HIS & HERS

JEHO A JEJÍ

Každý příběh má minimálně dvě strany.

Tvoji a moji.

Naši a jejich.

Jeho a její.

Což znamená, že někdo vždycky lže.

Ty se opovažuješ?

Opovažuješ se mě vzbudit?

V pořádku, kočičko?

Povíš mi něco?

- Kdo je nejdrsnější? - Já!

- A nejlepší? - Já!

- Nejstatečnější? - Já!

To si piš. Utíkej dolů. Dáme si snídani.

Tak honem!

Mám tě rád, kočičko.

Sakra.

Vzala jsi mi nabíječku?

Hej, Zoe, kde mám nabíječku?

Co já vím?

- Hej! - Chceš, aby ti narostly rohy?

Co?

Dlouhá noc?

Ani ne. Co si dáš, kočičko?

- Jahůdky. - Jo?

Jahůdky? Tady jsou.

Neslyšela jsem tě přijít.

Neslyšela bys, ani kdybych tu ohulil metal.

Nezačínej, Jacku. Vodka je levnější než Ambien.

Víš, že má dneska fotbal, že jo?

V kolik začíná?

00, 16:00.

30, jasný? Ve středu v 16:30.

Co je?

Nic. Hezky voníš. To je divný.

Do prdele. Ne, počkej.

- Já nemůžu. - Proč ne?

- Slíbila jsem něco Barbaře. - Nemůžu jít?

To ne. Jak to myslíš? Řekl bych, že...

Chceš říct Barbaře, že dneska večer nemůžu?

Kočičko, já tě odvezu. Ale půjdu rovnou z práce.

Co to znamená?

Musíš být připravená.

Takže musíš mít vodu, kopačky a?

- Holenní chrániče. - Přesně tak.

Tak jo, Meg, mám tě rád.

Moc moc rád.

- Páčko. - Ahoj.

Ahoj.

Dobré ráno. Jdu za vámi!

Ahoj. Co to je? Donáška do auta?

- Je horké. Jo, tady. - Díky, Priyo.

Tak jo, můžeme jet.

Kam jedeme?

Vy jste nedostal moje zprávy?

Mám telefon v prdeli. Co se děje?

Máme mrtvolu.

CHARISSA ARMONOVÁ NAŠLI YETTIHO?

MICHAEL POOL NE... NAŠLI MRTVOLU NĚJAKÝ ŽENSKÝ.

Anestetikum tlumí bolest, ale kořen je prasklý.

To způsobuje infekci.

Dvě možnosti.

Zaprvé, antibiotika. Možná zub zachráníme.

Zadruhé, vytáhnout.

Já bych ho vytáhl, ale taky bych rok nevynechal kontroly.

Dejte mi prášky.

Dobře.

Napiš mi jméno toho, kdo tělo našel.

Anonymní hovor.

Anonymní? Cože?

Kimmy nezískala jméno? Muž, žena, nic?

Ne, ale první náznaky prý...

První náznaky... Čí náznaky? Co, Walterse?

- Walterse. - Jo.

Bill z evidenčního? No tak.

Blbci neviděli vraždu deset let, ale maj první náznaky?

No tak, Bostoňanko. To nedělej.

Máš na víc.

Nenech si zatemnit úsudek, ne při vyšetřování možný vraždy.

Chceš fakta. Žádný náznaky.

Žádný tušení.

Když někdo začne něco tušit, pošli ho do prdele,

obzvlášť když je odsud.

- Vy jste odsud. - Jo, to jsem.

Jsem a vážím si toho, že to připomínáš.

Tak jo. Jsme tady.

Nezapomeň, jak pomalu se tu věci hýbaj, jasný?

Ne jako v Atlantě?

Jestli sis nevšimla, v Dahloneze moc mrtvol nebývá.

Páni.

- Detektiv Priya Patelová. - Zdravím.

- Dobré ráno. - Zdravím.

- Dobré ráno, detektive. - Zdravím.

Stojí to za to.

Fakt?

Je to brutální. Snad nejste citlivky.

Dlouho jsem něco takovýho neviděl.

Dobrá. Máme přibližný čas smrti?

Ještě ne. Ne.

Fajn. Našli jste nějaké zbraně?

Ne.

