The first 200 lines.
KRÁLOVSTVÍ ÚSMĚVŮ
Co se stalo?
V tomhle počasí nic nezmůžou.
Obnoví pátrání, až se rozjasní…
To už bude pozdě.
Už se stáhli.
Měl bys počkat.
Sežeň vrtulník.
Vrtulník?
Jaký vrtulník?
Jak to mám asi udělat?
A co s ním budeš dělat?
Musím tam.
V tak mizerném počasí tam nemůžeš.
A nemůžeš ho použít bez svolení paní Kuové.
Vidíte v tom riziko?
Zprvu to může vypadat, že výnosy rostou,
ale to je jen iluze.
Z dlouhodobého hlediska půjde zisk dolů…
Chcete tím říct, že se mýlím?
To ne.
Chybí mi dlouhodobá perspektiva pro náš byznys?
Ne, madam.
Takže můj dosavadní postup je správný.
Ano, madam.
Pokud mám pravdu a vy všichni se mýlíte,
proč tu sedíte?
Maloobchod je přetahovaná mezi stabilitou a rizikem.
Abychom dokázali, že naše investice do Alangy
nebyla jen riskantním tahem…
Co chceš?
Potřebuju vrtulník.
Mám schůzi.
Ztratil se zaměstnanec.
- Slyšela jsem. - Tak co tedy?
Na této schůzi to neřešíte.
No a?
Potřebuju ho.
Prý potřebuji svolení.
Pane Ku.
Má tu někdo nižší pozici než vy?
Dnes už jste prokázal jako syn předsedy dost drzosti.
Pokud potřebujete můj souhlas, držte se formálních postupů.
Omlouvám se, že vás ruším.
Naše zaměstnankyně uvízla v horách.
Nezvedá telefon, ale můžeme najít její polohu.
Pátrání je kvůli počasí pozastaveno.
Proto žádám
o firemní vrtulník.
Probereme to později.
- Paní Kuová. - Zmiz.
- Na to nemám čas. - To tady nikdo.
Nevidíš, že máme poradu?
Prosím.
Žádný hotel nepošle vrtulník pro běžného zaměstnance.
Víš, kolik stojí let vrtulníkem?
Vzpamatuj se.
Hwa-ran.
Ty sám jsi ji tam poslal.
Neměl jsi ji tam posílat, když teď tak vyvádíš.
Pokračujeme.
Kde jsme to skončili?
Naše investice do Alangy nebyla jen riskantním tahem.
Vždycky jsem chtěla z Alangy udělat světoznámou luxusní značku.
- Aby se… - Je to jen sen.
Byznys, který zajímají tržby
více než bezpečí zaměstnance,
se nemůže stát luxusní značkou.
Je to jen marnivý sen.
Velká slova od někoho, kdo sen nemá.
Ano?
Nechám ten vrtulník přistavit.
Ukážu ti, jak umím být drzý.
Vydělejte všichni jmění.
Nastartujte vrtulník.
Vím, že nemám svolení paní Kuové.
Jsem Ku Won.
Přebírám zodpovědnost.
Jednou ses jí musel postavit, výborně.
Paní Kuová ti nebude poroučet, když si dupneš.
V první mocenské hře jsi bojoval udatně.
Jde o záchranu života.
Nejde o moc.
K záchraně lidí je moc nutná.
Měl bys jít domů.
Budu tě o ní informovat.
Nepůjdu domů.
Tady už nic nezmůžeš.
Já zůstávám.
Já letím.
Šílíš? V tomhle počasí?
Vím. Zaslepila tě láska,
- ale děláš chybu! - Pusť.
Co se mnou bude, když se ti něco stane?
Kromě tebe nemám v práci žádné konexe!
Jak jsem řekl, vybral sis špatně.
Zapomeň na konexe i na mě.
Jen přes mou mrtvolu!
Jestli musíš jít, tak mě musíš překročit!
Lehni si!
Cože? Neslyším tě!
Rychle! Není čas!
Tak si užij let!
Tudy, prosím!
Musíš se vrátit živý!
Musíte letět bezpečně!
Buď opatrný!
6. DÍL
Co to bylo?
Bojím se.
Umřu?
Bojím se, babi.
Co to děláte?
- Běžte pryč! - To jsem já!
- Pusťte mě! - To jsem já!
Pan Ku?
Ano.
Jsem to já.
Jste zraněná? Je vám něco?
Jste člověk? Ne duch?
Ano, jsem to já.
Tolik jsem se bála, že tady umřu.
- Jste v pořádku. - Děkuji.
- Za málo. - Děkuji.
Už jsem tady.
Myslela jsem, že umřu.
Objekt zachráněn.
Vypadá v pořádku.
Musím zpátky kvůli větru.
Jak jste se sem dostal?
- Vrtulníkem. - Vy jste si půjčil vrtulník?
Měl jsem ho doma.
Proč máte vrtulník…
Nejspíš ho máte.
Každopádně, jak se dostaneme nahoru?
Měli bychom nahoru.
Nepřišel jste sám, že ne?
Shodí nám dolů lano, že?
Počkat.
Vy jste přišel sám bez plánu?
Je to lepší než tady být sama.
No, to asi ano.
Ale stejně…
Když jsem se vzpamatoval, už jsem letěl.
Neměl jsem čas přemýšlet.
Věděl jsem jen, že vás musím zachránit.
Proč?
To mě taky zajímá.
Proč jsem to udělal?
Co teď budeme dělat?
Nebojte.
Jsem tady.
Haló? To jsem já, Ku Won.
Pomoz mi.
Proč se smějete?
Jen tak.
„Pomoz mi.“
Ráno pošlou záchranný tým.
Do té doby vydržte.
To je úleva.
Ochráním vás.
Bože.
Co to bylo?
Něco jsem slyšel. Něco tu musí být.
Máte mě chránit.
Neschovával jsem se. Kryl jsem vám záda.
Jasné? Vždycky říkám tohle.
Nepřátelé přicházejí zezadu.
Takže…
Bože! Zaskočil jste mě.
Bože.
Snadno se vyděsíte.
Ne, nevyděsím.
Pořádně se najezte.
- Díky. - Díky.
Nikdy jsem neviděl tak zbabělého chlapa.
Ať je to duch nebo kanec, měl byste ho sejmout jako chlap.
Proboha. Pořád si pamatuju váš jekot.
Souhlasím.
Počkat, cože?
To nebyl jekot. Byl to válečný pokřik.
Jako řev.
Bum!
Nějak tak.
Takže z Království?
Ano. Omlouvám se za způsobené potíže.
Prý jste mě šla hledat, a nevrátila se, tak jsem šel za vámi.
Proč nejste v tomhle počasí opatrná?
Odvážná, nebo lehkomyslná?
Je lehkomyslná.
Koho zajímá, že vám to zadal hotel?
Společnost po vaší smrti nic neznamená.
Neriskujte život kvůli práci.
Nic není tak pošetilé.
Máte pravdu.
Chtěla jsem to ignorovat, ale vedení mě k tomu donutilo.
Vedení? Kdo?
Tenhle muž.
Je to moc dobré. Děkuji.
Jezte.
No comments yet. Be the first to leave one.