The first 200 lines.
Zazpívej mi ji.
Ještě jednou.
Jen jednu hodinu bych tě chtěl...
já, který nikdy nezapomněl...
Pojď sem.
Abych ti mezi polibky řekl,
čím pro mě jsi.
Líbí se ti?
Je nádherný. Děkuju.
Jsi moje.
Víš to, viď?
Neboj se.
Musíš se vrátit, rozumíš? Neopouštěj mě.
Nikdy tě neopustím.
Co je? Už nemluvíš?
Bolelo to?
Tak co?
Lituješ toho?
Víš co? Jsem rád, že odjíždím.
Všechna půda tady patří baronovi.
My nemáme nic.
Třeba nás jinde čeká něco lepšího.
Jdeš do války, Micheli!
Ne objevovat Ameriku.
Uvidíš... Na Vánoce budu zpátky.
Říká to i vůdce.
Neboj se.
O 3 ROKY POZDĚJI
-Marto, pohni! -Už jdeme!
Pojď mami, nebo nás tu zabijou!
Nech ji, jdeme.
Pospěšte si, rychle!
Pojďte!
Pomůžu vám s tím dítětem.
Zvládnu to sama!
Pojď.
Pojďte tudy, dělejte!
-Můžu k vám? -Jistě.
Přikryjte to dítě.
Vy ho nepotřebujete?
Dneska neumřu. Ani kvůli Američanům, ani zimou.
Děkuju.
MÉ MÍSTO JE TADY
Ryby, čerstvé ryby! Paní, pojďte!
Co to bude?
-Čtvrt kila ančoviček. -Čtvrt kila pro paní.
Úhoř dámám chutná. Moc jim chutná.
A nemyslete, že jenom vám ženám.
I některým pánům chutná. A jak jim chutná!
Ale každá ryba má být čerstvá.
Jinak smrdí a nikdo ji nechce.
Takových tu máme.
-Nebo ne? -Paní.
Nevšímej si ho!
Závidí.
Protože jsi mladá a hezká.
-Kolik je synovi? -Pět.
Božínku, už? Dej si pozor.
Ani se nenaděješ a uteče od máminy sukně.
-Dva tyhle. -Co uděláš se dvěma?
Dám ti čtyři, ať si s klukem dáte.
Děkuju.
Trvalo ti to věčnost.
Dodělej to!
Rosa je u tety Annuzzy.
Pak dones vejce paní Filoméně.
Mohla jsem jít jen jednou.
Všichni se tu můžeme strhat, abychom se uživili.
-Mami! -Tady jsi, poklade!
Děda mě naučil hrát karty.
-Šikula. Vyhrál jsi? -Ne.
Musí se víc snažit.
A ty?
Neměl jsi u Micuzza vázat výhonky na vinici?
Nech si ty řeči, Mariello.
Stavil jsem se za přáteli.
Jak je tetě Annuzze?
Má se líp než my.
Zítra jde zase do práce.
Já nechci zůstat na ocet jako ona.
Vlastně ani jako ty.
Proč to sem taháš?
Slyšíte tu světici, ptá se proč.
Elena se vdává, pozvala celou vesnici.
Karlu, Dorianu... Ale mě ne. Proč?
Vezmi si karty a běž nahoru.
Co sis myslela? Že to je jen tvoje věc?
Na to jsi měla myslet, než jsi ze sebe udělala děvku.
Stáhla jsi nás do bláta s sebou.
A ještě živíme další hladový krk.
Proč se na mě teta Rosa zlobí?
Nic jsi neudělal. Teta se zlobí na mě.
Kvůli tátovi?
Co to povídáš?
Co to říkáš?
Kdyby tu byl, neříkala by to.
To je pravda.
Tvůj táta vždy všechno vyřešil.
"...žila v 1. století naší Církve.
Tak vroucně toužila..."
"Svatá Petronila žila v 1. století naší Církve.
Byla mučednicí pro svého milovaného Pána."
"Tato výjimečná dívka...
Tato výjimečná dívka, sužovaná hroznými bolestmi,
nikdy neprojevila známky netrpělivosti.
