The first 200 lines.
Když mi bylo 22, zapletl jsem se s ruskou mafií.
A bylo to takhle.
Studoval jsem na Floridské státní. Nebyl jsem dobrý student.
Fakt nebyl.
Zapsal jsem se na ruštinu, protože jsem ji měl za španělštinu.
A až po třech hodinách mi došlo:
„Tohle asi není španělština.“
Měl jsem ruštinu 1, 2, 3 a 4, ale nenaučil jsem se ani slovo.
MOSKVA
Na konci čtyřky si mě zavolala učitelka.
Povídá: „Jedeme na výlet do Ruska.
Když pojedeš, nevyletíš.“
A já na to: „Strasvucja, mrchy, to dám.“
Jeli jsme do Ruska. Všechno řídila mafie.
To nám řekli hned.
A já si říkal: „Tenhle výlet bude boží.“
KASINO VOLGOVIČ
Dali jsme jim peníze a oni nám dva mladé gangstery.
V Rusku jim říkají banditti.
Tak jsem se s nimi skamarádil.
Jednou večer pak celá třída jela nočním vlakem do Moskvy.
Vešli jsme do jídelního vozu jako chlap s velkým pérem do šatny.
Ten chlap jsem nikdy nebyl, ale už jsem to viděl.
Takže ti banditti povídají:
„Neboj. Až bude tma, začne zábava.“
A já na to: „Co bude, až bude tma?“
Vytáhl z kapsy svazek klíčů
a říká: „Vyloupíme tenhle vlak.“
Hele…
Jsem dobrý člo… Jsem ucházející člověk.
Prostě jsme ho vyloupili.
Vyloupili jsme celý vlak a pak jsme se hrozně ožrali.
V šest ráno jsme dojeli do Moskvy namol. Vlak zastavil.
To je on.
Zbytek třídy byl v pyžamu.
Byli naštvaní a okradení. Chápu to.
Chci to, co jsi ukradl, Mašino!
Já jsem Mašina!
Podívali se na mě a pak na sebe a povídají: „Do hajzlu! To je Mašina!“
MAŠINA
bert kreischer „MAŠINA“ se virálně šíří?!
MAŠINA
Nechápu, že mě na zápase poznalo tolik lidí!
BERT KREISCHER „MAŠINA“ – VYPRODÁNO
NEZNÁMÝ STUDENT VYKRADL VLAK
MAŠINA? AMERICKÝ BŮH ALKOHOLU
PIJ JAKO MAŠINA!
2 MEDVĚDI, 1 JESKYNĚ
NEJLEPŠÍ PODCASTY
BERT KREISCHER HVĚZDA VEČÍRKŮ
BERT SE VYMKL KONTROLE!
BERTOVY OPILECKÉ ESKAPÁDY!
JEHO DCERU ZATKLI!
Komik živě vysílal zatčení dcery
BERT OPUSTIL SOC. SÍTĚ KVŮLI RODINĚ
BERT KREISCHER ZRUŠIL NADCHÁZEJÍCÍ TURNÉ
Kde je Bert Kreischer?
Dobrá.
Takže jak to jde, Berte?
Cítím se skvěle.
Jím zdravě. Cvičím.
Klesl mi krevní tlak.
Žádné večírky.
Nikoho tady už jsem aspoň tři měsíce nenazval slovem na K.
Tat tak nikdy nenazval.
- Nikdy se tak nechovala. - Díky, tati.
Takže máma a já se chováme jako slovo na K?
To byste koukaly.
- Necháme to být. - Mami!
- Dobře. - Mami.
- Mami. - Já čekám.
- Dobrá! - To není fér.
Berte, proč jsme tady?
Chtěl jsem, ať vidíte, jak se mi daří.
Jaké dělám pokroky.
Na osobní růst není potřeba poukazovat.
Vaše rodina by si měla sama všimnout pokroků.
Brácho, proto jsou tady, aby si všimly.
Jestli nejsi na mé straně, tak drž hubu, jo?
Dobře, ne. Mluvil Bert o svém otci?
- Ne. - Tohle nemá
s otcem co dělat.
Došlo k záležitosti s mou dcerou.
Záležitosti.
Kterou způsobil můj životní styl a mé chování.
A snažím se polepšit.
Měl byste vědět,
že když to říká, zní přesně jako jeho otec.
