For Ever (Mindörökké)

O několik let později...

Začíná šestý rok války v Evropě.

Vyžádala si tisíce mrtvých a její konec je v nedohlednu.

Fronta se zastavila u Salzburku a rozvinula ve vleklý konflikt.

NAVĚKY

Dobrý den.

Dobrý den.

Dáte mi za tohle něco?

Ano.

To je všechno?

Dáte mi sklenici?

-Je silná? -Ano.

Ještě jednu, prosím.

Dej mi tu pušku.

Dá si někdo?

Napije se někdo?

Sklenice, lásko má jediná

Vezmi mě do náručí Bez tebe umírám

Sklenice, lásko má jediná

Rock'n'Roll!

Na svobodu!

Na Ferencvároše!

Jeď, Fradi!

Tumáš, dej si.

-Nechci. -Určitě?

Cukr?

Otevři pusu.

Ještě.

Rozsypal jsem to všude kolem. Promiň.

Schovám ti trochu na později.

Mejdan!

Na Johannu!

Profesor tě chce vidět.

-Nějaké potíže? -Ne, pane.

Přežijete.

S tímhle se vraťte na oddělení.

Suvenýr.

Dej ji támhle.

Díky.

Nedělej to sama. Neuneseš ji.

Můžeš spát u mě.

Kup mi, táto, celé město

Automatem hory projedu

Kup mi, táto, celé město

Vstávej.

Co děláš?

Chceš pomoct?

-Který? -Ten růžový.

Růžový? Tohle je to prostěradlo?

Moc mi to nejde.

Můžeš tu zůstat, jestli chceš.

Jo?

Tak já zůstanu.

Přines dva kanystry vody.

Tak mi je dej.

Počká to do zítřka.

Vystřelil na mě. Tak jsem taky vystřelil.

Do prdele, copak jsem slepej?

Kdybych se byl netrefil, kurva. Vím, že mě chtěl trefit.

Jediný štěstí bylo...

... že jsem tam měl psa.

Zrovna jsem mu dával žrádlo.

To bylo moje štěstí.

Jinak by mě střelil do hlavy.

Ve vězení jsem litoval, že mě ten čurák nezastřelil.

Škoda že se netrefil.

Protože tohle...

Tohle!

Víš.

Tohle bolí.

Ani nevím, kolik mu bylo.

A to bolí, tohle!

Nikdy to bolet nepřestane.

Dokud neumřu.

Jsem tady, je mi pětapadesát. Ale na něj nikdy nezapomenu.

Vidím ho před očima.

Slyšíš? Vidím ho před očima.

Parťák stál vedle mě, když ho zastřelili.

Je mrtvý.

Zrovna jsme měli hlídku.

Udělal takhle.

A hotovo.

Můj vlastní parťák.

Větší průšvih byl...

... že nás dostala armáda.

Dostal nějaký prachy.

Škoda, že mě nezastřelil Byl jsem hlídka.

Edith!

Něco jsem ti přinesl.

Dárek.

Kdes to vzal?

To máš jedno.

-Pěkná. -Jako ty.

Díky.

Budeš mít potom čas?

Proč?

Mám dva lístky na koncert.

Tak jo.

Vymysli něco lepšího, a budu mít čas.

Tak jo. Kdy končíš?

Ve dvě.

Tak ukaž.

Není to moc horký?

Mně horký nevadí.

Je to zdravý.

Blbost.

Pěkně vyčistíme korunu.

To je ono.

Pak pěkně vyčistíme záhyby...

Páni, jesle!

Pojď, přihraj!

To byly jesle...

Ruka. Faul.

Tak...

Polož ho.

Nemáš hlad?

Na zdraví.

Takovou dobrotu jsem neměl už dávno.

Mrkvička?

-Mrkvový salát jsem míval rád. -Rajčata...

Já rajčata sním. Ale potřebuju vidličku.

-Vážně? -Ba ne.

Pomalu.

Nevypadá to moc dobře.

To nevadí.

-Chutná to dobře. -Není to zkažené?

Jistěže ne. Zrovna to spadlo z nebe.

Chceš?

Vypadá dobře.

Je dobré.

Něco na zapití?

Jenom trošku?

A je to.

Drž tu nohu.

Zatlač. To je ono.

-Ta druhá je v pořádku? -Ano.

To je ono!

Pár ti jich ubalím.

Prima.

Nezapal se.

Padáme! Pomoc!

Řekni mi něco o ženských. Vůbec se v nich nevyznám.

No...

... můžu jenom říct,

... už nejsem žádný mladík...

... že když jsem míval ženy...

Měl jsem třeba jednu báječnou holku.

A ta jednou řekla,

že když vlak jede, tak ho nemám nechat ujet.

A já na to: "Proč?"

"Protože nikoho nenajdeš," ona na to.

"Nebudeš už mít čas," povídá.

Byl jsem zklamaný.

Něco jsem nasliboval, a pak šel jinam.

Já to dělával na univerzitě.

Taky jsem občas něco slíbil a šel jinam.

Když jsem se ženil, nebyl jsem už nejmladší.

Kdy ses ženil, strejdo Sanyi?

Bylo mi devětadvacet.

A kolik je ti teď?

-Kolik ti je, strejdo? -74.

74?

To se máš.

Ještě jste se ženou spolu?

To doufám.

Jo, jsme.

Dobrý den!

Dáš mi dvakrát?

Jak se jmenuješ?

Jméno.

Jánoš.

-Otčenáš. -Jánoš...

Co je to za jméno, Otčenáš?

Je to směs.

Je slovanský.

Slovanský.

Musím něco přinést Margit.

Něco jí vzít.

Jdeme?

Už mám těchhle krys dost.

Švábi...

Tak dáš mi dvakrát, nebo ne?

-Co dvakrát? -Dvakrát potáhnout.

Jasně. Tumáš.

Zhasni to světlo.

Zhasni ho sám. Mně to nejde.

Zmáčkni to ještě jednou.

Nenechám se kvůli tobě zastřelit.

Jdeme.

Tady.

Povídám, tady.

Tady?

Kdy jste jel naposled domů taxíkem, vaše výsosti?

Jsem snad nějaká ukňouraná coura?

Pojď, Jánoši. Opatrně.

Pojď už dovnitř, opatrně.

Dávej pozor.

Sundej si kabát. Opatrně.

Jako u holiče.

Odlož tu pušku. Na holení ji potřebovat nebudeš.