Voicemails for Isabelle

CHLOUBA TEXASU OD ROKU 1976

Dokázala jsem to!

To si děláš kozy!

Bylo…

to…

parádní.

Od začátku!

Dneska ráno jsem vešla do školy.

A uviděla Colina Corwina.

Jo!

Jill chutnala jako hovězí jerky.

Koukám, že se všem chlubíš, jak jsi mě prosil o líbačku.

To je úroveň!

Promiň, Jill, ale nebudu tvůj kluk.

Moc si nefandi, Coline Corwine.

Litovala jsem toho hned, jak ses mě dotkl svýma slizkýma rtama.

Hele, Jill, chutná tvoje sestra taky jako sušený maso,

nebo spíš jako rakovina?

Krutý.

Bitka!

Bitka!

Budeš mít velkej průser.

Pane Corwine!

Brečíš jako malá holka.

Zeptal se, jestli chutnám jako rakovina?

To je všechno?

Radši bych měla rakovinu než cystickou fibrózu.

Kluci jsou tak trapní.

Gratuluju, jsi podmínečně vyloučená. Zase.

Vítejte v kulinářské domovině, vítejte v San Franciscu.

Kurkuma.

Pistácie jsou ovocem bohů!

Uhněte, holky! Z cesty!

Měli jsme mít kluky.

Antibiotika nezabírají tak, jak jsme doufali.

Ahoj.

Izzy, poslouchej. To je Robyn.

- Připravená? - Připravená!

Musíš jít ven? Je to tvůj poslední Silvestr s námi.

Já vím.

Ale taky poslední s kamarády.

- Jo. - Mám tě ráda!

- Buď opatrná. - Čau!

Mám tě ráda.

Jsi připravená?

Patnáct minut do půlnoci, volové!

Promiň, musím jít. Nemůžu…

- Moc se omlouvám. - Ne.

Já tomu říkám zážitek.

Promiňte. Omlouvám se. S dovolením.

Tři, dva, jedna!

Šťastný nový rok!

Zítra mám zkoušku z práce s nožem a prostě to nestihnu.

Je mi to strašně moc líto.

A do pr…

Ničeho se neboj, chlapče.

Už brzy se vydáš do kulinářské domoviny!

DNES

Myslel si, že to bude v roce 2029, před 30 lety, takže kdybychom mohli…

Díváš se mi na oko.

- Na oko? Cože? - Jo. Vypadám jak Tupoň z Rošťáků .

- Ne, nevypadáš. - Jo.

- Ne, nevypadáš. - Neboj, mám jen…

Mám jen zánět spojivek.

Vím docela jistě, že zánět spojivek je dost nakažlivý.

Ne, to je jen rozšířený omyl.

- Ne, vážně je. - To je fake news farmaceutických firem.

Věř mi.

Ty máš naopak přenádherné oči.

Dovolali jste se do hlasové schránky.

A pak mi po obličeji rozmazal ty částice ze zadku.

Můj obličej je zadek.

Zavolej mi zítra, prosím.

HLASOVKY PRO ISABELLE

BUDÍK

Vstávám.

FLÂNER ŠÉFKUCHAŘE BASTIENA

PŘIHLÁŠENO - PŘÍCHOD

JILL – KUMKVATY

Bonjour!

Šéfe Bastiene, kdo je váš oblíbený šéfkuchař?

Kdo je můj oblíbený šéfkuchař? To je lehké.

Je to ma mère .

Je tak nádherná. Je mrtvá.

Vaše vystoupení v Top Chef mi změnilo život.

Geoffrey! Nespouštěj dort z očí!

Švihej!

Dívej se na mě. Nedívej se na mě.

Dívej se na mě.

Nikdy se na mě nedívej!

Ty ses na mě podívala? Navázala jsi oční kontakt?

Ne, šéfe.

Zkus příště říct záda.

- V pohodě? - Jo.

Osm hodin vypeckovávání a krájení kumkvatů?

Kulinářský mučení.

Ani si nepamatuju, kdy naposledy jsem něco uvařila

kromě svýho snídaňovýho burita.

Jenom vážím, vypeckovávám, krájím a modlím se za sladkou smrt.

Místo mě by to líp zvládnul AI robot.

Ty jsi pro tohle stvořená, chlapče.

Dokaž mu to.