ZPRÁVY, KTERÝM MŮŽETE VĚŘIT KANÁL 5

LEXY JONESOVÁ

Ahoj, Same. Nefunguje mi to.

Podívám se na to.

Aha. Loni jí skončila platnost.

A je to, paní Andrewsová.

Vítejte zpátky.

Díky.

- To je Anna? Ahoj. - To je Anna?

Vědělas, že se vrátí?

Anno!

- Lexy, že ano? - Přesně tak.

Vypadáš úžasně. Co se ti stalo s obličejem?

Omluv mě, jdu za Jimem.

- Vracíš se? - Samozřejmě.

Za dvě minuty vysíláme. Dvě minuty do vysílání.

Vítej zpátky.

Dals jí moji práci?

Bože, Andrewsová. Víš, že to není tak jednoduchý.

„Lexy, Anna se vrátila. Máš padáka.“ Jednoduchý jako facka.

Zavolej ji. Udělám to za tebe.

Má smlouvu.

- Já ji mám taky. - Měla.

Nemohla být náhradní moderátorka donekonečna.

Kdybych jí to nedal, odešla by.

Jak můžeš z tý ženský udělat tvář stanice, Jime, ještě k tomu v Atlantě?

Nevidím barvu.

Tak hele, Anno.

Jsem rodič.

Neumím si představit peklo, jakým sis prošla.

Je nám to líto.

Nám všem.

Ale ať s tebou soucítím sebevíc, na rok jsi zmizela.

Tvůj soucit nepotřebuju.

Ne že bych si toho nevážila, Jime. Vážím. Jenom... Není to nutný.

Už jsem v pohodě.

Jestli se mám znovu najít a práci si vybojovat, udělám to.

Proč teď?

Týden, měsíc, rok, co na tom? Jsem připravená.

Dřela jsem až moc na to, abych zmizela.

Promiň, Anno. Nemůžu nic dělat. Vážně mě to mrzí.

- Dahlonega. - Cože?

Našli tam tělo.

Já vím.

Vezmu to jako reportérka.

Jako reportérka?

Znovu se najít je jedna věc, ale tohle je moc.

- Z Dahlonegy pocházím. - Vážně?

Vyrostla jsem tam. Lidi se mnou budou mluvit.

O čem? Je to jedno tělo. To máme každý den.

V Atlantě, ne v malým městě.

Ne když jde o zavražděnou bělošku.

Nevíš, jestli to byla vražda. A jak víš, že byla bílá?

V Dahloneze? Věř mi, Jime, je bílá.

Nic to nebude.

Pokud ne, tiše odejdu, ale oba víme, že to nejspíš něco bude.

Tak reportérka, jo?

- Plat reportérky. - Souhlas.

Co ten obličej? Lidi budou myslet, že máš mrtvici.

Novokain. Do oběda to zmizí.

A kameraman? Koho chceš?

Richarda.

Richarda?

Jonese?

Jako Lexyina manžela? Ty ho znáš?

Neznám, ale prý je nejlepší.

Jedna reportáž.

Posereš to, uděláš mi problémy, jsi mimo.

Máš dvě hodiny. Dělej, ať stihneš zprávy.

Díky, Jime.

Jo, mám to ale kliku.

Do prdele!

Počet bodných ran, zběsilost...

Přemýšlím o poselství, které se vrah snaží poslat,

ať už vědomě, nebo podvědomě.

Je falešná.

Nic nenasvědčuje,

že by motivací k takovému násilí bylo lhaní.

To je to poselství.

Má to na nehtech.

- Už jsi viděla mrtvolu? - Jistě.

Kde?

Ve škole.

Je to jiný, co?

Jo. Zvyknu si.

Snad ne.

FALEŠ

Chci, abyste si všichni položili otázku.

„Musím tu teď být?“

Pokud ne, kopněte do vrtule,

jděte támhle k pásce a pomozte tam.

Všichni ostatní, pojďte sem ke mně.

Všichni tušíme, kdo leží na kapotě toho auta, že jo?

Zemřela žena. To musíme respektovat, respektovat její rodinu.

Její manžel nesmí zjistit, že dnes přišel o ženu,

protože tohle oddělení neumí držet hubu.

Budeme profesionální. Uděláme to pořádně.

- Ano. - Dozví se to ode mě.

Já mu dám vědět. Nikdo jiný se s ním nespojí.