Lucky

Vím, kdy pryč.

Vím, kdy zůstat.

Všechno udělat.

- Jo. - Jasně.

Odchytil jsem kolportéra, ale nic moc se nemění.

Stojím ve větru, ale na rozloučenou nemávám.

Co je pak?

Ale snažím se.

OBÝVÁK – KNIHY – PRACOVNA

PODLE ROMÁNU OD MARISSY STAPLEY

Armstrongu. Máte návštěvu.

Nejsou návštěvní hodiny.

Já vím. Prostě tam máte jít.

Vy sem nejdete?

Jen vy.

Bylo ti smutno?

Sem tam.

Vypadáš náramně.

Víš, Priscillo, když někdo opustí věznici, tak se do ní fakt nechce vracet.

Jsem divná.

Takže. Vím, že jsi s ní v kontaktu.

Sem tam.

Víš, kde je?

Dobře víš, že ti to neřeknu, ani kdybych to věděl.

Tak už se můžeš dostat k tomu, co jí mám předat za vzkaz.

Ty mě tak znáš.

Ještě aby ne, za takovou dobu.

Musí mi ty peníze přinést, Johne. Rychle.

Pak to můžu urovnat s Waynem a zabránit tomu, aby nám zabili děti.

Ten tvůj kluk

se někam zdejchnul.

Nebo ho někdo unesl.

Na to se ještě snažím přijít.

Každopádně to znamená, že ona už ty peníze nemá.

Pokud je nemá, oba dobře víme, že je brzo mít bude.

Viděla jsem ji.

Aha.

A jaký to bylo?

Neměla svůj den.

Ale utekla.

Spíš se odbelhala.

On ji zabije.

- Spíš ty. - Ne, když bude spolupracovat.

Priscillo, vždyť už spolupracuje.

Ty jen nevíš, která bije.

Zapomněla jsem, jak jsou tvoje řeči vyčerpávající.

Je rozdíl být hrdý rodič a být zaslepený narcista.

No…

moje dítě se mnou aspoň mluví.

To, žes mě okradl, ti dokážu odpustit.

Nemůžeš za to, kdo jsi.

Ale…

až tvoje vystrašená dcerka umře sama poté,

co ji někdo v nějaké zaplivané díře střelí zezadu do hlavy,

myslím, že dokonce i ty pocítíš vinu.

- Až se dostanu ven… - Prosím tě, nech toho.

Neztrapňuj se.

Je mi…

po tobě smutno.

Sem tam.

Dochází jí čas, Johne.

Vyřiď jí to.

Panebože!

Vypadněte od mých holek.

Omlouvám se. Nechtěla jsem vás vyděsit.

Vypadám s tou brokovnicí vyděšeně?

Mám žízeň. Šla jsem několik hodin.

Fakt?

Tak běžte dál.

- Zabila hada. - Vážně?

Chtěl zaútočit.

Zareagovala jsem. Udělala byste to taky.

Co tady děláte?

Měla jsem nehodu.

Jste zraněná?

Trochu pořezaná, ale krvácení asi přestalo.

- Mám zavolat sanitku? - Ne. Nevolejte. Já…

Nemám pojištění.

Už vypadnu.

Děkuju, že jsem se u vás mohla napít.

Kterým směrem je nejbližší město?

Asi 65 kilometrů směrem na jih je Kingman.

Ale umřete na úpal, než se tam dostanete.

Nechcete jít dovnitř?

Dáme vás do pořádku a napijete se normálně.

Pak vymyslíme, co s váma dál.

Víme, kdo to je?

Zatím ne.

Neměli občanky. Ta kalifornská espézetka patří skořápkové firmě v Delawaru.

Vy myslíte, že to souvisí s naším případem?

Tragická nehoda vozidla s falešnou SPZ do 50 km od místa, kde srazili Masona.

Podle vás je to náhoda?

Oba víme, že kolem Priscilly se kupí mrtvoly.

Podle vás tu byla?

Ne.

Priscilla špinavou práci nedělá. Podle mě tu byla Lucky.

Prala se.

Myslíte, že zabila dva chlapy? Váží asi 40 kilo i s klíčema v kapse.

Nevím, co se tu stalo, ale určitě tu byla.

