Freefall: A Reckoning for Boeing

Proti velké firmě jako Boeing

se člověk nestaví každý den.

Zvedněte pravou ruku.

VRCHNÍ INSPEKTOR KVALITY

Přísaháte, že budete říkat pravdu a nic než pravdu?

Přísahám.

Boeing se brání zuby nehty.

JOHNŮV PRÁVNÍK

Takže je nabádal k porušování pravidel a předpisů,

za což by mohli být odpovědní a trestně stíhaní.

Mohli jsme ohrozit veřejnost.

Závažnost toho, o čem vypovídal…

JOHNŮV PRÁVNÍK

…mě upřímně zarazila.

John byl statečný člověk.

Osobně jsem si říkal,

že kvůli tomu někdo přijde o život.

Následující ráno měl John dál vypovídat.

Ale v deset po něm pořád nebylo vidu ani slechu.

Tak jsem zavolal do hotelu

a nechal se přepojit na jeho pokoj.

Telefon jen vyzváněl.

Poprosil jsem, ať někdo zajde zkontrolovat, jestli ještě spí.

Řekli mi, že tam není.

Tak jsem se zeptal, jestli tam má auto.

A vedoucí se vrátila k telefonu s tím,

že zašla k jeho autu a nahlédla dovnitř.

A pak zavolala záchranku.

Boeing dal světu další důvod, proč mít strach z létání.

Několik nových Dreamlinerů začalo hořet.

Jeden z motorů Boeingu 777 selhal pár minut po vzletu.

Takhle vypadal dům mých rodičů, když nad ním vybuchl motor Boeingu 777.

Sto dvacet devět pasažérů bylo evakuováno. Pět lidí bylo zraněno.

…50 zraněných poté, co pilot ztratil kontrolu nad letadlem.

Jeden pasažér zemřel při výbuchu.

Pořád dochází k dalším a dalším nebezpečným incidentům.

Když vidíte jednu podobnou zprávu za druhou,

nechápete, že ještě nemají zákaz létat.

VOLNÝ PÁD: ZÚČTOVÁNÍ S BOEINGEM

INSPEKTOR KVALITY

Jsem člověk, co dodneška vzhlíží k letadlům.

„Ty jo.“

No jo.

Letectví zbožňuju odjakživa.

Táta pracoval na stíhačkách F-14,

takže jsem se chodil koukat na odlétající letadla.

Jako dítě ze Seattlu jsem věděl, že jednou budu pracovat pro Boeing.

Měl jsem radost, když mě najali hned po škole.

Bývala to skvělá firma.

Když jste na sobě měli jejich triko,

lidi se s vámi prostě chtěli bavit. Byli jsme hrdí, že pro ně pracujeme.

Zážeh.

Start.

Dlouho jsem byl raketový inženýr,

ale chtěl jsem dělat na letadlech.

A chtěl jsem pracovat pro nejlepšího výrobce letadel na světě.

Za více než století Boeing změnil, jak lidé cestují.

…největší letecká společnost na světě.

Byl jsem hrdý na to, že pro ně pracuju. A pořád jsem.

Boeing mi změnil život.

Vyrůstal jsem v chudé rodině

a ta práce úplně změnila naši finanční situaci.

Práce v Boeingu

byla tehdy neskutečná čest.

Tohle je Boeing.

Staví letadla

a snaží se o jedinou věc.

Aby všechno bylo o trochu lepší, než je reálně třeba.

Boeing byl unikátní v tom, že když došlo k nějakému problému,

oddělení kvality mělo v procesu schvalování

vždycky poslední slovo.

- Takže je to v pohodě? - Jo.

Na všechny kroky výroby dohlíželo několik lidí,

aby zaručili tu nejvyšší kvalitu.

Tohle podle mě nepůjde. Fakt ne.

Kontrola kvality fungovala jako brzda.

V případě problému kontroloři zastavili výrobu.

A vedení to schvalovalo.

- Zatím čekejte. - Dobře.

To všechno se ale najednou změnilo.

Jaké je být nový generální ředitel…

Jaký byl váš první den? Co vás v Boeingu čekalo?

Bral jsem to popořadě

a ze všeho nejdřív jsem přehodnotil firemní kulturu.

Úpadek Boeingu

začal najmutím ředitele Jima McNerneyho.

Vypadal jako ideální kandidát.

Bakaláře vystudoval na Yaleu a MBA na Harvardu.

LETECKÝ NOVINÁŘ

Působil jako americký senátor z nějakého filmu.

Jim McNerney byl dlouho ve vedení General Electric a byl to chráněnec

snad nejvlivnějšího generálního ředitele 20. století,

SPISOVATEL A NOVINÁŘ

Jacka Welche.

Stejně jako tolik jiných se ženu za americkým snem.

Jack Welch byl první generální ředitel velké americké společnosti,

který se zaměřil na maximalizaci zisku za každou cenu.

Přišel s outsourcingem, přesunem výroby do zahraničí a masovým propouštěním.

To nejlepší, co můžete udělat

pro zaměstnance, který je v dolních deseti procentech,

je hned mu to říct.

Welch v GE každý rok vyhazoval deset procent nejhorších zaměstnanců.

Lidi se tak neustále báli o práci.

