Saturn 3

Kapitáne Jamesi, dostavte se neprodleně na rampu 73. Naléhavé.

Rampa 73. Naléhavé.

ETA 493. Oznamte dosažení oběžné dráhy, jak to bude možné.

Kapitáne Jamesi, dostavte se neprodleně na rampu 73 ke startu.

Start 392. Kapitáne Jamesi, urychleně na startovací rampu. Naléhavé.

To jsi ty, Bensone? Jak se máš?

Tys neudělal psychotesty? "Nevyrovnaná osobnost."

PRO PŘÍPAD NOUZE

Kdybych měl letět na Saturn 3 jako ty, taky bych je raději neudělal.

Saturn 3...

Na odvolání myslíš?

Nedoporučuju. Nikomu to nevyšlo.

Benzi, co blázníš? Počkej!

Sakra, přestaň! Ne, Benzi!

Nech toho! Benzi, přestaň!

Let 392. Kapitán James na Saturn 3. Start za minus 5.

Startovací pozice 392, vše připraveno.

Přístupný kanál 4. Přílet na loď Orion přemístěn na vektor 6.

ETA 493. Oznamte dosažení oběžné dráhy, jak to bude možné.

Let 392. Start za minus 3.

Start Kontrole. Posádka na palubě. Start za minus 250.

Vše připraveno a odpočítáváme. Zážeh připraven. Start povolen.

30 sekund do startu.

Hezký let, kapitáne.

20 sekund do startu.

15 sekund do startu.

10 sekund a odpočítáváme.

Devět, osm, sedm, šest, pět,

čtyři, tři, dva, jedna...

Vstupujete do prostoru Saturnu 3,

výzkumné stanice pro experimentální potraviny.

Přistávací modul má elipsový vektor 3-9

a rovníkový 2-4.

Vstupujete do prostoru Saturnu 3,

výzkumné stanice pro experimentální potraviny.

- Něco nutně k vyložení? - To počká. - Tak půjdeme dovnitř.

- Vezmu to. - Ne.

- Všechno v pořádku? - Ano.

Tady trávíme poslední tři roky života.

- Kapitáne. - Majore.

Má partnerka.

Rozhlédněte se. Zamkneme.

Váš příchod je dost změna.

Asi tu nemíváte často návštěvy.

Skoro nikdy. A ne ze Země.

Kapitáne?

- Kde jste dělal naposled? - V terminálu 5.

- Pětku znám. Kde? - Ve Východním Bilionu.

A vy?

Odsloužil jsem pár let v Bilion Parku.

Tam už byl výzkum zrušen.

Vážně?

To jsem nevěděl.

No... je to dlouho. Tudy.

Podle vaší značky jste nikdy nebyla na Zemi.

Ne, nebyla.

Saturn 3. Místo, kam šoupnou trubičku...

...když chtějí dát sluneční soustavě klystýr.

To známe taky.

- Čekal bych teď laboratoř. - Můžem si dát sklenku na přivítanou.

Co Země, kapitáne?

Dostáváte hlášení. Předpokládá se, že si je stáhnete a potvrdíte příjem.

- Příjem potvrzuji. - Ale ne vždy stahujeme.

Ne.

- Na Zemi je hlad. - Proto jsme tady.

Váš výzkum se opožďuje.

Děláme, co je v našich silách.

- Ale potřebujete pomoc. - Tou jste vy?

Žádný dotyk!

- Takže nesahat? - Přesně tak.

Co je uvnitř?

- Navážu spojení kvůli hlášení. - To není možné.

Jsme v konjukci.

Ach ano.

Bohužel na zastíněné straně nelze navázat kontakt. To přeci víte.

Ovšem. Jak dlouho to potrvá?

Dvaadvacet dnů.

- Potřebuji si odpočinout. - Alex, ukaž kapitánovi jeho ubytování.

Díky.

Přál byste si ještě něco?

- Dám si pár Modrásků, a padnu. - Modrásků?

- Modré sny. - To je na spaní?

Neznáte Modrásky? Opravdu tu musíte žít nudně.

Byla to má volba.

Tady. Kdybyste to chtěla zkusit.

