me (Купи меня)

"Přál bych si na chvíli zemřít"

"z přemíry života."

"Ale potom bych asi mohl doslova umřít."

"A co?"

"Každý den jen slyším, že to není pro mne."

"Piš články, mluv o literatuře."

"Ano, i o ruské literatuře."

"To už je ale moc."

"Hluboce uražená povaha se mi zatvrdí."

"Uvnitř je něco, co řve jako šelma"

"a chce orgie."

"Orgie..."

"a orgie."

"Nejbrutálnější."

"Nejnásilnější."

"Nejodpornější."

Vissarion Grigorjevič Bělinskij.

Z dopisu příteli.

K čemu to je, Koroljevová?

To je k semináři.

O Bělinském.

A co?

Posaďte se, Koroljevová.

Chápu, co děláte.

Napsala jsi to správně? Ukaž mi to.

15 St. Germain, 14 B. Tady je telefon.

Je to trochu divné.

Jsou tam všechna čísla?

Mami, 33 je francouzská předvolba.

6 jsou jejich mobilní telefony. Je to dobře.

Řekla jsi jim číslo letu?

Ano, mami.

Jsou na letišti už od včerejška, nemohou se dočkat.

Mimochodem, dělám si starosti.

To vidím.

Káťo, kdyby se ti to nelíbilo,

jdi prosím rovnou do hotelu, všechno zaplatím.

Dva měsíce?

No.

Mami, i ty bys přišla na mizinu.

Nemůžeš bydlet v domě, který se ti nelíbí.

Ale s tebou žiju.

Dělám si legraci.

Proč jsme přišli tři hodiny předem?

Mami, běž.

Ne, počkám, až se zaregistruješ.

Ještě tři hodiny. Proč bys tady seděla, běž.

Hotel. Rozumíš?

Mami, jde o to, že je potřeba umět jazyk.

V hotelu mluví stejným jazykem.

Aspoň tam nebudou štěnice.

Jaké štěnice?

- Je to slušná francouzská rodina. - Francouzská. Tím spíš.

Ne, počkám.

Co je? Podívej se na frontu.

Celá Moskva letí do Paříže.

Dobře, půjdu.

Dobře. Tak pojď. Dobře, ahoj.

Dobře, jdi.

Káťo?

Zavolej hned.

- Zavolej mi, až tam dorazíš. - Ahoj.

1, 2, 3, 4, 5,

6, 7, 8, 9, 10.

Tady máte.

Sysoevová je?

Vidím.

Žvitská?

Koroljovová?

Kde je Koroljevová?

- Kdo nás vyzvedne na letišti? - Hannah se s vámi setká.

Jak ji poznáme, tu Hannah?

Bude mít nápis "MÓDNÍ PŘEHLÍDKA", co asi?

Odvezou nás, prosím, přímo do vily?

Hned. Koroljevová dnes přijde, ne?

Bude focení hned první den, víte, hned po příjezdu?

Musíme se vyspat.

Vyspíte se...

Proč se tak zajímáš?

Koroljovová?

Já... jsem tady. Koroljevová.

No, díky bohu.

Bez tebe bychom se nikam nedostali.

Dobře, děvčata, pojďme se zaregistrovat.

Ještě že měl let zpoždění, co?

Můžeme si popovídat, seznámit se.

Myslela jsem, že se to nepodaří.

Moje máma je jak Cerberus. Vše stokrát kontroluje.

Dokonce zavolala na děkanát. A víš, co jí řekli?

Řekli ji pravdu.

Že jedu na dva měsíce do Paříže. Vyhrála jsem skutečný grant.

Pravda, datum odletu je trochu jiné. Ale to už nějak neřešila.

Super, co?

I francouzské číslo jsem si vymyslela.

Jako domácích, jako by tam na mě čekali.

Ale nechtěla jim zavolat.

- Myslíš, že by zavolala? - No, ano.

To je divné.

Máma si bude myslet, že jsem na dva měsíce v Paříži.

A co si budou myslet v Paříži?

Že jsem idiot, to je jasné.

Takový grant by zamítnuli.

Studovat archivy v pařížské knihovně.

Málokdy se jim to podaří. Tím spíš na Chodasiewicze.

Ty jsi Koroljevová, že?

Koroljevová.

A Chodasiewicz je kdo?

Chodasiewicz je básník ruské migrace.

To není moje příjmení, proč?

Nic.

Omlouvám se.

Nemusíš to vědět.

Jde o to, že studuji film.

Moje máma to taky z počátku nevěděla.

Tvoje máma toho moc neví, že?

Ano.

Vždyť ani neví, že jsem v agentuře.

- Před šesti měsíci jsem dostala tu práci. - Jaká agentura?

V té modelingové, se kterou letíme.

To je náš.

- Ty nejsi z agentury? - Ne.

A odkud?

Jsem z Rostova.

Ale jsi modelka?

Nejsem modelka.

A ty taky nejsi modelka.

Jen nám prostě dobře padnou plavky.

Tady.

Počti si, Chodasiewicz.

Budeš vědět.

Dobře.

Co s námi tady budou dělat?

Vlastnit.

Co tím myslíš?

Doslova.

Vlastnit, šukat, mrdat.

Které slovo se ti líbí víc?

Vyber si, filmařko.

Nepřišli jste sem kvůli fotkám v plavkách.

Dají ti pořádnou arabskou šukačku.

Brutální a zábavnou.

Kdo?

Šejkové.

Mohla sis přivézt cokoli z Emirátů.

Oblečení.

Auto, "Tiffaniho", "Vertu".

Šejka.

A ty jsi nám přivezla Káťu.

Přestaň.

Jestli chcete, budu spát na podlaze.

Nemusíš spát na podlaze, to je v pořádku.

Chvíli budeme trpěliví a pořídíme si další byt.

Pak pojedeme do Monte Carla

na jachtu.

Galjo, sněz víc masa. Jsi naštvaná.

Jsem vegan. Nejím nic takového.

Tak nejez Káťu.

Svátek.

Úžasné. Ahoj. Který?

Světový den úsměvu. Nevěděli jste to?

Mám pro vás dva dárky. Tady.

A tady.

Myslím, že jedno bez druhého nejde, že?

Říkal jsem ti to, děvky.

Co tu máme?

Další?

Je nová.

Ale takhle jsme se nedomluvili.

O ní nebyla řeč.

- Moje sestra si chce ještě užít. - Aha, sestra.

Co stojíš, omrkni to.

- Je Světový den úsměvu. - To je radost.

Tak co, teče to?

- Teče. - Vyzvednu ho za hodinu.

Nedávejte mu.

Pivo.

My mu nedáme...

nic, slibuji.

Vy toho naslibujete.

Tak co?

Ukázalo se, že je svátek.

Pivo, kvasnice, kalorie.

A co dělají kvasnice?

Vaše zadky vás nosí.

- Tam... - To nic, to je Gali.

Opravíš to?

Zdravím.

Chápu.

Nemá mě ráda.

Nejsi člověk, který se má líbit všem.

Galja nemá vůbec ráda lidi.

Je to její forma nezávislosti.

Přece mě nevyhodíte, že ne?

Kdo tě vyhodí, Chodasiewiczi?

Jsi v Paříži. Z Paříže tě nevyhodí.

Tak tedy šťastný den francouzského úsměvu.

K čemu vánoční stromeček?

Je říjen.

Každý den jsou vánoce.

A o čem jsi mluvila s Hannah?