Magical Reef: The Islands of the Four Kings

Mezi indonéskými ostrovy se rozprostírá odlehlý podvodní ráj,

kde žijí nejvzácnější a nejneuvěřitelnější živočišné druhy na světě.

Evoluce zde vytvořila neopakovatelný podvodní svět plný prapodivných tvarů,

pestrých barev a vskutku nevídaných druhů.

Přirozený příliv a odliv v kombinaci s mořskými proudy

jako by přinášel setrvalý proud neznámých druhů,

což vede k odhalování nových a nových forem života

mezi 1500 ostrovy tvořícími toto souostroví.

Tento pokojný vodní svět vytvořil organismy,

které nejsou jinde na zeměkouli k vidění.

Výsledkem je pestrobarevná podívaná

a vskutku jedinečná krása.

Neexistuje jiné místo, kde by se neznámé a již odhalené druhy

prolínaly v tak barvité a oslnivé různorodosti.

Pochody, které započaly před 100 000 lety ustavičným pohybem moře,

vytvořily postupem času jedinečný svět přírodní rozmanitosti,

který dnes vidíme.

Tento svět má různé podoby: od čirých lemových útesů

po temné, ale pestrobarevné mořské hlubiny.

Vydejte se s námi na cestu

nádhernými podmořskými krajinami Raja Ampatu.

Název „Raja Ampat“ pochází ze sanskrtu

a znamená „Čtyři králové“.

Název se váže na příběh vycházející ze starého místního bájesloví,

podle něhož vládli na čtyřech největších ostrovech

Raja Ampatu čtyři králové, kteří se vylíhli z vajec.

Tento mimořádný mořský svět

zaujímá zhruba stejnou rozlohu jako Nizozemsko.

Raja Ampat leží přímo uprostřed takzvaného „Korálového trojúhelníku“,

což je oblast s nevídanou mořskou diverzitou,

která se rozprostírá od Filipín přes Indonésii a Papuu Novou Guineu

až k Šalomounovým ostrovům.

Jednou z nejběžnějších čeledí ve zdejších vodách

jsou pyskounovití.

Zde jsme našli celé hejno pyskounů.

Třebaže jsou však pyskouni nejběžnějším rybím druhem,

tvoří pouhý začátek neuvěřitelně rozmanité palety druhů,

které v útesech Indo-Pacifiku najdeme.

V Raja Ampatu je oblast velká jako fotbalové hřiště

domovem většího počtu jedinečných druhů,

než kolik jich lze najít v celém Karibiku

nebo na Velkém bariérovém útesu.

Vzhledem k této neuvěřitelně různorodé biodiverzitě

se oblasti někdy říká „Amazonie útesů“.

Raja Ampat tvoří čtyři hlavní ostrovy:

Misool na jihu, Waigeo na severu

a Salawati a Batanta přímo uprostřed souostroví.

Celý ostrovní řetězec je velmi málo zalidněný

a místní obyvatele živí převážně rybolov

a cestovní ruch, zejména potápěčské exkurze.

Útesy Raja Ampatu musí odolávat bezpočtu podmořských proudů.

Pohyb těchto proudů může vířit sedimenty ve vodě

a zakalovat ji.

Někdy však při pohybu vody

vzniká mimořádná barevná světlohra,

jakmile se rozvířená voda se sedimenty opět uklidní.

Tito obyvatelé útesu jsou poddruhem rybí čeledi chrochtalovitých.

Vzhled i chování chrochtalů se během života mění,

přičemž mladí chrochtalové jsou mnohem barevnější a aktivnější

než plně dospělí jedinci.

Během dne se tyto ryby rády zdržují ve skupinkách pod korály

a v noci vyrážejí na lov.

Chrochtalové nejsou plaší a k podvodním návštěvníkům se chovají přátelsky.

Pojďme jednoho z nich sledovat v této části útesu.

Obrovskou biodiverzitu druhů ve zdejších vodách

nelze vysvětlit jen jedním faktorem.

Za jeden z hlavních důvodů této hojnosti života

se pokládá existence bezpočtu různých biotopů v oblasti.

Zde v Raja Ampatu můžete nalézt takzvané lemové útesy,

široké pásy mořských travin i chráněné zátočiny,

jež nabízejí různým druhům ideální podmínky k osídlení.

Pyskouni čističi dbají na to, aby ryby na útesu měly zdravou kůži.

Ryby, které si přejí očistu,

to dávají najevo rozevíráním žaber a tlam,

což čistič chápe jako signál prozrazující pasivitu.

Znamená to, že se může pustit do práce

a má jistotu, že ho hostitel nesežere.

Ryby očistu potřebují, poněvadž se jim v žábrách časem hromadí nečistoty,

které vedou k zánětům a způsobují potíže s dýcháním.

Tato mořská želva je zvlášť zajímavým obyvatelem oblasti.

Všechny želvy se rodí na břehu,

ale jen samice se tam vracejí klást vajíčka.

Zde, pod ochranou korálových útesů,

mají čerstvá mláďata mnohem větší naději na přežití,

než kdyby vyrůstala v otevřených vodách.

V této oblasti najdeme i nejdůležitější hnízdiště

kožatky velké,

největší žijící želvy na světě.

Existují dvě hlavní skupiny korálů:

měkké korály, které právě vidíme,

a větevníci, kterým se také říká kamenné korály.

Měkké korály vypadají mnohem živěji a pestřeji

než jejich příbuzní větevníci.

Kombinace měkkých a kamenných korálů může vypadat nezvykle,

ale nahromadění měkkých korálů může vytvářet nádhernou podívanou.

Měkké korály jsou ve větších shlucích neuvěřitelně barevné

a mohou vypadat jako prapodivné květiny z jiného světa.

