The first 200 lines.
Pošahaná kráva!
Kurva! Do prdele!
Nemohlas to udělat, kurva, že ne?
Jen se napřáhni, tak prosím. Do prdele...
Pořádně ho vojebej! Jasně.
Sakra!
Trvalo to dlouho,
ale už chápu, kde se to zvrtlo.
Všechno vede sem.
Na tohle místo.
RACHEL HOPKINSOVÁ
K lidem, kteří udělali něco, co neměli.
HELEN WANGOVÁ
ZOE HARPEROVÁ
Vždycky na úrovni, Zoe.
Sakra.
Ahoj, Jacku.
Jacku?
Jacku!
Všechno v pohodě?
Anno!
- Co? - Neuvěřitelný.
Pořád tě baví mi ubližovat, co?
- Žereš to. - Nedělej scény.
Když můžeš, bodneš mě do zad, co?
To je přehnaný vzhledem k povaze zločinu.
„Věř mi, Jacku. Dávám ti slovo.“
- To jsem neřekla. - To jsi nemusela. Bylo to jasný!
Tak hele, ještě chvíli budu ve městě, pojďme spolu zkusit vycházet.
Vycházet, jo? Je tady?
- Kdo? - Tvůj kluk.
Můj kameraman.
Jo aha, kameraman.
Dneska převedl fakt inspirativní práci.
Nevím, na co mířil kamerou, ale zprávy to fakt nebyly.
To ti připadá vtipný?
Promiň, ale netušila jsem, že tys žil v celibátu.
Co jsem měl dělat? Co chceš, abych dělal?
Měl jsem jen tak čekat? Čekat na tebe?
Jo, přesně tos měl, sakra, dělat!
A kdybych čekal, změnilo by se tím něco?
To já nevím.
Jo.
Možná máš pravdu. Možná bysme...
Měli bysme se snažit vycházet.
Ty dělej svoji práci, já ji budu dělat taky.
Každej si půjdem po svým.
- Fajn. - Fajn.
Fajn.
Už máš nějaký podezřelý?
Ty si prostě nemůžeš pomoct, co?
Co? Prostě dělám svoji práci!
Je Duffie podezřelý?
To nevím, Anno...
- Bože můj... - Co?
Co je?
Ještě jsi ani nemluvil s manželem.
Byl jsem u něj. Nebyl tam. Dostaneme se k němu, jasný?
- Tak mě informuj! - Jo, informovat tě.
Někdo tu ve městě umřel, někdo, koho znáš.
Umřela opravdová, žijící osoba.
Drž se mi z cesty, nebo tě zatknu.
- Za co? - Za debilitu.
Neuvěřitelný.
JEHO A JEJÍ
- Co to je? - Náramek.
Náramek přátelství.
- Co? - Jak to víte?
Ségra takovej měla. Nosí je puberťačky.
Já byla puberťačka a takový jsem neměla.
Řekla byste, že jste měla spoustu přátel?
Otestujeme ho na DNA. A ještě nemám vzorky od vás dvou.
Jo, vezmeme si je s sebou.
Zabere to pět vteřin. Je to hned hotové.
- Musíme za manželem. - To jste říkal včera.
Ach jo...
Upřímnou soustrast.
Pane Duffie, tušíte, proč vaše žena parkovala v noci v lese?
Nejspíš aby si zašukala.
Trpím cukrovkou a městnavým srdečním selháním.
Co se u mě erekce týče... je dost sporadická.
Vám nevadilo, že vás žena podvádí?
To bych zase neřekl.
Neprosil jsem o srdeční chorobu.
Ale Rachel jsem to za vinu nedával.
Mladá žena, zdravé libido.
Máte tušení, s kým...
s kým tu noc mohla být?
Měli jsme dohodu.
Ne v domě, ne v Dahloneze a žádná jména.
Muži, ženy...
Rachel měla radši sex, když jí na tom druhém nezáleželo.
Čím míň emocí, tím lépe.
Měla ráda auta.
Měla slabost pro pick-upy.
Auta a pick-upy, pane Duffie?
Smilnění v nich.
Přišlo jí to vzrušující, provokativní.
Jako by se schovávala nebo byla ještě na střední.
