King the Land (킹더랜드)

KRÁLOVSTVÍ ÚSMĚVŮ

Vypadá úžasně.

3. DÍL

Dobrý den.

Dobrý den.

Buďte extra pečliví, prosím.

Pořád si to nepamatujete?

Ne, mám to v hlavě.

Vypadáte trapně nervózně.

Nejsem nervózní.

Jistě. Jste celá ztuhlá.

Ne, nejsem.

Fajn. Provedeme kamerový test.

Slečno, podívejte se do kamery.

Ano, pane!

Jste nervózní.

To sedí od někoho,

kdo se kvůli televizi vyparádil od hlavy až k patě.

Ve stylu sohalteun.

Soharteunský styl?

- Co je to? - To, jak máte upravené vlasy.

- Vlasy? - Ano.

Máte je přesně…

v sohalteunském stylu.

Sohartenský styl?

Jak takový účes vypadá?

Sohartenský styl.

Sohartenský styl.

„VOLE…“

OFINA, KDYŽ VÁS LÍŽE VOLEK

OBRÁZKY

Co je to?

Cože? To jako kráva?

Začínáme natáčet.

Buďte přirození.

Dobře. Za pět, čtyři,

tři, dva, jedna.

Zdravím, jsem na vrcholu Království

- s nádherným výhledem… - Je krásná.

…na západ slunce na ostrově Čedžu.

Sa-rang to na kameře sluší.

To určitě.

- S panem Ku… - To ten make-up.

…vás vezmeme na virtuální prohlídku Království.

Pane Ku,

můžete pozdravit diváky?

Dobrý den, jsem vrchní manažer Ku Won.

- Bože. - Takový fešák.

Společně s diváky

na vás mají spoustu otázek i zaměstnanci hotelu Království.

Než si hotel prohlédneme,

můžu na vás mít pár otázek?

Do toho.

Dobře.

Vaše matka byla zakládající členkou hotelu Království na Čedžu.

To, že tu jste, musíte vnímat jinak.

Prý se své matce podobáte.

Čím jste jí nejvíc podobný?

Pane Ku.

- Co se děje? - On odchází?

- Páni. - Co se děje?

Co se děje?

Pane Ku.

Zdá se, že pan Ku má něco neodkladného.

Nejspíš zapomněl, že vysíláme živě.

Až se vrátí, připomenu mu to.

Vrať se před matčiným obřadem.

Kterou mámu myslíš?

Ani nevím,

jak moje máma vypadá, nebo jestli je vůbec naživu.

Jsi po mámě.

Jsi stejně nezodpovědný jako ona.

Jak zábavné.

První otázka byla o matkách.

To mi připomnělo, když jsem byla poprvé

v hotelu na pláži…

- Má to v krvi. - …se svou mámou.

Je jako reportérka.

- Přesně. - Naprosto.

- Je dobrá. - Výřečná.

Ale kam šel pan Ku?

- Proč se nevrací? - Že?

Ten den s mou mámou byl nejšťastnější v mém životě.

Dokonce jsem snila o tom, že budu v hotelu žít.

Hotel, ve kterém jsme byly, byl tento hotel, Království.

GENERÁLNÍ ŘEDITELKA

Od toho dne

byl hotel Královstí vždy mou radostí a snem.

A mám to štěstí, že jsem tu začala pracovat!

Teď chci darovat všem hostům Království stejné štěstí,

jaké jsem v ten den pocítila já.

- Bože. - To je úleva.

Teď to bude zábava.

Teď je to zajímavé.

EXKLUZIVNĚ S KU WONEM

Podařilo se vám vše zařídit?

Ano, díky vám.

Mohu se podívat na otázky k rozhovoru?

Ano, pane.

„Jaké vzpomínky si vybavíte,

když pomyslíte na mámu?“

„Kam jste jezdil s mámou nejraději na dovolenou?“

„Které jídlo od své mámy máte nejraději?“

Vynechte dětinské otázky

a ptejte se na to, co vás opravdu zajímá.

Máte rád západ slunce?

Je to taková krása.

Tedy západ slunce.

Zde je vidět nejlépe, že?

Tak pojďme.

Není to nádhera?

Je to tak krásné.

Co vám vadí?

Provedla jsem něco?

Přijde vám normální,

že zaměstnanec zpovídá vrchního manažera?

Vám na tom možná vůbec nezáleží,

ale zaměstnanec jako já za to může dostat padáka.

Proč se tak snažíte?

Je tu spousta jiných hotelů.

Pro vás je práce u táty možná koníček,

ale někteří lidé dřou, aby vyšli s penězi.

Vím, že vy prací jen zabíjíte čas,

ale nestůjte mi v cestě.

Nechci zakopnout o vámi hozený klacek.

Víte vůbec,

jaký klacek jste mi

dnes pod nohy hodila vy?

Pane Ku!

Je to teď nejžhavější destinace.

Je to sexy. Bože, tak sexy!

Vidíte ten počet lajků?

Skvělá práce.

Zítra se držme stejného konceptu.

Dvě nádherné hrdličky při západu slunce.

Krásný

pár.

Co je?

Říkám, že jsme trendy.

Zítra nafotíme jen jednu fotku každého místa.

To je nesmysl.

- To focení není vtip… - Už jsem řekl.

To je vyloučené, pane.

Je tak nevrlý.

Sa-rang, jen tak dál.

Potřebujeme jen pár záběrů.

Dobře.

Pane Ku.

Odteď se postarám o to, abyste byli zdraví.

Psávali jste si váhu sami,

ale neodpovídá tomu, co vidím.

Nějaké námitky?

Vidíte?

Tvrdíte, že máte 51 kg, a ve skutečnosti máte 51,9 kg.

Zaokrouhlila jsem to, aby to bylo jednodušší.

Devět set gramů se rovná půl kilu bůčku.

Jeden bod dolů za nečestnost.

Jak si tak udržujete váhu?

Vše jsem se naučila od vás.

Přesně, jak se čeká od nejlepších.

Můžete se posadit.

Moment.

Moment, prosím.

Změní to něco?

Samozřejmě. Je to kus kovu.

To se podívejme. Jste podvodnice.

Jak si můžete ubrat tři kila?

Naposledy jsem rozhodně vážila 50 kilo.

Mám momentálně méně pravidelnou stolici.

Tři kila stolice

vypadají asi takto.

Omlouvám se. Zhubnu.

Jistě víte, že každý kilogram

spálí tunu paliva naší společnosti.

Kontrola hmotnosti je nezbytná nejen pro sebedůvěru,

ale i pro snižování nákladů.

Váš nezájem o společnost je důvod,

proč vás nepovýšili.

Dobře. Slezte z váhy.

Ano, madam.

Ro-une!

Vás se to netýká.

Jen se podívám a vidím.

Chodíte cvičit?

Ne, nic nedělám.

Byl jste obdařen dobrým tělem.

Sedněte si.

To je pro dnes vše. Dobrá práce.

- Díky. - Na shledanou.

- Madam. - Ano?

Vy se nezvážíte?

Já?

Ano.

Já?

Budu vás vážit před každým letem.

Tak buďte ve formě.

- Ano, madam. - Ano.

Ať vás ani nenapadne držet dietu.

Už teď jste krásná.

Díky, že to říkáte, i když si to nemyslíte.