Ryby tato přírodní krása zjevně nevzrušuje.

Proplouvají mezi útesy se zdánlivou lhostejností.

Čím hlouběji se do této barevné korálové džungle vypravíte,

tím úžasnější vás čeká odměna v podobě

stále rozmanitějších druhů.

Živá a neutuchající aktivita živočichů obývajících moře

evokuje dojem prosperujícího velkoměsta.

Hlubiny tmavého moře oživuje pestrobarevná skladba živočichů.

Na útesech se hemží velcí i malí mořští živočichové,

takže celá oblast vypadá téměř jako dětské hřiště.

Tento podvodní svět jako by byl nevyčerpatelnou studnicí překvapení.

Proplouváme nad korálovým polem a objevujeme obrovské hejno rybího potěru,

který hledá v zátoce úkryt.

U každého druhu se vyvinul vlastní a jedinečný způsob přežití.

Například klaun očkatý se dokáže ukrývat v sasankách.

Jiné druhy, jako třeba perutýni,

dávají přednost výjimečnějším metodám ukrytí.

A některé ryby prostě doufají, že přežijí v obrovském hejnu svých kolegyň.

Na otázku, která metoda přežití je nejúčinnější,

hledá příroda odpověď rok co rok.

Nedokáže-li se určitý druh přizpůsobit aktuálním podmínkám,

nenajde si místo k životu.

Taková jsou drsná pravidla přírody,

která platí i v ráji, jako je Raja Ampat.

Různí mořští živočichové z této oblasti

byli postupem času nuceni se změnit a adaptovat,

aby přežili proces vývoje založený na přirozeném výběru.

To vedlo ke vzniku rozmanité škály druhů,

s nimiž se dnes setkáváme.

Za účelem přežití v přírodě plodí každý druh potomky,

kteří se oproti předešlé generaci vždy malinko změní,

aby se dokázali lépe vyrovnat s podmínkami

panujícími v jejich prostředí.

Tento proces vytváří druhy, které vypadají neobvykle

a u některých se vyvinuly vlastnosti,

jež jsou jim na první pohled na překážku.

Každá vlastnost vzniklá v důsledku evoluce

však má určitý konkrétní smysl.

U obyvatel zdejších moří

se vyvinuly přehršle různých strategií přežití.

Tito bodlokové se shlukují do početných hejn

a společně uždibují řasy žijící na korálech.

Bodlokové získali název podle ostrých ostnů na konci ploutví,

které připomínají chirurgický skalpel.

Ryby tyto ostny používají

k obraně před většími predátory.

Jiní živočichové trpělivě čekají v úkrytu,

až se jim v zorném poli ocitne nic netušící oběť.

Pak v ideálním okamžiku udeří.

To je oblíbená strategie wobegongů, žraloků z řádu malotlamců.

Stavy žraloků v regionu dramaticky snížil

lov žraločích ploutví v Korálovém trojúhelníku.

Žraloci jsou tak dnes v této oblasti velmi vzácní.

Ostenci s pestrobarevnými vzory na těle

patří ke zdejším nejkrásnějším úkazům.

Nestává se často, abychom u jediné ryby našli tak pozoruhodné

variace barev a vzorů.

Dalším důvodem neopakovatelného bohatství

přírodních druhů v této oblasti

jsou mangrovové pralesy,

které lze nalézt kolem celého pobřeží ostrovů.

Kořeny mangrovníků nenabízejí jen ideální úkryt,

kde mohou ryby vychovávat potěr,

ale i ochranu křehkých korálových útesů.

Je to proto, že kořeny mangrovníků

pomáhají držet linii pobřeží a minimalizují erozi,

která páchá na útesech neuvěřitelné škody.

Úžasná různorodost v oblasti se však neomezuje jen na živočišné druhy.

Existují zde i obrovské rozdíly v rázu krajiny,

což vede k obrovským rozdílům v typech útesů.

Zatímco lemové útesy bývají ploché

a nacházejí se necelého půl metru pod hladinou,

bariérové útesy připomínají spíše sloupy,

které se v hlubších oblastech vzpínají z mořského dna k hladině.

I mezi bariérovými útesy najdeme obrovskou diverzitu druhů.

Postupem času se zde vytvořily čtyři tektonické desky.

Vzhledem k různým podmínkám podporuje každá z těchto desek

různé formy života.

Raja Ampat se nachází ve středu,

kde se tyto čtyři tektonické desky setkávají,

což vytváří nevídanou biodiverzitu a soupeření různých druhů.

Díky tomuto soupeření v oblasti Raja Ampatu

dál probíhají výrazné evoluční změny.

Drsný proces přirozeného výběru však neznamená,

že některé odlišné druhy nemohou žít v relativní harmonii.

Tato ryba s výraznými vodorovnými pruhy

vyčnívá z davu převážně hnědě zbarvených ryb.

Některé ryby mění v průběhu životního cyklu barvu a chování,

a některé dokonce mění pohlaví.

Například pyskounovití vypadají

co do barvy a vzoru úplně jinak před „pubertou“

a úplně jinak po ní,

ale u všech 200 druhů z této čeledi

probíhá také přerod ze samice na samce.

Nejsilnější pyskoun se kompletně promění ze samici na samce.

Je to taková špetka přírodního šovinismu.

Tato malá mořská želva si poněkud nemotorně

klestí cestu k okraji útesu,

ale jakmile dosáhne cíle, začne náhle vypadat navýsost důstojně.

Je úžasné, když si představíme, že tito majestátní plazi

měří na počátku života pouhých pár centimetrů.

Nejen želvy však přicházejí na svět mrňavé.

Korálové útesy stavějí drobní živočichové zvaní polypy.