The Cyberfarm (Кибердеревня)

HLAVNÍ KANCELÁŘ IZHEVSK DYNAMICS

Jste super mega bohatí.

Můžete si dovolit naprosto cokoli.

Co takhle druhé mládí? Věčný život?

Nechcete?

Teď si můžete koupit i to!

Kulibin Nikolaj Nikolajevič. Mladý génius.

Dělám si legraci. Tady je, náš génius.

Kolego, řekněte, na čem teď pracujeme?

No... my... jsme tak trochu dosáhli zajímavého vývoje...

"No, tak trochu...?"

Kdo takhle prodává, Koljo?

Přemisťovač vědomí.

Pomocí přemisťovače

můžeme přenést vaše vědomí do jakéhokoli jiného těla.

Nejsme si ani jisti, jestli to funguje.

Sakra, Koljo!

Mluvit na kameru není moje parketa.

Kde je ta krysa?

Mám něco lepšího.

Pojď dál.

Dobrý den.

Vitalij.

Zbláznil ses?

Testování na lidech je velké riziko.

Ale prosím vás. Celý můj život je riziko.

Koljo, pokud chceme ohromit svět,

musíme riskovat.

Co když jeho vědomí uvízne v psovi?

Bude to komfortní přechod.

Alespoň mě manželka pustí domů, miluje psy.

Ne. Ne, Kosťo, jsem proti.

To už nejde, peníze investorů jsem už investoval.

- Jací další investoři? - Koljo, do prdele...

Konstantine!

Co se stalo s tisíci rubly z vázy ve skříni?

Teď ne, mami!

Já ti ukážu, že ne teď...

Určitě je to bezpečné?

Ne, není to jisté.

Pak tedy další stovka.

A co "celý můj život je riziko"?

- Co to sakra děláš? - Není cesty zpět, Koljo!

Vitaliji!

- Vitaliji, můj Bože! - Vitaliji.

Vitaliji!

Vitaliji.

Vitaliji.

Do prdele, Koljo.

Jestli to funguje, tak je to průlom.

Pak jsme mega bohatí.

Vitaly, jestli jsi tam, dej mi nějaké znamení.

Vitaliji,

prosím, odpusťte nám.

To je v pohodě, lidi.

Do prdele.

Do prdele.

Tolik vyhozených prachů.

Je mi 25 let a stále si říkám mámě o peníze.

Sami sakra skončíme jako Vitalij.

Budeme vyrábět roboty.

Jsi blázen?

Roboty dnes vyrábí jen lenoch.

My budeme vyrábět ty nejdostupnější roboty.

Jen si to představ. "Robot do každého domu."

A když to nevyjde?

Pak si vezmeme pozemek na Marsu, postavíme farmu

a budeme chovat kuřata.

To už natáčíme nebo co?

Ahoj z Ruše.

Jmenuji se Nikolaj a jsem farmář z Rjazaňského kraje.

Na naší farmě vyrábíme mléko,

sýry, vejce a další potraviny.

Není pravda, že máme technologicky zaostalou zemi.

To jsou naši zaměstnanci:

Glaša,

Stěpan

a Valera.

A... to je Míťa, Míťa.

Tiše, tiše, tiše.

Můj miláčku.

Aha, tady jsi!

Ljudko.

Ljudko!

Tatínek opět koupil droníky.

Takže máš peníze na oblečení a zmrzlinu.

Vždycky si hraješ se svým bezduchým železem.

A nedávej mě na němý zvuk! Opovaž se!

Točíme film.

Říkám, že natáčíme film,

proč jsi taková...

Jedná se o geneticky modifikovanou čajovou houbu.

Tiše, tiše, tiše.

Hlavně ho neznervózňovat, neděsit.

Pro budoucí zaměstnance máme ty nejlepší podmínky.

Tady.

A to je... Marinko, pojď k nám!

To je moje nejstarší dcera Marinka.

Je to úplná krasavice.

Marinko, proč jim neřekneš,

jak se ti tady na farmě líbí?

Mám papouškovat, co se mi líbí, nebo mám říct, jak to je?

Co tím myslíš?

Čtyři břízy poskytují energii pro celý hektar.

A tohle je moje nejmladší dcera Ljudka.