- Jedno mu závidím. - Co to je?

Jak dýchá. Jsme tady pořád zavření.

Musí být báječné vyjít ven a nadechnout se.

Když jsem tam byl, jedno nadýchnutí stačilo,

aby ti zplodiny ucpaly trubice.

Co si myslíš o kapitánovi?

Ani nevím. Je legrační.

Legrační? To jsem asi přehlédl.

Adame?

Co je to Modrásek?

Modrásek?

Modré sny.

Odkud to máš?

Dal mi to.

To ti vůbec nemá strkat.

A co dělají?

Když je někdo vyslán sám, dostane pilulky, aby si nepřipadal sám.

Už jsi to někdy zkoušel?

Modrásky?

Ano?

Před lety.

Jaké to bylo?

Co?

Slyšels dobře.

Zajímavé.

Zkusíme to?

Spolu.

Možná.

No tak. Prosím.

Ale až odletí.

Jak dlouho myslíš, že zůstane?

To já neovlivním. Je na tobě, aby se cítil fajn.

- Sally. - Zavři laboratoř. - Jasně.

Alex!

Tady jsi.

Ne!

Žádný dotyk!

Pojď sem, Sally.

Sally?

Sally, kde jsi?

Pojď sem. Sally.

Má to jméno?

Jistěže má.

- Vy jste neměl psa? - Párkrát ano.

A neměli jména?

- Měli jsme je jen k jídlu. - Dejte mi ji. - Co? - Ne!

Už je čas jít do postele, kapitáne.

Máte opravu skvělé tělo.

Můžu ho použít?

Patřím majorovi.

Jen pro jeho osobní uspokojení?

Ano.

To je ale na Zemi trestný čin.

Ale tady ne.

Užijte si Modráska.

Copak?

Něco se stalo?

Tak pojď.

Probereme si u mě, co tě trápí.

Vypadá to, jako by se tu chtěl zabydlet.

Necestuje nalehko. Asi mu pomůžu.

Proč? On má pomáhat nám.

Je tak zvláštní.

Máte hodně věcí. Zůstanete dlouho?

Přiměřeně.

Co konkrétního máte pro nás?

Poslední model robota.

- My tři roboty máme. - Moc nepomáhají.

Tenhle je jiný.

Myslíte?

První kus ze série Polobohů.

Alex?

Odkud máte to jméno?

Tak mi říká jenom major.

Vím moc dobře, proč se ke mně chováte nepřátelsky.

- Dali jsme vám to nejlepší, co máme. - Mluvím o vás, vaše tělo je nádherné.

- Chci ho použít. - Nemám zájem.

- Na Zemi používáme těla, abychom si poskytli rozkoš. - Ne, díky...

Bojíte se ho, viďte?

- Nikoho se nebojím. - Bojíte se, že bude žárlit.

Bude žárlit. Bojí se změn.

Je zastaralý. Je...

Světlo.

Mozková tkáň.

Lidská?

Tabula rasa.

V paměti nic nemá. Zatím.

Lidskému tvoru trvá dvacet let, než se...

- Potřebuju tři až čtyři týdny. - Jen tolik?

- Jakmile to vše sestavím dohromady, bude myslet jako vy. - Stejně?

- S malou pomocí. - A potom?

Jeden z vás bude vyřazen.

Podáme žádost o odvolání společně.

Najdeme způsob, jak zůstat spolu.

Pravda je, že začínám přesluhovat.

Doufal jsem, že zapomněli.

Zdá se, že nezapomínají.

Vyřazen...

Alex!

Mám to!

Vypustíme ho i s kamarádem do vesmíru.

- To ty neuděláš. - Proč? Lidi se pohybují sluneční soustavou.

- Bez povšimnutí. - To je šílený nápad.

Ne, báječný nápad.

Modré sny?

Teď?

Proč ne?

Nic necítím.

Ty chceš mít vždycky všechno hned.

Stýská se ti?

- Možná je to tam teď jiné. - Jo, možná horší.

Pilulka začíná působit.

Ne...

- Měla bys letět na Zem. - Cože?

Říkal jsi, že ne.