Už byla venku. Co ji vedlo k tomu jít zpátky?

Deset milionů dolarů.

Ne.

Něco jiného.

Za váma.

Dobré ráno, pane zástupce.

- Co Mason? - Zrovna jedu z nemocnice.

To auto ho dost pochroumalo.

Už je po operaci, ale v terénu skončil.

Přemýšlím, co je horší.

Že jste ve Vegas vedla velkou operaci a neřekla mi to,

nebo že to bylo k ničemu.

- Nezadařilo se mi. - Ještě mi zkuste tvrdit,

že vaším cílem není opět chytit Priscillu Mastersonovou.

Poodejděte, Gatesi.

- Petere? - Blázníš, Billie.

Neblázním.

Dělám svoji práci.

- Sleduju ty peníze. - K Priscille?

Waynu Whittakerovi.

- Myslíš, že Priscilla okradla Whittakera? - Ne, není hloupá.

Ale John Armstrong udělá pro prachy cokoliv.

Hádám, že si za jejími zády nastřádal pořádný balík.

A když je Priscilla venku, chce John peníze přesunout, než je najde.

- Zavolal dceři. - Wayne přiměl Priscillu ty peníze hledat.

Pokud ji chytíme s penězi v ruce, je naše. Když práskne Whittakera, půjdou sedět oba.

Minule ho nepráskla.

Ale teď už okusila vězení.

Dobře, povolím ti otěže. Ale budeš mě informovat, rozumíš?

- Rozumíš? - Rozumím. Jistě.

Zase tohle.

Ten tvůj pohled.

Jakej?

- Tenhle. - Ten?

Pomsta případ často zařízne.

Nedělej si z ní svoji trofej.

Rozkaz. Gatesi?

Vlasy dozadu. Úplně.

- Úplně? Jen trochu… - Jo. A sponku.

- Dobře. - Jo. Až dozadu.

Ať to vidím.

Hluboká rána. Koukni na to.

Asi to chtělo zašít, ale na to už je pozdě.

Vaše máma asi ví, co dělá.

Není to naše máma.

Babička.

Jsou mojí dcery.

Je to už dávno, ale na střední škole jsem dělala asistentku zdravotnice.

Byla byste překvapená, kolik podobných ran jsem čistila.

Děcka, co spadly na skateboardu a…

Tak.

To jste malovaly vy?

Já. Když jsem byla menší.

Dobrý, že? Je to umělkyně.

Po mámě.

Nelíbí se mi to, ale babička to nechce sundat.

Co?

Můžu se podívat?

Klidně.

Tak ukaž.

Co se ti na tom nelíbí?

To jsem měla být já a babička.

- Ale… - Spíš ptáci.

Ale ne.

- A co to peří? - Promiň, ale je jasný, že to jsou vlasy.

Tohle je její dílo.

A je jenom moje.

Nikdy to nesundám.

Nemám vám někoho zavolat?

Ne. To nemusíte.

- Určitě někoho máte. - Ne.

Holky, nechcete v tom svým chlívku najít Tobyho?

Můžete ho ukázat tady…

- Rachel. - Rachel.

Ukažte Rachel králíčka. Běžte ho najít.

Babi, ona ho vidět nechce.

Třeba jo.

- Elie, pojď mi pomoct. - Jo.

Koukni pod postel.

Moc se netěšte.

Toby je totiž u mě v autě.

Když potřebuju klid, pošlu je hledat něco, co nenajdou.

Dobrá rada, když budu mít děti.

Poslyšte, nechci vám lhát.

A asi vám došlo, že to nebyla tak úplně nehoda.

Jo.

Vytušila jsem to.

Jo, pohádali jsme se s manželem a on mě…

vystrčil ven z auta.

Máte kliku, že žijete.

Moc nevím, co mám teď dělat.

Ty holky jsem po smrti jejich mámy sem do pouště nevzala pro nic za nic.

Chcete poradit?

Musíte ho opustit.

Tohle berte jako příležitost

- a už se k němu nevracejte. - Ne. On není špatnej.

- Vyhodil vás z auta. Nechal vás tam. - Já ho vyprovokovala.

- Hádali jsme se mojí vinou. Určitě. - Vaše vina to není.

Nikdy to není vaše vina.

Miluju ho.

Skutečně.