Tak vroucně toužila trpět pro Boha,
že byla vyslyšena."
Povídejte, co vás trápí?
Dnes vám to šlo.
Jen jsem četla.
Marto, posaď se.
Pan Gino k nám dnes přišel.
A mluvil s rozumem a noblesou.
Požádal tě o ruku.
Máme radost, že se dva dobří lidé spojí.
Jsem vdovec, mám dvě dcery.
Práce je hodně.
Ale pořád se cítím jako mladík.
Samozřejmě, postaral bych se i o vašeho syna.
Nemusíte mi odpovídat dnes.
Promyslete to.
Až budete chtít, tak mi řeknete.
Marto, odpověz. Je to dobrá nabídka.
Ráda vaši nabídku přijmu.
To je dobrá zpráva.
Promluvím s farářem, ať vše zařídí.
Teď s vaším dovolením půjdu domů.
Paní Mariello, děkuji.
Slečno Marto, děkuji.
Jsem moc rád.
Věděla jsem, že se té příležitosti hned chopíš.
Jdu se převléct a pak ti přijdu pomoct.
Ne, nikam nechoď. Pomůže mi Rosa.
A nakonec stanovit datum.
Myslím, že nejlepší bude 15. květen.
Jistě. Měsíc Panny Marie.
Máte čtyři měsíce na přípravy.
-Ach, tady je náš Lorenzo. -Dobrý den.
Lorenzo je mistr v organizování.
Čeho se dotkne, to se promění ve zlato.
Všichni novomanželé jsou šťastní a maminky také.
Zvláště teď, když dorazí nové svícny.
Gratuluji.
Jak se cítíte? Těšíte se?
Velmi.
Máte nějaké zvláštní přání?
Vůbec ne.
A šaty máte?
Měla bych mít maminčiny.
Promluvte si raději přímo s panem Ginem.
A proč?
Promiňte.
Tak co si vezmeš na sebe?
Tak, děvčata, posaďte se.
Lorenzo, můžu vám něco ukázat, než začneme?
Jistě.
Včera jsem z časopisu vytrhla fotku Rity Hayworthové.
Neměla bych, ale neodolala jsem.
Podívej, jak je krásná.
Takový účes chci na svatbu.
Nebereš si Clarka Gablea.
S tvými vlasy bys sotva mohla Hayworthové dělat koště.
Ukažte tu fotku.
Takový účes by vám slušel.
Ale bude to chtít práci.
Vajíčko dělá zázraky.
Jednou týdně ho natřete na vlasy a necháte hodinu působit.
Pak to opláchnete a budou krásně lesklé.
Jestli paní zjistí, že kromě časopisu
krade i vejce, tak ji vážně zabije.
Krása něco stojí.
Jdu pro dona Antonia.
Vlasy si zkrášluju koňským hnojem.
Trochu to smrdí, ale jsou potom hebounké.
Právě jsme gratulovaly Martě.
Vážně? To jste hodné.
Ale ještě nevíme, kdo je ten šťastlivec.
Gino z Fontenuovy.
Lepší než nic.
Tak děvčata, jste všechny?
Dnes si promluvíme o tom,
jak důležitý je krok, který se chystáte udělat.
Pamatujte, že manžel je hlavou rodiny.
On živí domácnost. Jeho pot je jako svěcená voda.
Je třeba o něj pečovat a denně mu žehnat.
Nesmíte se dívat na jiného muže než na svého manžela.
Děkuji, že jste si našel čas a doprovodil mě.
Mně by se taky nelíbilo být s tím teploušem sám.
Pojďme.
Dobrý den.
Ale, dobrý den.
Pane Gino, jaké překvapení.
Jsem rád, že jste přišel také.
Posaďte se.
Takže?
Začneme výběrem květin.
A co s nima?
Jsou různé druhy. Lilie jsou smyslné a ženské.
Nebo gladioly. Jsou vysoké a dodají objem.
A pak jsou různé barvy: bílá, žlutá, oranžová, fialová.
No comments yet. Be the first to leave one.