Já mu tak leda řeknu, že se mi stýská po domově,

dochází úspory a že se těžko někam dostanu, pokud s tím někdo nesekne,

neodejde do důchodu nebo neumře.

No dobře, ty šílenej zmrde.

Přiletím za tebou a zabijeme spolu cukráře.

Jak to uděláme?

Uškrtíme ho mým kyslíkovým kabelem.

No teda, ty jsi to musela mít promyšlený.

Počkej, když už mluvíme o nedostatku kyslíku v mozku,

jdu zítra na drink s Ethanem z fitka.

To je ten, co si myslí, že mimča umí dýchat pod vodou?

- Je jinak zapojený. - Měj trochu zdravé sebelásky, čéče.

Musíš si stáhnout Hinge.

Je to parádní.

Až do chvíle, kdy si přijdeš hnusná a nehodná lásky

a máš pocit, že by ses hodila leda k Tedu Bundymu.

Takhle suchá jsem ještě nebyla.

Radši budu žít prostřednictvím tebe.

Paráda.

- Haló? - Jo, jsem tady.

- Ahoj. - Ne…

Musím ti něco říct. Nevyšiluj.

Co?

Mám výsledky testů.

- Proč jsi mi nezavolala? - Právě jsem to udělala.

Dávají mě na seznam čekatelů na transplantaci plíce.

To zní docela vážně.

Nevědí, co dělají.

Celou tu dobu se pletou.

Jsi v pohodě, protože…

Protože jsi superhrdinka. Na to ještě nepřišli?

Asi ne.

- Pojedu domů. - Ne.

- Mrknu na letenky. - Ne.

Ne kvůli výsledkům. Stýská se mi. Potřebuju tě vidět.

Za tři týdny přijedeš domů na krocana.

- Na víkend. - Jestli přijedeš, kopnu tě do kozy.

Nikdy nebudeš cukrářka, když poletíš domů při každé špatné zprávě.

- Ne, já jsem… - Dramatizuješ to.

- To vůbec! - To není Dlouhá cesta .

A není to Hvězdy nám nepřály ?

Shailene by mě určitě zahrála dobře.

- Ale ne. - Tak dobře.

Ale za tři týdny se uvidíme. Krocan!

Jill?

Ano, chlapče?

Jsi nejmilejší člověk, jakýho jsem kdy poznala.

Jestli jsi pták, jsem pták, bráško.

Zavoláš mi zítra?

Dobrou.

Dobrou.

Jill, chci být naprosto průhledný.

- Transparentní? - To taky.

Hele, jsem pro, abychom se vídali,

ale nechci nic vážnýho.

- Ale jsem stoprocentně odhodlaný… - Penetrovat?

Ano!

No jasně, jo. Jsme na stejný vlnový délce.

My si tu navzájem dokončujeme…

Myšlenky!

Musím to vzít.

NOVÁ HLASOVÁ ZPRÁVA MÁMA - ZMEŠKANÝ HOVOR

Jill, miláčku, musíš hned přijet domů.

Zavolej, až to uslyšíš.

Mami, jsem tady. Co se děje? Jak jí je?

Povídej. Co se děje?

- Co říkají? - Najednou se to zhoršilo.

Dobře.

Klesla jí hladina kyslíku.

Nezvládla to.

Izzy to nezvládla.

Dobře. Co říkají?

Jill, zlatíčko…

Mami, kde je?

Nepřežila to, miláčku.

Jsem tady, kde je?

Kde je?

- Jill, miláčku… - Kde je?

- Jill. - Izzy?

Izzy dostala…

pěkně blbý karty.

Ale nikdy si na to nestěžovala.

Byla nad věcí.

A věřila na anděly a osud.

Na „řád“ věcí.

Podle mě by se jí na Burning Man líbilo.

Takže dneska místo toho, abych se snažila pochopit tento…

řád věcí, kterému nerozumím,

se budu snažit.

Pokusím se udělat limonádu jako Izzy.

A Beyoncé.

Isabelle mohla žít před tisíci lety nebo za tisíc let,

ale jaká je šance, že v celém čase, vesmíru, lidstvu,

žila s námi, že?

Se mnou.

To byla ale klika. A nejen že jsme se potkaly.

Ale…

Ale že jsme mohly jíst palačinky.