Proto jezdila do lesa.
Nezlobte se, ale zní to,
jako byste o své ženě neměl zrovna nejlepší mínění.
Jste ženatý, detektive?
Jo, to jsem.
Svou ženu jsem miloval.
Byl jsem s ní šťastný.
Rachel byla velmi dravá,
tak plná života, bylo to... opojné.
Pokud vám to tak zní,
je to vaše zaujatost, ne moje.
- Jasně. - Líbily se jí moje peníze, být bohatá?
Vám by se to nelíbilo?
Tady to má váhu. Je to důležité, ať jste kdekoli.
A jak to s penězi fungovalo?
Máte společný účet?
No, Rachel byla tak trochu marnotratná.
Já peníze vydělal, ona je utrácela.
Někdy až moc agresivně.
Dával jsem jí velkorysé kapesné.
Ale...
Byli jsme tým.
I když to zní otřepaně.
Omluvte mě.
Pane Duffie, nerad se vás ptám, ale...
kde jste byl, když vaše žena zemřela?
Hlavně tady doma.
Může vám to někdo potvrdit?
Mary Ann.
Rachel odchází.
Já beru Mary Ann ven.
Vrátíme se domů.
To děláte často? Venčíte psa za deště?
Když musíte, tak musíte.
Jasně. I když je bouřka, jo?
Je to 100kilový pes. Chcete po ní uklízet?
To ne.
Můžete to přetočit na dobu, kdy Rachel odcházela?
Jistě.
Tady. Děkuju.
Když odcházela, s někým telefonovala.
Nesdílela s vámi vaše žena běžně svou polohu?
Vzhledem k naší dohodě bylo lepší to nedělat.
Požádali jsme jejího operátora o sledování jejího mobilu,
tak doufáme, že je nabitý a zapnutý.
Je zapnutý.
Volal jsem jí včera celý den a dnes ráno znovu,
abych si poslechl její hlas.
Chybí mi.
To chápu, pane Duffie.
Ale budete s tím muset přestat.
Tím voláním vybíjíte baterii.
Snižujete šanci, že ho najdeme. Rozumíte?
Ano, rozumím.
Snad ten telefon najdete.
Zjistěte, s kým mluvila, a zjistíte, s kým měla sex.
A to je nejspíš vrah.
Díky, pane Duffie,
ale bude nejlepší nedělat ukvapené závěry.
Žena se pohřešuje, někdo ji zabije...
Nejdřív manžel, potom přítel.
A já jsem to neudělal.
Potřebujeme to video, pane Duffie.
Také potřebujeme vaše otisky, vzorek DNA
a oblečení z té procházky.
Tady, detektive.
Tohle oblečení?
To je čistý.
Tu noc jsem ho dal prát a sušit.
- Umyl jste si boty? - Byly zablácené.
A takhle příhodně jste je tu pro nás měl připravený?
Nevěděl jsem přece, že ji zavraždili.
Můžu se vás zeptat,
proč se Rachel líbil sex, když jí na tom člověku nezáleželo?
Řekl jste, že bez emocí.
Prý měla nejsilnější orgasmus, když byl její partner pod ní,
doslova i obrazně.
Nejspíš to dala tomu člověku najevo,
pravděpodobně dokud byl ještě v ní.
Proč myslíte?
Rachel,
přes všechny její kvality,
uměla být zlomyslná.
A to přispělo k její smrti?
40krát ji bodli.
Někoho naštvala.
- Jak to víte, pane Duffie? - Jak vím co?
Řekl jste, že vaši ženu bodli 40krát. Jak to víte?
Od Anny Andrewsové.
- Bývala televizní... - Vím, kdo to je.
Prý mluvila s polovinou policistů na vašem oddělení.
Ví toho mnohem víc než vy dva.
- Kdy tu byla? - Dnes ráno.
Bušila na dveře v 6:30.
Chtěla s vámi udělat rozhovor?
Chtěla. Já odmítl.
- Dobře. - Ale...
Ale co, pane Duffie?
Je vážně dotěrná.
Pane Duffie, zeptala se vás během toho rozhovoru na něco,
na co jsme se vás nezeptali?
No comments yet. Be the first to leave one.