Heartstopper: Ending on a Hi

Haló! Nahrává to?

Během natáčení jsem toho o sobě hodně zjistil.

Akce.

Hodně mě to naučilo. Natáčení Srdcerváčů se nedá popsat.

Dobře ty.

S žádnými jinými herci jsem neměl takové pouto.

Jsme jako rodina.

Ježíši.

Najednou bylo všechno jinak. A už to nikdy nebude stejné.

Srdcerváči!

Takový seriál bych rád v dospívání viděl.

Doufám, že lidem pomohl.

To je opravdu to nejkrásnější, v co mohu jako tvůrce doufat.

Čau.

SRDCERVÁČI: VESELÁ ROZLUČKA

Příběh o tom, jak vznikli Srdcerváči, je zajímavý.

Když mi bylo 19,

vydala jsem svůj první román pro mládež s názvem Solitaire.

Ta kniha je o Tori Springové.

Jak vědí fandové Srdcerváčů, jde o Charlieho starší sestru.

Nick a Charlie byli v knize Solitaire úžasné postavy.

Jakmile jsem tu knihu dopsala,

věděla jsem, že chci nějak odvyprávět jejich příběh.

Chtěla jsem pochopit, jak se v tak mladém věku dostali do bodu,

kdy mají tak krásný, milující a podporující vztah.

Chtěla jsem to vyprávět od začátku.

Když jsem začala plánovat komiks,

nemyslela jsem si, že vyjde tradičním způsobem.

Ale když jsem sama dokázala vydat knihu, můžu udělat crowdfundingovou kampaň,

sehnat peníze a vydat ten komiks úplně sama bez nakladatele.

Když jsem tu kampaň spustila, byla jsem v šoku.

Cílovou částku jsme vybrali za čtyři hodiny

a celkově jsme vybrali pětkrát nebo šestkrát víc.

Nakonec mi došlo:

„Lidem se ten komiks fakt líbí.“ Vážně mě to překvapilo. Jo.

Přečetl jsem si kousek prvního dílu komiksu a ohromilo mě to.

Líbila se mi Charlieho postava.

Trochu mi připomněl mě.

Božínku.

Tady máme tu fotku.

To jsem já na škole. Vypadám tam jako Charlie Spring.

Když jsem se potkali s Alice,

napadlo mě, že jí na mobilu ukážu tuhle fotku,

abych mezi náma prolomil ledy.

A nejspíš jsem to udělal dost rozpačitě a nervózně.

Už jsem předtím mluvila se zájemci o práva.

Ale nebyla jsem si jistá, že opravdu milují Srdcerváče tak,

jak jsem to hned cítila od Patricka.

- A teď jsme tady. - To rád slyším.

Když jsme se poprvé potkali, bylo nám 17.

- Mně bylo 16. - Tobě bylo 16. Mně 17.

Srdcerváči byli můj první konkurz.

Upřímně si ho moc nepamatuju.

14. DUBNA 2022

Pamatuju si, jak nám Joe poslal nahrávku s Charlieho monologem,

který jsme poslali všem, co se o tu roli ucházeli.

A pak na konci 30 vteřin až minutu

mluvil o tom, jak se osobně ztotožňuje s Charliem

a že si ve škole připadal jako Charlie.

A přesně v tu chvíli…

jsem poprvé spatřila skutečného Charlieho.

Kit a Joe spolu pak měli kamerové zkoušky.

Do té doby se neznali a zahráli nám

první velkou líbací scénu v první řadě. Bylo to elektrizující.

Říkal jsem si,

že tohle jsou Nick a Charlie. Našli jsme je. Lepší být nemůžou.

Jo. Správně.

- Ahoj. - Ahoj.

- Posaď se. - Super.

Vyrůstala jsem v Manchesteru.

Pracoval jsem v supermarketu.

Chodila jsem do školy a na všemožný kroužky.

- Psal jsem songy a skládal hudbu. - Dělala jsem chůvu pro moc milou rodinu.

- Jestli se dívají, zdravím je. - Na Instagramu zveřejnili casting.

Poslala mi ho kamarádka. Ta postava se mi vážně podobala.

Ani jsem nedoufala, že se prosadím. Natož že budu hrát trans postavu.

Už jsem to chtěla vzdát. A v tu chvíli mi cinknul mobil. „Co to je?

To je přesně pro mě!“

Noc předtím jsem si to cvičil v zrcadle.

Zdráhala jsem se nastoupit do auta.

Řekla jsem si, že když se budu moc bát, nepojedu.

Na tom castingu jsem byl asi nejvíc nervózní v životě.

Odešel jsem dřív z práce a pospíchal domů na Zoom hovor.

Jela jsem autobusem a měla jsem zmeškaný hovor od agenta.

Zavolal mi castingový režisér s tím, že je ta role moje.

Nemohla jsem tomu uvěřit.

Dělal jsem, že jsem v klidu. „Udělám, co budu moct. Díky za příležitost.“

Máma byla mimo záběr a radostí skákala nahoru a dolů.

Byla to úžasná chvíle.

Řekla jsem si, že herectví je možná pro mě.

Casting je neuvěřitelná věc. Musíte obsadit skupinu přátel.

A po čtyřech letech jsme všichni pořád ve skupinovém chatu.

Jé.

To jsou Srdcerváči.

To je roztomilý.

Naštěstí jsme před natáčením první řady měli dva týdny zkoušek.

Bylo to za covidu, měli jsme roušky.

Sešli jsme se v kostele a pročítali scénáře.

To bylo skvělé, protože nám to pomohlo se navzájem poznat.

Bylo to fakt cool.

Slyšeli jsme všechny číst repliky hlasem jejich postav.