- Počkat. - Ano.
- Otec mě nechápe. - U mě stejný.
To není stejný.
Otec mě pořád opravuje.
- U mě stejný. - Není to stejný!
Ty máš se mnou úplně jiný vztah
než já s tátou.
Tak jo. Holky, můžete počkat venku?
Výborně. Pojďme, Tat.
Sbohem.
- Vidíte, jak se chová? - Jo.
- Viděl jste to? - Ano.
Počkat. Mluvíš o mně?
Ano.
Jdi do hajzlu.
Do hajzlu? Ty jdi do hajzlu!
Já neřekl: „Jdi do hajzlu!“
- Řekl jsem: „Jdi do hajzlu.“ - Tohle mi říkat nebudeš.
Na své terapii si můžu říkat cokoli.
- Nemůžete. - Podepsal jste přísahu!
Nechám vás tady, ať proberete jeho problémy s otcem.
Sbohem, Berte.
To slovo na K je „kunda“.
Jo. Do toho.
Poslední série.
Dokážeš to.
Zvládneš to. Máme to.
Už to bude!
Patnáct minut!
Ahoj, zlato. Kdo se to probudil?
Zlato, 96 cvičení v řadě
a pořád ještě potím toxiny.
- Smrdí to, jako by tvoje kůže chcala. - Ještě dva.
Poslední. Hezky.
Hej.
Nebudou si lidi myslet, že beru hormony? Zkus to.
Sáhni mi na prso.
Ne, celou rukou. Chytni ho.
To je ono. Hezky.
Udělám smoothie.
Kdo chce smoothie?
Mami, řekneš mu,
aby dneska na mé oslavě nedělal nic trapného?
Takže takhle chceš začít ráno?
Neudělal jsem nic trapného na veřejnosti
už skoro tři měsíce.
Dobře.
Ale nepřeháněj to.
Jen chci být s kamarády.
Jakými?
- To nebylo hezký. - Ne.
To jsou koule?
Ne.
Je to beďar na vymáčknutí.
Nepřijde ti to nechutný?
Naprosto.
Proto se to mně a Sashe líbí.
Když se zamyslíš,
je to jako metafora toho, jak exploduje v ženu.
Co to s tou košilí je?
Má vypadat takhle?
Zlato.
Když stojím takhle, vypadá zastrčeně?
Tu košili si neber.
Dobře.
To jsou košile táty?
Pomůžeš mi prosím vybrat košili?
Tak jo.
Myslím, že ta terapie všechno jenom zhoršuje.
Měl by ses vrátit na pódium.
To rozhodně neudělám.
- Proč? - Sedni si.
Viděla jsi Zamilovaného profesora?
- Ne, neviděla. - Dobře.
Eddie Murphy se změní
a nejdřív je super.
Ale pak ho začne nesnášet jeho rodina
a pak začne nesnášet sám sebe.
Koukni.
Na pódiu jsem Mašina.
Mimo pódium jsem taky Mašina.
Sjel jsem se a ožral
a málem kvůli mně zatkli dceru.
Viděl jsem její výraz.
Byl jsem bezmocný, nemohl jsem nic dělat
a chtěl jsem se zabít.
Tomu už naši rodinu nikdy nevystavím.
Sakra, teď si chci pustit Zamilovaného profesora.
Je to dobrý film. Škoda že jsi ho neviděla.
Přesně tím si teď procházím.
Tak pro dnešek zkusíme něco jednoduchého.
- To zvládnu. - Jo?
Tady je.
Moje narozeninová holka.
Sash, co říkáš na tu párty?
Docela velká.
Docela boží, ne?
Berte, může DJ pustit nějakej glitchcore?
Víš, Madison…
Zeptám se.
- Hej. - Co je?
Neříkal jsi, žes pozval tak deset lidí?
Ne. Hromadu lidí.
Co kdyby někteří nepřišli?
A párty v šesti lidech je depresivní.
Jsou tu i rodiče, co mě nesnáší.
Jak je, mámo od Madison?
To je debil. Je to takový…
- Rozvádí se. Buď milý. - Fakt?
Jsou to sladké šestnáctiny.
- Je to důležitý. - Jo, pro Sash.
Tamten kostlivec bude asi DJ.
No comments yet. Be the first to leave one.