Words on Bathroom Walls

Nejprve si mysleli, že mám něco z očima.

-První nebo druhá? -První.

Co bych dal za to, kdyby to byl obyčejný zelený zákal.

Tak, hotovo.

Protože brzy poté...

jsem začal slyšet hlasy.

- Tudy. -Adame.

Tamtudy nechoď.

-Poslouchej. -No tak. Dokážeš to.

Adame.

Jistě víte o vaření.

Říkejte tomu, jak chcete. Zabavení se, samoléčba, jak chcete.

Ale jen to je dokázalo utišit.

Jsi v pořádku?

A nesvádějte na mámu, že na to nepřišla dřív.

Posledních pár let toho měla až nad hlavu.

Když se táta rozhodl,

že otcovství mu jen překáželo v tvořivosti,

museli jsme se z té posrané situace vykopat.

Tak jsem vařil.

A vařil.

A jídlo se stalo mým příspěvkem do našeho ubožáckého příběhu.

Zlato, to je skvělé.

Navíc, skutečně jsem se v tom zdokonalil.

Přesná dávka římského kmínu.

A pak se k nám nastěhoval Paul.

Zajímavé.

Je to moc dobré, lásko. Miluju to.

Domov, jak jsem ho znal, se stal minulostí.

Tak jsem začal chodit ven.

Přijetí na kuchařskou školu na podzim bylo jako oáza

uprostřed hořícího smetiště, ve které se můj mozek postupně proměňoval.

Musím myslet na vytouženou cenu a čekat na svou chvíli.

Jak těžké může být skrývání mého narůstajícího šílenství

před nelítostným ekosystémem, kterým je střední škola?

Koukněte. Konečně nás pozvali na jeden ze Sářiných večírků.

Ne ten musíme jít, chlape. Půjdeš, že?

Večer tě vyzvednu, jo?

Kdo je to?

Sarah? Láska mého života.

Na chvíli to byly jen hlasy.

Jo, jasně. Sarah.

Naši si dávají další zkušební pauzu.

Ale můžu je tak přimět, aby mi půjčili auto.

Co ty na to, na tu párty?

Povídám ti. Myslím, že dnes je...

Adame.

Hej, Adame.

Tady.

-Co? -Pozor, pálí to jako láva.

-Promiň. -Co to děláš?

Tady, Adame.

Todde.

Adame.

Musíme okamžitě odejít.

Neboj, šéfe. Mám to.

Udělejte něco, prosím!

Bolí to! To bolí!

Hej, kluku. Kluku!

Chceš, abychom tě chránili? Padej.

Adame, běž.

Uklidni se, synku. Uklidni se.

Uklidni se, synu. Klid... Hlavně se uklidni. To nic.

Hlavně se uklidni, synu. Klid.

-Pusťte mě! -Dýchej.

Hlavně se uklidni.

Uvolni se. Klid. Jen dýchej.

Nazvali to mým prvním psychotickým záchvatem.

-Dobrý den. -A tenkrát jsme zjistili, co jsem zač.

Schizofrenie, chronická mentální porucha,

při které člověk ztrácí pojem o realitě,

což vyvolává vizuální a sluchové halucinace,

paranoiu, bludy.

Proto ten estrádní výstup v hodině chemie.

V podstatě roh hojnosti plný sraček.

Nikdy se to nevytratí, nikdy nebudu normální.

Konec.

Nejprve mě vyloučili ze školy.

Hej, jdeš příští víkend na Sářin večírek?

Toddovy popáleniny byly tak zlé, že mu museli transplantovat kůži z prdele.

Kde máš svěrací kazajku, zmetku?

Teď mě nenávidí.

-Hej, no tak, lidi, do tříd. -Zmetku.

Všichni mě nenávidí.

Pak Paul schoval všechny nože.

Řeknu jen jedno.

Možná bychom ho měli poslat někam, kde se o něj budou umět postarat.

Profesionálně.

Jen mi řekni, kdy mám začít drtit hlavy, kluku.

Zhluboka dýchej, Adame. Myslí to dobře.

Vypadá to, že mámy ze sousedství trénují na deset kilometrů.

Chceš se jít mrknout?

Jakmile se objevili, už nikdy nezmizeli.

Jako banda všudypřítomných spolubydlících.

To je Rebecca.

Je něco jako spojení Dalajlámy s Coachellou.

Vždy zen.

Upřímně, ta mi tak moc nevadí.

Pak tu máme Bodyguarda, kterého není nutné vysvětlovat.

Je prchlivý, ale loajální.

Musíš si pořád hlídat záda.