Bylo to vážně emotivní. Při scénách mezi Joem a Kitem, tedy Nickem a Charliem,

jsme je oněměle sledovali a říkali si: „Tohle bude fungovat.“

- Čau, lidi. Jsem tu s Joem Lockem. - Ahoj. Tohle je plac Srdcerváčů.

První den na place za mnou přišli Alice a Patrick a viděli, že jsem nervózní.

Chytili mě za ruku a řekli: „Bude to úžasné. Tohle je bezpečné místo.“

Většina mých scén byla jen s Joem.

Ostatní jsem moc neznala, ale během jedné pauzy na oběd

jsem slyšela, jak se všichni v jedné místnosti skvěle baví.

Sebrala jsem odvahu, zaklepala a představila se.

A pak mě přidali do skupiny na WhatsAppu.

Měli jsme pocit, že děláme něco výjimečného.

Že vlastně vyprávíme příběh

mladých queer lidí, kteří se zamilovávají a hledají se.

Koukal jsem na fotky z první řady a říkal si: „Vůbec netušíš, co tě čeká.“

První řada si díky svému kouzlu získala srdce mnoha lidí.

Doufám. Klepu na dřevo.

SRDCERVÁČI

Když jsem zjistila, že to vyjde na Netflixu, měla jsem obavy.

Děsilo mě, jaké to bude.

Seriál vyšel po lockdownu, kdy lidi chtěli něco, s čím se můžou ztotožnit.

A pak jsem ten seriál viděla. Navždycky mi to změnilo mozek.

Je naprosto věrný tomu, co Alice vytvořila.

Perfektní adaptace.

Po zhlédnutí první řady jsem byla seriálem posedlá.

Je to příběh o tom, jak najít své místo a své lidi.

Seriál viděla i moje máma.

Díky němu teď o trochu víc chápe, jaký je můj život.

Po zhlédnutí Srdcerváčů jsem se do nich zamilovala. Zamilovala jsem se do postav

a do jejich světa. Znovu jsem se zamilovala do lásky.

Jsem hrdá na existenci Srdcerváčů,

protože konečně máme seriál,

kde jsou queer postavy v popředí a v centru dění.

Tohle se vážně lišilo od všeho ostatního. V centru byla láska a ohleduplnost.

Seriál Srdcerváči oslovil lidi napříč generacemi.

Vyplnil pro ně mezeru,

jelikož něco takového ve svém dětství a dospívání možná neměli.

Ale můžou se s ním ztotožnit i mladí, protože se v něm vidí.

Mám neskutečnou gay krizi.

Byl jsem strašně zmatenej.

A teď ovládl celý svět.

Do té doby bylo docela nevídané,

aby se televizní pořad zaměřoval na queer témata,

aniž by příběh nezačínal nějakou extrémně traumatickou situací.

Byl jsem vážně šťastný a hrdý na to,

že si ho můžou užít i další lidé, jako jsem já.

Viděli jsme prostě jenom děti, jak jsou dětmi.

Akce.

Pauza na oběd. Vylezli jsme až na vrchol skluzavky,

kam nesmíme.

Celej štáb je tam dole.

To dáš, ty jo.

Ty v tý mikině!

Jaká skluzavka? Já na žádný nikdy nebyl. To si vezmeme s sebou do hrobu.

Nikdo se nikdy nedozví, že jsme byli na skluzavce.

Kdybys měl vyzradit to největší tajemství z natáčení,

co by to bylo?

Božínku. Tajemství z natáčení?

Asi to, že…

Kdykoli vidíte nějakou improvizovanou scénu

nebo když není slyšet dialog, tak se…

Herci si naprosto určitě povídají o pindících a pipinkách.

Exteriér. Plážové město.

Tara a Darcy běží na pláž, závodí, smějí se a křičí.

Píšu scénáře

a během psaní můžu mluvit s herci

a zjistit, co si myslí o příběhu své postavy.

A často za mnou přijdou s vlastními nápady

a odlišnými názory a myšlenkami na konkrétní scény nebo repliky.

Jejich pohled na věc mi hodně pomáhá.

Alice je skvělá v komunikaci a je navíc vážně pozorný člověk.

Jako dítě mě šikanovali.

Moc dobře vím, jaké to je zažít transfobii.

Alice se mě zeptala: „Co sis prožila? Jak to můžeme zakomponovat do role?“

Takové otázky mi to celé nesmírně usnadnily.

Když je herec nadšený ze své role,

vždycky podá lepší výkon.

- Bonjour. - Bonjour.

Hola.

Teda bonjour.

Když vzpomínám na natáčení seriálu, ty nejlepší chvíle jsou nezapomenutelné.

Vstát v pět ráno a vyjít si Eiffelovku

s partou mladých herců a zažít ten chaos…

Bonjour.

Musel jsem se štípnout.

Viděli jsme východ slunce. Něco neskutečného.

Nejradši vzpomínám na natáčení druhé série v Louvru.

Bylo to kouzelné. Byl naprosto prázdný.

Být v takovém prostoru bylo nádherné.

Být v takovém prostoru autenticky trans a hrát Elle bylo kouzelné.

Konec natáčení v Paříži!

-Merci beaucoup! -Merci! Au revoir.

- Město lásky. - Město lásky. Paříž.

Moje oblíbená vzpomínka?

Je jich moc. Natáčeli jsme čtyři roky.

Asi ten první polibek. Je to kultovní polibek celého seriálu.

A je krásně natočený. Je to vážně hezké.

A když Nick sleduje Taru a Darcy, jak se na mejdanu líbají.

A naplní ho to nadějí do budoucna. Vidí, jak otevřeně projevují svou sexualitu.

Stál jsem vedle našeho režiséra Eurose a oba jsme byli dojatí.