Wedding Games (União Instável)

Prozradím vám, jakou hru jsem vymyslel.

Nerd se zamiluje do princezny. Do princezny válečnice.

Do hrdinky.

Musí překonat překážky, dokud nebudou moct být spolu.

Jako já a Eva. Bydlel jsem v Sao Paulu. Ona je z Bahiy.

Ale věděl jsem, že si ji chci vzít od chvíle, co jsme se potkali.

Promiň, brácho.

Není ti nic?

- Tělu ne, ale ego je na tom hůř. - Dobrý?

- Prosím vás. - To není třeba.

- Uklidíte to? - Udělám to.

To ne.

Evo…

Já jsem Alex. Těší mě.

Mě taky, Alexi.

Jaký máš stůl?

Tamhleten.

Všechny nás povýšili.

Nevypadáš šťastně.

Nemám svou práci moc rád.

Tak ji nedělej.

Skutečný úspěch je dělat to, co tě baví.

To řekl? Že si mě chtěl vzít, co jsme se potkali?

Jen Alex je tak bláhový, že věří na lásku na první pohled.

Já ani nevěděla, jestli se chci vdávat.

Vždycky jsem před tím chtěla dosáhnout ještě jiných věcí.

Ale chtěla jsem mu být nablízku.

A tys ve vztah na dálku nevěřila.

Ty taky ne.

Ale je to pravda. Vztah na dálku je strašný.

- Nechápu. - Musím ti něco říct.

Ne.

Ne.

Ne.

Chceš mi říct, že…

Jo.

Že…

Jedu do Sao Paula!

Chtěl jsem velkou, honosnou svatbu.

Velká párty, kámoši šílící na parketu,

trapní rodinní příslušníci,

Eva kráčející k oltáři v těch nejkrásnějších šatech,

abychom zůstali už navždycky.

Co na to říkáš?

Je to super!

- Viděla jsem, jak jsi na tom dřel. - Jo.

A je to.

Je to hotové.

Je to hratelné demo. Teď potřebuju nějakého investora.

Tobě se nedá říct „ne“.

Zavři oči.

Zavři je.

Co děláš?

Otevři.

No teda.

Pozor, nevím, co v sobě ta obluda skrývá.

Evo…

vezmeš si mě?

Jasně že ano.

Ty jsi ale nerd.

A to je příběh dne, kdy se mi splnil sen.

Nechci to kazit, lidi,

byl to Alexův sen, ale kdo to všechno asi plánoval?

Tady se moje dcera bude vdávat, dívejte.

MATKA NEVĚSTY

V rodinném resortu,

který proměnila v okouzlující a oblíbený řetězec podobných míst.

Jsou po celé Brazílii.

To je moje Evi. Je smělá.

Alexe všichni zbožňují.

Alex má pod kontrolou svůj čas i svůj život.

A tahle svatba bude nádherná

A naše rodina vyjede na cestu jako za starých časů.

Ne.

Jedu dřív, abych pomohla. Eva to chce.

Nechce, jenom se do všeho ráda vměšuješ.

Nevměšuju. Jenom pomáhám.

- To není vměšování. - Ještě jednou.

Alexito a Evi! Co o tomhle páru říct?

Svatba je vítězstvím lásky.

- Tak to tys prohrál, co? - Tatiano!

Alexi a Evo, přeji vám všechno nejlepší.

Vaše svatba bude stejně krásná jako moje šaty.

Alergie.

Přiznej to, jsi dojatá.

Sestřičko…

Přestaň. Nesmím brečet.

Ne. Nech si to na rozvod.

Ty jsi strašná, Tatiano.

Bez dalších okolků přeji páru štěstí.

Mám vás rád. A chci se najíst. Tak ať je to pořádná hostina!

A chci se upít k smrti,

protože kdybych chtěl žít, bral bych léky.

Hele, holubice míru.

- To je děs, Beto. - Co?

- Strašný. - To neříkej.

Jsi tvrdohlavý.

Měl jsi zvýšit rozlišení a použít teplou barvu.

Měls použít HDR.

Nerozumím. Nemluvím nerdsky.

A je to Evin dům, ale účty platíme napůl.

- Nejsem příživník. - No tak, klídek, brácho.

- Byl to jen vtip. - Nebyl vtipný.