Řekni mi, dcero, co ještě dělají kyberbřízky?

- Kyberbřízky ovládají počasí. - Vidíte.

- Viděli jste to? - Hned, hned, hned.

Prádlo je zase mokré!

Až tě chytím...

Rozšiřujeme naši farmu.

A proto potřebujeme nové zaměstnance, lidičky z celého světa.

Kdo by sem přišel, do této divočiny?

Prý jsou naše silnice špatné. To je nesmysl.

Vůbec je nepotřebujeme.

Hopla.

Zase?

Nadjušo, to je poslední, dávám ti čestné slovo.

To jsi říkal i o Glašovi.

Podívej, nemohl jsem ho tam jen tak nechat.

Podívej, to je Vova!

S Ljudkou ti ho spravíme, aby ti mohl umývat nádobí.

Vova? Už jsi mu dal jméno.

No...

Vymysli si svoje...

Ne, nevypadá jako Vova. Má hloupý obličej.

Je spíš jako...

Váňa nebo tak něco.

Zase jsi mě zatáhl do svých hloupostí!

- Chceš ještě? - Dej to přímo sem.

Funguje to? Jedna, jedna.

Navštivte nás na Marsu.

Hlavně abyste byli dobrými lidmi.

- A taky... šikovní. - Počkejte.

- Abyste do domu nenosili smetí. - Naďo.

- A nemilovali život. - Marino.

- Proč? - Co to všichni děláte?

- Já to nahrávám! - Tati!

Pokud u nás strávíte jeden den, nebudete chtít odejít.

Nenechte se nachytat.

Oj...

Ne, Koljo,

nikdo nepřiletí.

Pak to jsou blázni.

Nedělej to!

Proč jsem uhrovitý jako puberťák?

To jsou krátery.

Zatmelit.

Konstantine Gennadijeviči, omlouvám se, máme problém.

Jen to ne...

Víš, jak moc nemám rád slovo "problém".

Ještě jednou řekneš "problém" a jsi bez práce.

Omlouvám se. Neobvyklé okolnosti?

Vidíš, to je krásné. Co tam máš?

Akcionáři tu budou za necelou minutu.

Cože, ty sis nedokázal vymyslet výmluvu?

Upřímně,

za tři měsíce mi došly všechny výmluvy.

Tak proč si neřekl, že mi zemřel příbuzný.

Ale já už jsem pohřbil všechny vaše příbuzné včetně psa.

Jakého psa?

Ten, na kterého jste měsíc vzpomínal.

Co ti tak dlouho trvá?

Do šrotu.

Tito akcionáři jsou líní kreténi.

Asi je unavuje utrácení mých peněz, které pro ně vydělám.

- Ano, ano, ano. - Idioti! Zasraní pitomci!

Zatracení parchanti!

A proto se nám nedaří už měsíc vás zastihnout.

Bylo mnoho práce.

Čaj, káva, whisky?

Vlastně jsme si chtěli promluvit.

Nevím, jestli to víte, ale naše společnost má problémy.

- To bych neřekl, spíš... - Neobvyklé okolnosti.

Řeknu to na rovinu. Korporace je v prdeli.

Image společnosti je na nule. Akcie se znehodnocují.

- A vy jste si nechal vyrýt tvář na Měsíc! - Je to tvář společnosti.

Pokud to takhle půjde dál,

bude představenstvo hledat nového generálního ředitele.

Dovol mi, abych ti něco připomněl.

Zapomněls, kdo to všechno vytvořil?

Tohle je moje společnost, moje dítě.

"Robota do každého domu." Tuto frázi jsem vymyslel já.

Představenstvo akcionářů má kontrolní podíl.

Oležo, do prdele.

Proč se koušeme jako malé děti, proboha?

Znáš mě.

Samozřejmě mám plán.

No tak, řekni ho.

No tak, no tak, no tak. No tak!

- Omlouvám se, o co jde? - Plán, plán. Můj plán.

Není to zrovna plán.

Je to jen soubor nápadů, abych tak řekl.

Ano.

Naši vědci

objevili nové obří nepřístupné ložisko na Marsu.

Myslíme si, že je ho dost na sto let,

což nám umožní zlevnit výrobu nových robotů.

Můžeme tam tedy postavit novou továrnu.

Vidíš?