பவுல்வர்டு (Boulevard)

Nikdo mi neřekl, že láska může tolik bolet.

Že je jako růže.

Když přetrpíš trny, dostaneš se ke květině.

PODLE WATTPAD ROMÁNU BOULEVARD OD FLOR M. SALVADOR

Dobré ráno.

Dnes je tvůj první den na střední. Doufám, že půjde báječně, broučku.

Snad se ti tam zalíbí a najdeš si spoustu přátel.

Už jsem v nemocnici, tak mi drž palce, jo?

Pusu, zlatíčko. Miluju tě.

Kde je třída druháků?

-Tamhlety dveře. -Díky.

Promiňte, že jdu pozdě.

Co si přeješ?

Pitomče.

-Jedno z nejúžasnějších období našeho… -Dobrý den.

Promiňte, jsem tu nová a…

Jdeš pozdě.

Hasley… Weigelová?

Weigelová.

-Táta je Němec. -Dobře.

Pane profesore…

Opozdilci do třídy nesmí.

Vážně?

Jak jsem říkal, letos začneme zlatým věkem.

Jsi blbec.

-Vykopli mě. -Technicky vzato ne.

To by tě tam nejdřív museli pustit.

A proč ty tu vysedáváš a hulíš jointy?

Hraješ si na pohodáře?

-Dáš si? -Nechutný.

Co je to?

Sakra.

Je to zubní pasta, jasný?

Jsi vtipná…

Hasley.

Weigelová. Hasley Weigelová. Táta je Němec. Stačí?

Hasley Weigelová.

Hasley stačí.

Jak se jmenuješ?

Hasley.

-Jsi Hasley, ne? -Jo.

Super. Olivia. Říkej mi Oli.

-Ze třídy? -Jo.

Hele, ráno to bylo na hovno.

Neboj, on je ze všech nejhorší. Ostatní nejsou tak zlí.

-Jenom trochu. -Jenom trochu.

Sedíme venku na schodech a dáváme si pití.

Nechceš se k nám přidat?

-Jo? -Jo.

Fajn. Něco si koupím a přijdu.

Super, tak zatím.

Hasley.

Tak jo, představím vás. Tohle je Hasley.

-Dylan. -Čau.

-Zev. -Ahoj.

Neizan a Carla.

-Ahoj. -Ahoj.

Jak to jde?

Hele, Oli, kdo je ten blonďák?

Tamhleten?

Luke Howland.

Lúzr. Radši se od něj drž dál.

-Proč? -Nemá to v hlavě v pořádku.

Je divnej. A občas vybuchne.

-Jste oškliví. -Co?

-O čem se bavíte? -Čau, o tom feťákovi.

-Aha, o Lukeovi. -Super.

Ahoj, já jsem Matt.

Těší mě.

Hasley.

Hasley?

Hezký jméno. Jsi tu nová, viď?

Ještě můžeš zdrhnout.

Ignoruj ho.

To asi nepůjde. Máma je nová psycholožka.

-Ve škole? -Sakra.

I v nemocnici.

Máma je školní cvokařka?

Proč to říkáš? Jsi blbej?

-Promiň, nebuď taková citlivka. -O co ti jde?

Jsou milí, přísahám.

Když tě budou obtěžovat, zavolej. A když ne, tak taky.

Je čas jít zpátky do klece.

O víkendu máme trénink. Přijdete, ne?

Jo, jasně.

Přijď taky, všechno probereme.

Jo, tak dobře.

Nezklam mě, Hasley.

Pojď, ty Romeo.

Uvidíme se pak.

Co myslíš? Paráda, ne?

A co teda s tím Lukem je?

-Všechno. -Od té doby, co se mu zabil bratr.

-Je to blázen. Potížista. -No tak, Carlo.

Co? Měla by vědět, že se k něm nemá přibližovat, ne?

Beruško, jestli plánuješ utéct,

nech mi vzkaz bez hrubek, prosím tě.

Dobrou noc.

Miluju tě.

Sakra.