Poslouchej mě. Docházejí mi peníze.

Jestli nenajdu pro tu hru sponzora, budu muset zpátky do své nudné práce.

- Ví o tom Eva? - Jasně že ne.

Má plno práce se svatbou, nechci ji otravovat.

Já si to vyřeším.

Ty šaty jsou překrásné. Vypadáš dokonale.

- Děkuju. - Jste dobrá, paní Eunice.

Ale…

mám pocit, že tomu něco chybí.

SVATBA NESVATBA

53 HODIN PŘED SVATBOU

Ježíši, Andrade a Horta nemůžou sedět vedle sebe.

Nesnášejí se.

Aha. Dobře.

Ano. Spoustu ledu, jak jsem říkala.

Moment, mám další hovor.

Jo. Tak to uděláme.

Čauky, drahá.

Jo, mám tu plán zasedacího pořádku.

Dobře, vyřešíme to.

Alexi.

Zase kontroluješ e-maily?

Ne, odbavuju náš let, jak jsi chtěla.

Aha.

Hodně, hodně ledu!

Proboha, nezapomeň na to.

Ano, v Bahii je léto. Ledu nebude nikdy dost. Čau.

Už máš sbaleno, zlato?

- Pět minut. - To říkáš už týdny.

- Za hodinu odjíždíme na letiště. - Je to jen jeden kufr.

A navíc nemám v úmyslu chodit na líbánkách moc oblečený.

Šest měsíců plánování a mám pocit, že se to zvrtne.

Všechno bude v pořádku. Jsi skvělá.

Vidíš?

Ahoj, mami.

Evi, lásko,

můžu zabít tvou tchyni?

Proč je tohle ženichova strana, když tahle je mnohem lepší?

Mami, máš volat jen v naléhavých případech.

- Co? - Co to sakra je?

Napravte to. Vypadá to jako na pohřeb, ne svatbu.

Kdo dělal výzdobu?

Rozhodnuto. Zabiju ji.

Vydrž to, mami. Za chvíli jsem tam.

53 HODIN PŘED SVATBOU

Hej, telefonuju.

- Santiago, dávej pozor. - Klídek.

Zlato.

- Čau, tati. Co se děje? - Zlato.

Tahle šílená jízda karavanem je rodinná tradice tvého snoubence.

Měl jsem letět letadlem.

Vždyť máš z létaní hrůzu!

Ale ještě větší z obytňáků!

Spíš se asi bojíš vidět mámu.

Ale no tak. Tvou mámu? Prosím tě.

Proč? Ptala se na mě?

Zdravím, Alexi. Tady Suzana, ředitelka Mind Games.

Chci si s vámi promluvit o vaší hře.

Ale zítra se vracím do Londýna. Šlo by to dnes?

Ve dvě odpoledne?

Táta se pořád nepřenesl přes mámu.

Chápeš to?

Něco ti řeknu, ti dva jsou úplně jako telenovela.

Alexi?

Děje se něco?

To musím vzít. Zdravím, paní Eunice.

Moje máma vždy říká, že věci se dějí tak, jak mají.

Blbost.

Někdy se dějí v tu nejnevhodnější chvíli.

Sakra.

Díky za zavolání, Suzano. Jsem moc rád.

Ale já… Ne, to je moc depresivní.

No tak, zvládnu to líp.

Díky za zavolání, Suzano. Mám moc velkou radost.

Suzano…

Zdravím, jak se máte? Tady Alex.

Díky, že jste zavolala,

ale dneska jedu na svou svatbu a nemůžu…

- Alexi! - Co?

Katastrofa.

- Co? Něco s rodiči? - Ještě hůř.

- Co je? Řekni. - Šaty.

- Nejsou hotové. - Vždyť už byly.

Jo, ale renesanční krajka z Recife ještě nepřišla.

- Co to znamená? - Patří na lem šatů.

Byla tak krásná a jemná.

- Bylo to důležité. - Klid.

Budou hotové až o půl čtvrté.

- Všechno je v háji. - Klid. Zamyslíme se.

Nějak to vymyslíme.

Poletíme později s Larou a Betem.

Nemůžu tam být později, Alexi.

Ale já jo.

Poletíš první.

Já vyzvednu šaty a poletím později.

52 HODIN PŘED SVATBOU

Krásko!