A nakonec tu máme Joaquina.

Je jako nadržený nejlepší kámoš z filmů z devadesátek,

pořád se mě drží a bez rozmýšlení říká, co mu přijde na mysl.

Já vím.

Je toho dost.

Teď, kdy se máma oddala beznadějné misi nalezení léčby, do toho vstupujete vy.

Tak jako jiné důvěřivé matky, které jsme poznali,

sedící ve stejné čekárně, důvěřující stejným doktorům,

tiše škemrající o jedinou věc:

"Vylečte mé dítě."

Abilify. Risperdal.

Clozapine. Stelazine.

Řekněte směsku léků a ručím vám, že jsem ji zkusil.

Nějaké změny?

Ne.

Ale i přesto máma prostě neztrácí naději.

Aspoň jeden z nás. Asi.

MÁTE SCHIZOFRENII?

Konečně je tu nový lék na schizofrenii... TOZAPREX

A teď to víte.

Celý ten žalostný příběh.

Berte, nebo neberte.

Tada radši neberte.

Protože, upřímně, jsme tady jen proto,

že mámině odhodlání se nedá uniknout.

A nechci vám nijak nasrat na vaši celoživotní práci, nebo tak něco,

ale já jsem členem elitní skupiny takzvaných odolných proti léčbě.

Což znamená, že nezažijeme ten moment "není to tvoje vina"

z filmu Good Will Hunting.

Co kdybyste mě raději potichu vyškrtli z tohoto experimentálního programu

a všichni si ušetřili zklamání?

Jo?

Celé jméno pacienta: ADAM PETRAZELLI

STAV PŘIHLÁŠKY: SCHVÁLENO

Tak jo, lásko, je čas jít.

Říkal jsem ti, že nikomu nebudu dělat pokusného králíka.

Nevíme, co se stane, když si to vezmu.

Možná se ti uleví.

Možná budeš trávit víc času mimo postel.

-To by se mohlo stát. -A co když mi vypadají vlasy?

Co když oslepnu? Co když je to jed?

Lásko, proč by tě chtěl někdo otrávit?

-Jsme připraveni. -Dobře, hned tam budeme.

No tak. Mám z toho dobrý pocit.

Ne, že nás zradíš, kámo.

-Nemohl bych si to vzít později? -Dobře.

Obleč se.

Musíme jet do Brazílie.

Vypadá to tu hezky.

KATOLICKÁ ŠKOLA SVATÉ AGÁTY

Ale já ani nejsem katolík.

Katolíci dbají hlavně na docházku.

Moc ráda vás konečně poznávám, pane Petrazelli.

Já taky.

Sundej si to.

Jsem ráda, že jste mohli přijet všichni.

Jo, no, jediný člověk, který vás nezavrhne, je Ježíš, že?

Co tím myslí, je, že si velice

vážíme vaší ochoty přijmout Adama v polovině školního roku.

Náš Pán miluje všechny své děti, i ty, které mají problémy.

Jasně zdůrazňujeme...

No tak, kluku. Dovol mi se o ni postarat.

-Budou tu jen problémy. -Pokud jim chceme dát možnost, aby se...

Jak chceš.

-Děje se něco? -Ne.

Jen, páni.

To je ale podívaná.

Ano, Svatá Agáta je domovem těch nejlepších a nejchytřejších.

Sestra Catherine M. Petersonová

Nejen v naší školní oblasti, ale i v celém okresu.

A tím to nekončí.

Morální a duchovní bezúhonnost jsou také velmi důležité.

Jak víte, Adamovo přijetí do tak významného akademického prostředí

je podmíněné.

Očekávání se na něj vztahují bez ohledu na jeho zdravotní problémy.

To nebude problém.

-Že, Adame? -Jo, jasně.

Jsem připraven excelovat na všech frontách.

Tady stojí,

že Adam nedávno začal s experimentální léčbou své nemoci.

Ano, právě začal.

A jak se cítíš?

Rozohněně.

No...

Adama můžeme přijmout.

Pod podmínkou, že si udrží chvalitebný až výborný známkový průměr

a závěrečné ročníkové zkoušky složí na minimálně 90 procent.

A na závěr, budeme vyžadovat měsíční zprávy o jeho psychiatrické léčbě.

To nebude problém.

Mnohokrát vám děkuji.

Budete diskrétní, že?

Na škole, kam chodil naposled, jsme měli problém se šikanou.

Asi to tak bude lepší. Není třeba nikoho znepokojovat.

Dobře, děkuji. Adame.

Adame?

Musím si odskočit na záchod.

Malý moment.

Hej.

Co se děje?