…třicet pět v Seville v Palacio de Dueñas,

pronajatém několika rodinám, které tam bydlely.

Když mu bylo osm…

SNY

Weigelová.

Nemáš být na vyučování?

Pravda, Lukeu Howlande.

Nechtělo se mi.

Takže víš, jak se jmenuju.

Jointa takhle brzy po ránu?

Pomáhá na stres.

„Spát pod hvězdami.“

„Vidět Paříž.“

„Jet na výlet hipísáckou dodávkou…“

Hele.

„Zasadit strom.“

„Tancovat beze studu na veřejnosti.“

„Odpálit ohňostroj.“

Už dost. To je moje soukromá věc.

Co je to? Seznam přání nebo tak něco?

Umíráš.

Jsou to moje sny.

Trochu divný, ne?

Tys evidentně nikdy nemusel žít neustále na cestách.

Závidím ti to, abys věděla.

Že máš sny a tak.

To pro mě není.

Sny stejně nakonec krachnou.

S tím nesouhlasím.

Dávají mi naději. Jako že…

Že máš na světě ještě něco, pro co žít.

Jinými slovy vymyšlený cíle, co mají dát smysl posranýmu životu.

Jaký má smysl žít život založený na lži?

Lež je to jenom tehdy, když si ty sny nesplníš.

A uklidni se, určitě taky nějaký máš.

No, právě teď sním o trávovým koláčku, co mě přenese

přes tohle ráno.

-Jasně, na nic jinýho totiž nemyslíš, co? -Ne.

Taky si například přeju plavat s delfíny.

Skočit z útesu do vody. Jet někam autem bez cíle.

A zajet si do Amsterdamu. To taky.

Na koláčky, co?

Jasně.

Na tom tričku, to je rozptyl světla?

Děláš si srandu.

Neznáš Pink Floyd?

Jo, něco mi to říká.

Jak by ne? Jedna z nejlepších rockových kapel v historii.

Radiohead.

Offspring. The Doors.

Určitě jsem to někdy slyšela.

Ani Green Day?

Dost. Dej mi svátek. Vytáhnu mobil a…

Cože? Ne, přestaň.

Když to je poprvé, musí to být jaksepatří.

A to je jak?

Z vinylu.

Kolik ti je, 80?

Asi ti musím ukázat, jak se zrodila super hudba.

Jsi zhulenej.

Chceš práska? Někdy je dobrý porušit pravidla.

Toho jointa si do pusy nedám.

Hej, vy dva. Co vy tady? Postavte se.

Do ředitelny, hned.

-Je můj. -Okamžitě.

Ani ji neznám.

Ty běž do ředitelny a ty do třídy.

To, že jsem šla za školu, bylo skoro nedobrovolný.

Fakt. Zas jsem přišla pozdě

a on by mě do třídy nepustil, tak jsem musela.

Jo, „skoro nedobrovolný“. Ty máš ale drzost.

Neboj se. Na rozvrh si zvykneš.

Hasley, děláš něco pak?

Ne, proč?

Nezajdeme na drink?

Jo, dobře.

Super. Tak se uvidíme později.

Pojďte se posadit.

Matte, co ty tady? Vrať se do své třídy, jdeš pozdě.

Z dobrého důvodu.

Jak to zvládáš, to stěhování a všechno?

No, většinou se ani nedostanu k vybalování krabic.

Jak to?

Obvykle zas odjíždíme dřív, než to stihnu.

Já celý život žiju tady, ale máme výjezdy s týmem.

Basketbal, viď?

Kapitán mužstva, osobně.

A jak se tu žije?

Znáš to, malý město, velký peklo.

Ale neboj. Postarám se, abys tady měla ráj.

To mě moc těší.

Na nové začátky.

Díky za doprovod.

Rádo se stalo. Aspoň s tebou můžu strávit víc času.

Jsme tu.

Užil jsem si to, Has.

Já taky.

To bylo tisíckrát lepší, než jsem si představoval.

Hasley, broučku.

Mami, ahoj.