Díky všem těmhle metodám udělal Welch z GE

nejhodnotnější společnost na světě.

Firmu, ke které vzhlížela téměř každá americká korporace.

A vedení Boeingu nebylo výjimkou.

Věděl jsem, že chci něco řídit. Jen jsem nevěděl co.

Když McNerney nastoupil,

Boeing začal po vzoru Jacka Welche upřednostňovat zisky.

McNerney měl taky dohlížet na vývoj nového letadla.

Nový 787 ještě neexistuje,

ale Boeing si je tak jistý jeho komfortem, že mu říká Dreamliner.

Návrh a výroba letounu 787

měly stát přibližně 10 miliard dolarů,

ale vedení Boeingu tolik utratit nechtělo.

NOVÁ ZPRÁVA

Získal jsem interní dokumenty,

které ukazovaly, že Boeing plánoval utratit pět miliard dolarů,

tedy polovinu běžných nákladů.

NOVÝ ZPŮSOB VÝROBY

Boeing byl vždy známý svým špičkovým inženýrstvím

a výrobou letadel.

U 787 ale nastala změna.

Zjistili jsme, že ve snaze ušetřit

outsourcovali výrobu hlavních částí letadla.

Střední část trupu vyráběli v Itálii.

Křídla a baterie v Japonsku.

V Jižní Koreji konce křídel a zadní části trupu.

V podstatě outsourcovali celý letoun.

Bylo jasné, že to bude mít přímý dopad na bezpečnost a kvalitu.

Už jsme nemohli zaručit bezpečnost daných dílů.

Museli jsme vzít, co nám dali, a namontovat to na letadlo.

Dodavatelé začali posílat díly…

a pracovníci z nich měli za tři dny složit letadlo.

Když Boeing poprvé spojil dvě válcové sekce trupu,

někdo mi to vyfotil.

Byla mezi nimi obrovská mezera.

BOEING ZJISTIL, ŽE DÍLY 787 NESEDÍ

Šlo o to, že některé z těch firem

nedokázaly vyrobit, co po nich Boeing chtěl.

Nedokázaly vyrobit díly, které měly produkovat.

Byla to hrůza.

NOSNÁ ČÁST KŘÍDLA NESEDĚLA

Outsourcovali moc velkou část výroby letounu.

KONSTRUKČNÍ PROBLÉM, KDE SE KŘÍDLO NAPOJUJE NA TRUP.

Nic nepasovalo.

OUTSOURCEOVANÁ NOČNÍ MŮRA

A zpoždění se jenom kupila.

ZPOŽDĚNÍ DREAMLINERU

Vedení plánovalo postavit druhou montážní linku 787,

aby zvýšili produkci.

Boeing vznikl v Seattlu a letadla vyráběl vždycky jedině tam.

Právě tam měl Boeing

ty nejkvalifikovanější odborníky na výrobu letadel na světě.

ODBOROVÝ SVAZ

Ale většina z nich byla v odborech.

A McNerney odbory nesnášel.

Stály Boeing peníze.

A tak v roce 2009 oznámil,

že postaví druhý výrobní závod 787 v Jižní Karolíně.

Jsem hrdá na to, že v Jižní Karolíně odbory nemáme,

protože je tady nepotřebujeme.

Vedení Boeingu učinilo další rozhodnutí ne ve jménu bezpečnosti,

ale ve jménu úspor a firemních zisků.

A nechtěli by vaši inženýři

postavit starý dobrý Boeing,

se kterým jsme vyrůstali?

Ke starému Boeingu se nevrátíme.

Pět, čtyři, tři…

- …dva, jedna. - …dva, jedna.

Stříháme!

V době, kdy otevřeli továrnu v Jižní Karolíně,

tam letecký průmysl vůbec neexistoval.

Takže samozřejmě neměli zkušené pracovníky.

Neustále tam posílali odborníky ze Seattlu.

Mimo jiné Johna Barnetta.

Když jsem nastoupil do Boeingu,

s kolegy jsme se bavili, odkud jsme.

Já řekl, že jsem z Louisiany.

A kámoš prohlásil:

„Takže jsi balík z luisianský bažiny, jo?“

A od té doby mi říkali „Bažiňák“.

V Seattlu jsem 15 let dohlížel na kvalitu výroby.

A pak mě jako jednoho z prvních

poslali do Charlestonu na pomoc s novým závodem na Dreamlinery.

Měl jsem dohlížet na to, aby ty letadla stavěli správně.

John byl poctivý chlap, který si zakládal na kvalitě. Žil pro letadla.

Oba jsme byli inspektoři a dobří přátelé.

Byl to typický Luisiaňan, tak jsem od něj kupoval aligátoří ocasy na kila.

Jsem z Jihu,

takže jsem to v Jižní Karolíně neměl daleko za rodinou.

Byl to hlasitý, pyšný Luisiaňan.

Když vešel do místnosti, hned ho bylo slyšet.

Jo, Bažiňák.

Když jsem se přestěhoval do Charlestonu a poznal Johna Barnetta,

viděl jsem, že jsme ze stejného těsta

a kvalita je pro nás na prvním místě.

S Johnem jsme se poznali během náborových cest.

Dělali jsme pohovory se stovkou lidí týdně.